Cukr se solí v muzikálu Děsnej pátek

22. října 2017, 16:10
Cukr se solí v muzikálu Děsnej pátek

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.

Sousloví horká novinka z úvodu není v tomto případě publicistické klišé. Děsnej pátek (Freaky Friday) měl premiéru vloni ve Virginii, broadwayská verze je teprve v přípravách. Městské divadlo Brno je tedy teprve druhou scénou na světě, která dílo nastudovala. Divadlo tak zúročuje nadstandardní vztahy s agenturou Disney, která kontroluje kvalitu produkcí, k nimž udělila licenci, po celém světě. Brněnští obstáli při uvádění více než dvou stovek repríz muzikálu Mary Poppins a zřejmě obstojí i nyní. Výsledná inscenace Děsného pátku v režii Petra Gazdíka totiž připomíná bohatě polévaný a místy až disneyovsky přezdobený slavnostní dort: jde tady o americky didaktické rozlišování dobra a zla, sladký happy end a náležitě traktované výsledné poučení. Prostě tak jak to mají na svatebních i muzikálových koláčích za Severním Atlantikem rádi.

desnej_patek_2017_MdB_01Lukáš Vlček, Ivana Vaňková, Viktória Matušovová, Tomáš Sagher

A ona naznačená dvojlomnost, která je všudypřítomná v díle i Gazdíkově inscenaci, tvoří základní osu příběhu. Tou je konfrontace světa adolescentů a dospělých. Jde tady o vztah mezi matkou a dospívající dcerou, který je na počátku plný nedorozumění, přezírání a nepochopení. Po jedné z mnoha hádek si matka s dcerou kouzlem vymění na jeden den svá těla. Začíná tak kolotoč bláznivých i vážnějších situací, až pohádkovou komiku a humor střídají polohy řekněme serióznější komentující skutečný život. Matka se musí vypořádat s divokými poměry studentského stáda na střední škole, její ratolest okusí kolik rozhodnutí a zodpovědnosti sebou nese život „těch velkejch“. Takto rozehranou situaci komplikuje fakt, že matku čeká na druhý den svatba…

Import amerických muzikálů ze současnosti sebou automaticky nese také dovoz jistého životního stylu (nejen v organizaci svatebních obřadů), ale i v pohledu na svět. A v této optice je Děsnej pátek v tuzemsku i odstupem času od knižní předlohy překvapivě aktuální. Ne že by předchozí generace na své rodiče nebyly drzé a odmlouvající, američtí a čeští pubescenti mají dnes logicky k sobě mnohem blíž, než tomu bývalo za časů vzniku knižní předlohy, časů nepropustných hranic a v dobách globálně nezasíťovaných internetem. I v tomto faktu bude zřejmě velká přitažlivost Děsného pátku pro tuzemské dospívající a jejich rodiče. A z tohoto faktu - tedy pobavit oba zmíněné věkové póly diváctva - také Gazdíkova inscenace vychází. Před publikem ožívá vtipná rodinná komedie, která nestraní žádnému ze zúčastněných táborů. K jejím českým kvalitám patří svižný a vtipný překlad Zuzany Čtveráčkové.

desnej_patek_2017_MdB_04Josef Gazdík a Jan Brožek

Gazdík se snaží uměřeně vyrovnávat požadavky opulentní hudební show a jakési intimně neokázalé story matky a dcery. Oné velkoleposti nahrává v dobrém i zlém několika úrovňová scéna Emila Konečného, která nápaditě využívá posuvného jevištního stolu i projekcí k rychlým proměnám. Při finálním svatebním obřadu se tady rozsvítí po bocích jeviště stovky žároviček. Zřejmě aby byly iluze amerického happy endu a morální osvícení publika, co nejzářivější a nejsladší… Co z tohoto cukrkandlového vizuálu byl Disneyho diktát, zůstává otázkou.

Děsnej pátek v brněnském provedení však umně vystrkuje přednosti originální díla, ke kterým patří vtipná zápletka a její variování, humorné dialogy i situace (matka tady občas mluví jako pubertální kanál, dospívající otrslá dívka je komicky způsobná) a zejména příjemně poslechová muzika Toma Kitta. Dočkáte se velkých muzikálových čísel (s nápaditou choreografií Carli Rebeccy Jefferson), ale i pop songů či vtipného kvinteta pohrávající si nápaditě s motivy blues. Toto číslo nazvané Vraťte mé dítě zpět, při němž se točí nejen pět hlasů ale i jejich aktérů v legračním kroužku, je jedním z hudebních vrcholů večera, ale i esencí samotného díla pocitově občas míchajícího cukr se solí.

desnej_patek_2017_MdB_02Ivana Vaňková a Josef Gazdík

Nu a stejně hořkosladké to mají herecky obě protagonistky, před které je postavený nesnadný úkol. Musejí komicky uhrát onu fyzickou proměnu a zároveň v této bžundě nepoztrácet i ony vážnější polohy. A to se oběma představitelkám při sobotní premiéře podařilo. Ivana Vaňková v roli proměněné matky Katherine chodí v epesní černé sukni a na jehlách, ale dává ramena vpřed, hrbí se jako dospívající dívka stydící se za rostoucí prsa nebo si zmateně pohrává za zády s rukama, to když často neví co s nimi. Viktória Matušovová svou mentální transpozici zvládla také výborně. Její Ellie je hybatelkou a vypravěčkou příběhu (Gazdík jej pro zrealističtění této fantaskní pohádky rozehrává přímo z první řady v publiku). Matúšovová dokáže v zajímavé expresi uhrát šílený strach matky o vlastního malého syna, šlehačkový závěr kusu legračně a vzdorovitě shodí koulením očima a povytahováním obočí, jak to dělají dospívající slečny nejen na svatbách svých matek. Obě herečky vynikají pěveckou perfekcí a jsou přirozeným a zábavným těžištěm večera. Příjemným pěveckým překvapením byl také Josef Gazdík v roli malého Fletchera. Svoji pubertu přesvědčivě uhrál odrostlejší Jan Brožek, aniž by se schovával jen za svůj klučičí kukuč. Zbytečně jednostrunnou karikaturu přenervované asistentky Torrey nabídla Jana Musilová. Komickou hlasovou i pohybovou vervou naopak publikum odzbrojila korpulentní tělocvikářka Lenky Bartolšicové.

Podtrženo sečteno: Disneyovsky pohádková zápletka o proměně dvou vztahově ošklivých ženských káčátek v uvědoměle milující se labutě je naštěstí také satiricky kousavým obrázkem o vztahu generací. Gazdíkova inscenace našla správný scénický poloměr mezi oběma těmito póly. Možno ji tedy doporučit mladým i těm, co bránou puberty již prošli a to nejen při dnešní druhé premiéře ve zcela jiných alternacích.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více