Diversní ohlížení vpřed i vzad

19. března 2013, 11:28

Diversní ohlížení vpřed i vzad

Název včerejšího koncertu orchestru Ensemble Opera Diversa zněl Ohlížení, což nebylo blíže vysvětleno. Vztáhnout by se dal přinejmenším ke splnění jednoho loňského restu a dál už spekulovat nebudu. Dočkali jsme se dvou premiér, z nichž Introitus Ondřeje Kyase je určen pro podzimní koncert v evangelickém kostele, zatímco ...or not to be Miloše Štědroně je onen zmíněný dluh z minulého roku. Kompozice na hamletovské téma je věnována Johnu Tyrrellovi, jehož zásluhy o šíření díla Leoše Janáčka po světě jsou mírně řečeno mimořádné. Diversní orchestr vystřídal na začátku druhé poloviny koncertu spřízněný sbor Ensemble Versus s vokálním intermezzem poskládaným z motet renesančních i soudobých.

Smyčcový orchestr pod vedením koncertního mistra Jana Bělohlávka zněl v akusticky suchém prostoru foyer Domu umění sytě a pěkně kompaktně. Měl romantický zvuk a seděly mu především větší plochy a dlouze držené souzvuky. Tomu byl také z větší části podřízen dobře zvolený repertoár odpovídající schopnostem a možnostem orchestru. Především první část koncertu se nesla v jednotném duchu a tvořila logický, uzavřený celek. Zvukově působivé bylo i rozmístění orchestru, kdy vysoké smyčce tvořily oblouk kolem violoncell uprostřed a kontrabasu.

Předehra Geralda Finziho – původně myšlená jako úvod ke komorní symfonii – obstarala melancholický začátek, na nějž navázala populární Suita z časů Holbergových Edvarda Griega. Výrazně melodická a neuspěchaná kompozice Diverse seděla až na rychlé pasáže v závěrečné části, v nichž se orchestr rytmicky a místy i intonačně lehce rozpadal. První polovinu večera uzavřel premiérový Introitus, jenž Ondřej Kyas napsal tak, že smyčcům Diversy jednoznačně vyhovoval. Střední části krátké trojdílné skladby dominují sólové housle, krajní části pracují s tutti a směřují k éterickému zvuku, který mi pocitově evokoval Lohengrina.

Druhá polovina začala sborovým vystoupením Ensemble Versus rozděleným na dvě nedlouhé části. V té první jsme vyslechli renesanční moteta – dvě Orlanda di Lassa a chromatické moteto Ad Dominum cum tribularer Leo Hasslera. Druhá část sborového intermezza byla tvořena renesančními i soudobými kompozicemi, autorem poslední byl sbormistr Vladimír Maňas. Ten si s renesanční (a poté i soudobou) hudbou věděl koncepčně rady bez problémů, Hasslerovo moteto ale znělo značně nejistě, ještě by potřebovalo zažít. Druhá část vystoupení Ensemble Versus byla vůbec jistější, trošku jako by ta první byla jen na rozjezd.

Trauermusik pro violoncello a smyčce Paula Hindemitha je sice napsána z jiného smutku než postní moteta, ale svou náladou i kompozičním stylem na ně vcelku bez problémů navázala. Sólový part hrál Lukáš Svoboda, lyricky a přitom uměřeně, Diversa je celkově i při romantizujících tendencích nesentimentální. Na závěr přišla druhá premiéra večera, kompozice s hamletovským titulem ...or not to be, což je drobná změna proti titulnímu listu rukopisu.

Miloš Štědroň ji věnoval Johnu Tyrrellovi k jeho loňským sedmdesátým narozeninám, ale k provedení došlo až teď. Skladba je to navzdory názvu spíš veselá a hravá (čímž konec koncertu uhnul úplně mimo z předchozí linie), vážnost je skrytá ve formě passacaglie a mollového tématu v basu. Do popředí se ale derou spíš jednotlivé hudební útržky a popěvky, jakési melodicko-rytmické janáčkovské idiomy. Odlehčení navíc váší ještě valčíkový rytmus. Myslím, že by skladbě prospělo méně útržkovitosti alespoň v základním basovém tématu, které by tak všechen hudební materiál lépe drželo pohromadě.

Ohlížení. Gerald Finzi: Prelude, Edvard Hagerup Grieg: Suita z časů Holbergových, Ondřej Kyas: Introitus (premiéra), Ensemble Versus: postní moteta 16. a 20. století, Paul Hindemith: Trauermusik pro violoncello a smyčce, Miloš Štedroň: ...or not to be /passacaglia, sequenza e valsetti/ (premiéra). Komorní orchestr Ensemble Opera Diversa (koncertní mistr Jan Bělohlávek), komorni sbor pro duchovní hudbu Ensemble Versus (sbormistr Vladimír Maňas), Lukáš Svoboda – violoncello. 18. 3. 2013, Dům umění, Brno.

Hodnocení autora: 75 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více