Kytice. Erben, Fibich a Martinů k 95. narozeninám Konzervatoře Brno

21. října 2014, 0:01

Kytice. Erben, Fibich a Martinů k 95. narozeninám Konzervatoře Brno

Konzervatoř Brno oslavila své narozeniny prací a dala si povedený dárek: koláž z erbenovských inspirací završenou jejich zdrojem, tedy lidovými texty. Dobře si spolu rozuměla i hudba Zdeňka Fibicha a Bohuslava Martinů, divadelní ztvárnění bylo neokázalé, ale mělo ducha – nebo snad spíš společnou duši.

Pokud jsem mluvil o oslavě prací, muselo jí být jako na kostele. Scénické ztvárnění dvou Fibichových melodramů a k tomu jedné kantáty a části opery od Martinů je úkol pro velké profesionální divadlo, orchestr také nebyl žádná komořina. Už to velké úsilí stojí samo o sobě za zmínku, taková akce daleko převyšovala běžné školní produkce.

Ambiciózní koncepce večera poskládala do jednoho nepřerušovaného proudu čtyři díla: Vodníka, Svatební košile, Štědrý den a Narození páně. Fibichovy melodramy se střídaly s vokálními díly Martinů, světoobčanský romantismus kontrastoval s folklorními vlivy, ve střídání nálad a spojení výsostné individuality s „přízemním“ lidovým živlem bylo cosi barokního.

Scéna si vystačila s hlubokým, tmavým prostorem, základními rekvizitami byly bíle obarvené větvičky a větve, které visely v prostoru i ležely na zemi. Stávaly se z nich kosti zemřelých ve Svatebních košilích nebo děti v náručí svých matek v Narození Páně. Spojoval se v nich život se smrtí, představovaly křehkou hranici mezi nimi.

Jednoduché režné kostýmy neodlišovaly postavy, představitelé jednotlivých rolí vystupovali ze sboru a zase se do něj vraceli. Budoucí pěvkyně a pěvci ztvárnili i recitované melodramy, s dobře secvičenými a srozumitelnými sborovými recitacemi dráždivě kontrastovaly úmyslně „rozfázované“ pasáže. Používané s rozmyslem, bez nadužívání. Vnější uměřenost a silný vnitřní obsah se projevovaly prakticky ve všem.

Dirigent Tomáš Krejčí, režisér Tomáš Studený a choreografka Ladislava Košíková umějí s nehotovými interprety pracovat. V provedení by se pochopitelně našla spousta chyb, ale dobře vystavěná koncepce společně s dobře vedenými a motivovanými herečkami/herci – pěvkyněmi/pěvci – hudebnicemi/hudebníky na ně nechala zapomenout. Člověk se mohl nechat představením unést, i když neměl mezi účinkujícími dítě nebo vnouče.

Všichni zúčastnění si během Kytice sáhnou hodně hluboko do svých sil: představení trvá hodinu a půl bez přestávky. Hrát tak dlouho na jeden zátah a udržet přitom koncentraci není žádný med. Nechci moc vyzdvihovat jednotlivosti ani jednotlivé lidi, představení samo se to podle mého názoru snažilo vyloučit už z principu. Přece jen ale musím zmínit alespoň čistě dámskou sekci bicích v orchestru – to se jen tak nevidí. Kolektivní pojetí i jistá uniformita kostýmů nutily účinkující hrát pro role, ne pro sebe. Myslím, že v tom byl i kus pedagogického záměru, stejně jako v kombinování mluvených a zpívaných partů.

Orchestr hřměl Dělnickým domem v Židenicích jako rocková kapela, hlasy byly decentně ozvučené přes mikroporty. Intenzivní zvukový nápor mi nevadil ani v nejmenším, horší to bylo s mnohými diváky, kteří nepochopili, že nejsou na školní besídce. Focení s bleskem a polohlasné žvanění v podstatě neustávalo, čert vem všechny dobytky, kterých se to týká.

Na tragicky završený Štědrý den navázala zcela přirozeně hra o narození Páně na lidové texty. Všechny tři Erbenovy balady se buď přímo nebo nepřímo točí kolem odklonu od Božího řádu. Nerespektování rodičů, zahozené modlení, pověry… nakonec ale stejně přišla naděje a spása zvěstovaná ve finále andělským sborem z balkónu. Bylo to krásné a ve své naivitě dojemné.

Brněnské konzervatoři přeji ještě aspoň dalších devadesát pět let. A víc takových projektů i lidí.

Kytice „Z kvítí vonného i býlí hořkého…“ Hudební nastudování – Tomáš Krejčí, choreografie – Ladislava Košíková, režie – Tomáš Studený. Zdeněk Fibich: Vodník (melodram); Vodník: Michael Robotka, Dcera: Aneta Bendová, Matka: Lucie Hubená. Bohuslav Martinů: Svatební košila (kantáta); Dívka: Doubravka Součková, Ženich: Michal Marhold. Zdeněk Fibich: Štědrý den (melodram); Marie: Barbora Grůzová, Hana: Eva Gieslová, Dívka: Lucie Hubená. Bohuslav Martinů: Narození páně (část z opery Hry o Marii); Marie: Eva Gieslová, Kovář: Michael Robotka, Kovářova dcera: Marie Mičánová. 19. října 2014, Dělnický dům, Židenice, Brno.

Komentáře

Reagovat
  • vlasta

    24. října 2014, 16:47
    Záčastnili jsme se hned v pondělí a naštěstí tam nebyly špatní diváci a tak byl klid.Jinak hodnocení 1*
    • Jura

      28. října 2014, 16:23
      Ad diváci: Byl jsem tam taktéž 19tého. A to, co se dělo přede mnou asi zcela přemazalo to, co se dělo bokem či za mnou: diváky jsem nevnímal. Bravo!

Dále si přečtěte

Studenti Konzervatoře Brno scénicky provedou kantáty a melodramy Bohuslava Martinů a Zdeňka Fibicha pod názvem Kytice „Z kvítí vonného i býlí hořkého...“. Dramaturgicky odvážně koncipovaný projekt spojuje v jednom večeru erbenovské inspirace dvou významných českých skladatelů.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více