Pouť smíření – Concentus Moraviae. Průnik historie a současnosti na Starém Brně

Pouť smíření – Concentus Moraviae. Průnik historie a současnosti na Starém Brně

Festival Concentus Moraviae letos slaví dvacáté narozeniny a svou cestu po Moravě zahájil netradičně v Brně. Jeho začátek se tu střetl s poutí, která symbolicky vrátila do města nenávratně zmizelé německé obyvatelstvo.

Concentus Moraviae má mezi hudebními festivaly poněkud zvláštní postavení vyplývající z jeho putovního charakteru. Není spojený s jedním konkrétním městem, ale potuluje se po Vysočině a Jižní Moravě – zámek v Miloticích, kostel v Doubravníku, Luteránské gymnázium ve Velkém Meziříčí, kino v Tišnově… No jistě, kolik už jsme slyšeli v krásných místech podprůměrného vrzání, hlavně že je to na zámku. Tato mnohdy oprávněná skepse na Concentu neplatí – festival nespoléhá na to, že venkovské publikum nic nepozná, nechová se jako šarlatán, který místo zázračné medicíny prodává obarvenou vodu. Spojuje krásu míst s výbornými hudebníky i dobře zvoleným repertoárem, nezaměřuje se na okamžitý zisk, ale na něco mnohem důležitějšího: buduje značku. Z festivalových koncertů se dá vybírat prakticky se zavřenýma očima a pravděpodobnost zklamání je velmi malá – i když nafrněný kritik si vždycky něco najde➚. Znám festival od jeho počátků, intenzivně ho sleduji➚ přinejmenším posledních pět let a pokládám za nezbytné přiznat, že mě to nakonec přivedlo i ke spolupráci s jeho ředitelem Davidem Dittrichem. Ne snad přímo na festivalu, ale na projektu Brno – město hudby. Nebudu se tedy tvářit jako zcela nezávislý recenzent, ale přece jen si dovolím několik postřehů.

Dvacátý ročník festivalu si říká o mimořádný přístup sám o sobě a letošní podtitul „Pojďme slavit!“ je lakonicky vyzývavý. Jeho naplnění ale zůstává v duchu, který Concentus Moraviae provází od začátku – nezříká se vnějšího veselí a lesku, ale hledá význam slova „slavit“ i hlouběji. Slavíme památku svých předků, slavíme zápalnou oběť, slavíme mši svatou. Začátek festivalu se odrazil právě od této vážnější polohy a podíval se poněkud výjimečně i přímo do Brna. Včera skončila na Mendlově náměstí Pouť smíření➚, která připomínala vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce a symbolicky jej vracela do města. Missa Omnium Sanctorum, tedy Mše všech Svatých Jana Dismase Zelenky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie nejen zahájila festival, ale zároveň završila pietní akci Roku smíření, který na letošek vyhlásila Rada města Brna.

Zahájení Concentu Moraviae (Moravského souzvuku) s sebou vždy přináší vlajkoslávu zúčastněných měst, která je pojatá náležitě slavnostně – tentokrát nesli vlajky členové Sokolské obce v parádních uniformách – ale také sympaticky svižně. Posledním z defilujících představitelů byl brněnský primátor Petr Vokřál, který také festival oficiálně zahájil. Přiznání osobního vztahu ke starobrněnské bazilice, kde býval jeho dědeček ředitelem kůru, jsem sdílel – několik let jsem zpíval v místním sboru. S kostelem a přilehlým augustiniánským klášterem jsou ale svým způsobem svázaní všichni obyvatelé Brna, siločáry města se tu stýkají ve dvou nejvýraznějších osobnostech našich moderních dějin: žili a pracovali zde Johann Gregor Mendel i Leoš Janáček.

Včera se hudba samozřejmě přenesla z kůru před oltář, místo amatérů z chrámového sboru přišlo Collegium 1704 s Collegiem Vocale 1704 a místo legendárního regenschoriho dirigent Václav Luks. Dílo Jana Dismase Zelenky je v nejužším centru jeho zájmu a těžko pro něj hledat poučenějšího interpreta. Zelenka (1679–1745) byl současník Johanna Sebastiana Bacha a stejně jako on se vymykal dobovým hudebním konvencím. Dobou působení si ho snadno zařadíme k pozdnímu baroku, ale samotnou hudbou jako by se pohyboval v jakémsi samorostlém bezčasí. Jeho harmonická odvaha a neotřelost kombinovaná s dokonalým zvládnutím kontrapunktu je dráždivá a pozoruhodná v každé době. Je to typ hudby, která může občas zapadnout, ale vždy se opět odněkud s novou platností v nových souvislostech vynoří.

Včerejší provedení bylo energické, jisté, v ostře kontrastních tempech. Kostelní akustika dodávala zvuku ambientní ráz, zvuk starých nástrojů byl éterický, jako by se vznášel nad orchestrem. Velký dozvuk samozřejmě páchal i obvyklou neplechu, ubíral na srozumitelnosti sólovým pěvcům i sboru a akcentoval sykavky. Celková atmosféra koncertu ale odsunula tyto aspekty na okraj. Historické nástroje, komorní sbor a zpěv s minimem vibrata se nakonec s podmínkami místa spojily jako jeho přirozená součást. V bazilice se střetává gotická architektura s barokním interiérem a secesními nástěnnými malbami, Zelenkova hudba se stala další položkou v časově nesourodé, ale esteticky zcela konzistentní mozaice. Concentus Moraviae se po zdařilém začátku vydává na tradiční pouť po moravských městech a oslava bude dlouhá, potrvá až do konce června.

Jan Dismas Zelenka: Missa Omnium Sanctorum. Hudební nastudování – Václav Luks, Dora Pavlíková – soprán, Kamila Mazalová – alt, Václav Čížek – tenor, Jaromír Nosek – bas, Collegium 1704, Collegium Vocale 1704. 30. května 2015, bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Brno. V rámci festivalu Concentus Moraviae.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V sobotu začíná 20. ročník festivalu Concentus Moraviae a kromě oslav kulatých narozenin jej čeká také jedno loučení. Soubor Accordone i jeho zpěváka Marca Beasleyho publikum dobře zná z minulých ročníků, ale jejich umělecké cesty se teď rozcházejí – v dobrém, ale přece. S Marcem jsme mluvili o Neapoli a Itálii, o hudbě, o jeho práci před Accordone, s nimi i po nich. A díky studiu v Bologni se rozhovorem mihl také Umberto Eco.  více

Festival Concentus Moraviae letos slaví dvacet let svého trvání. Sestava účinkujících bude opravdu slavnostní, ale pokud má mít festival i vyšší smysl než být pouhou přehlídkou jmen, potřebuje k nim dobrého dramaturga. Pro letošní ročník Concentu Moraviae je to belgický muzikolog a básník Jelle Dierickx. Sešli jsme se v hotelové restauraci, kde naštěstí fungovala klimatizace. V opačném případě totiž může dojít k nepředvídatelným věcem.  více



Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více