Scénická kázání a rozjímání s Ensemble Damian

15. července 2019, 14:00
Scénická kázání a rozjímání s Ensemble Damian

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.

Komponovaný večer zahájila novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána. Krásnou a hudebně nesmírně zajímavou kompozici prosvítilo vynikající nastudování orchestru a brilantní interpretace cembalisty Martina Smutného. Sehranost souboru stvrdilo také důmyslné rozestavení interpretů do kruhu uprostřed kruhové kaple. Výsledný zvuk se tak nesl plně a příjemně vyrovnaně. Dal vyniknout afektovým zvratům i citlivě vyvedeným momentům dravosti ale i jemnosti.

V půdním prostoru konviktu byl poté provedený melodram z Kázání na svatého Jána Pavla Josefa Axlara. Kázání Tomáš Hanzlík proložil fragmenty skladeb neznámých autorů, čímž vzniklo zajímavé pasticcio. Texty kazatele Axlara recitoval s náležitou horlivostí Vladimír Hrabal, jehož přednes přes všechnu snahu o důslednou dikci místy v hudebním doprovodu tonul. Provedení by pak možná více slušelo rozvážnější rozestavění interpretů v prostoru - například oddálením hudební složky a přiblížením kazatele k publiku tak, aby se orchestr nemusel příliš uměle tlumit a dramatický přednes by nepůsobil přeexponovaně. Taktéž zasazení melodramu v dramaturgii večera je na pováženou, neboť vybrané texty příliš nekorespondují s následně uváděným Rozjímáním. Záměr tohoto experimentu se takto alespoň formou přibližuje dobové praxi, kdy byla na Velký pátek uváděna sepolkra u Božího hrobu, na něž obsahově odkazovala předcházející kázání. Takový byl alespoň apel hraběte Johanna Adama z Questenbergu, který na jaroměřickém dvoře nechal uvést právě Zpívané rozjímání některých tajemství hořkého umučení a umírání pána a spasitele našeho Ježíše Krista Františka Adama Míči. Tuto skladbu uvedl Ensemble Damian jako zlatý hřeb večera ve scénickém provedení Tomáše Hanzlíka.

Přes zdobnost kostýmů i pestrost prospektů a sufit zůstalo provedení poněkud nevýrazné. Zde je třeba ale vycházet z problematiky díla samotného. Oratorium pro hraběte Questenberga bylo původně komponováno v německém jazyce. Questenberg jej však – a to z ušlechtilých důvodů – nechal přeložit a dílo pro srozumitelnost poddanstva znělo v češtině stejně jako při víkendové obnovené premiéře. České překlady však sebou do hudby vnáší jistou šroubovanost, která není pro interpretaci snadná. Zpěváci zůstávají spíše v méně příjemných středních polohách svého rozsahu, jak prozradily například nádherně znějící výšky Zuzany Kopřivové v roli Duše, které prostor prosvětlily bohužel je málokrát. S obtížnou hudební předlohou se však důstojně popasovali Zuzana Petrasová s měkce kulatým mezzosopránem a Vladimír Šlepec, jehož rytmicky náročný part hříšníka komponoval Míča pravděpodobně sám pro sebe. Velmi dobře posazeným a pro roli Krista příhodně autoritativním basem překvapoval Michal Marhold. Rozpačitosti inscenace by jistě ubrala důslednější deklamace zpěváků i plastičtější dynamika. Pilíř libreta tak silně podpírala vhodná barokní gestika, která dotahovala obsah nedořečeného. Ve výsledném ale bodoval orchestr, jehož pojetí nešetřilo dynamikou a artikulací.

Takto zeširoka rozkročený program vybízí k otázkám o dramaturgické střídmosti, jedním dechem se ale lze zasnít nad bohatostí hudebních archivů. Vedle dobré a stabilní interpretační úrovně totiž soubor v čele s Tomášem Hanzlíkem záslužně upozorňuje na nefrekventovaná a povětšinou vůbec neprobádaná díla. Příkladem jsou právě Štěpánovy cembalové koncerty, které jistě byly perlou večera a vynést je na dnešní světlo, si zcela jistě zaslouží.

Olomoucké barokní slavnosti

Josef Antonín Štěpán: Koncert pro cembalo

Josef Axlar: Kázání na svatého Jána Pavla
František Antonín Míča: Zpívané rozjímání některých tajemství hořkého umučení a umírání pána a spasitele našeho Ježíše Krista

Ensemble Damian

Režie, scéna, kostýmy, hudební nastudování, rekonstrukce partitur – Tomáš Hanzlík

Duše – Zuzana Kopřivová

Outrpnost – Zuzana Petrasová

Hříšník – Vladimír Šlepec

Kristus – Michal Marhold

Kazatel – Vladimír Hrabal

Cembalo – Martin Smutný

Psáno z premiéry 13. července 2019

Ensemble Damian - Martin Smutný/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více