The Young Gods se ohlíželi ke svým začátkům

The Young Gods se ohlíželi ke svým začátkům

Koncert The Young Gods na Flédě byl ze strany kapely dobře odvedená práce, zarputilí příznivci byli spokojení. Přece jen mu ale chybělo něco navíc, co by z něj udělalo opravdu zásah, na který se dlouho nezapomíná. Dobře a profesionálně odvedených koncertů člověk samozřejmě uslyší spoustu, ale od The Young Gods bych čekal přece jen něco navíc.

Kapela uzavřela můj letošní rok na Flédě, který začal vynikajícím koncertem Swans. Je to stylové, pro The Young Gods jsou Swans něco jako kmotři, i název si švýcarská kapela vypůjčila z jejich ranného EP. V obou kapelách je cítit spřízněnost v extrémním využití nástrojů, ale u TYG je tím hlavním nositelem zvuku sampler. Oba koncerty svádějí k malému srovnání a The Young Gods z něj vycházejí o něco hůře.

Hned na začátku je nutné říct, že obě kapely jsou přece jen dost odlišné i přes společné kořeny. The Young Gods jsou víc písničkoví, nevytvářejí tak rozlehlé zvukové plochy, víc komunikují a nesnaží se publikum svou hudbou úplně umačkat. Je to prostě větší rock’n’roll – na Flédě došlo i na výzvu ke společnému zpěvu a sólo na bicí, i když temně stylové. Zpěvák Franz Treichler má pořád neopotřebovaný hlas, energii i charisma, i když v celém tom propletenci zvuků působí spíš introvertním dojmem. Většinou se drží stojanu s mikrofonem a jeho občasné tanečky nejsou exhibiční. Měl jsem z nich pocit soukromého rituálu, který vlastně ani nepotřebuje publikum.

The Young Gods přijeli přehrát svoje první dvě alba a to splnili. Mám je rád, všechny ty divné písničky pro dnešní střední generaci, která v mládí tolik necivěla na televizi a nehledala hudební inspiraci jen v tatínkově skříni s deskami. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se kromě divokého kapitalismu začal rozjíždět i divoký klubový život s muzikou, která do té doby nebyla běžně k dispozici. Na vrcholu byli The Cure, k velké popularitě stoupal Nick Cave, a do toho vpadli The Young Gods úplně čerství, ještě i ve světě neoposlouchaní. Přišli se směsí industriálních rytmů, nasamplovaných zvuků od zkreslených kytar až po flašinet, písňové tvorby Kurta Weilla i Šostakovičových symfonií. Komu tehdy bylo kolem dvaceti, měl velkou šanci k jejich hudbě přičichnout a mít z ní zásadní vliv do budoucnosti. Řekl bych, že takových lidí přišlo na Flédu hodně, koncert si užili a patrně přijdou zase. Taky ale myslím, že takového publika není dost.

The Young Gods hráli na Flédě už počtvrté, možná i to se odrazilo v návštěvě, která nebyla úplně dobrá. Především vzhledem k tomu, že se jedná o kapelu mimořádnou, vlivnou, strhující a tak dále. Sál byl zaplněný celkem slušně, ale čekal jsem spíš, že bude natřískáno. Narozdíl od Swans se také nejednalo o jediné vystoupení v republice, kapela hrála včera v Praze a dnes ještě hraje v Kadani. Další věc je, že koncertu jaksi chyběla propagace, mimo Facebook jsem si ničeho výrazného nevšiml. Fléda se snad až příliš spoléhala na to, že se publikum chytí samo od sebe na repertoár z prvních dvou alb skupiny a původní sestavu. To druhé navíc nebyla úplně pravda. Samplery sice obsluhoval Cesare Pizzi, který se zpěvákem Franzem Treichlerem The Young Gods zakládal, ale bubeník Bernard Trontin přišel až později. Zvuk koncertu mi přišel na hranici výkonu aparatury, samply občas splývaly do nesrozumitelné změti, proti křišťálově čitelným a o mnoho hlučnějším Swans to nebylo ono.

Celý koncert trval i s přídavky sotva devadesát minut, na závěr jsem se dočkal i mé oblíbené La fille de la mort, která jako by už svým stylem odkazovala k následujícímu albu kapely Play Kurt Weill. The Young Gods přijeli a splnili, co slíbili. Úplně mě neokouzlili, ale slyšel jsem je rád – jejich hudba se rozhodně jen tak neoposlouchá.

The Young Gods (koncert z alb The Young Gods a L’eau rouge). 11. 12. 2013, Fléda, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat
  • jiří

    16. prosince 2013, 15:18
    Fléda měla docela slušnou plakátovou kampaň...

Dále si přečtěte

Postpunkoví Swans včera naplnili Flédu intenzivním zvukem, z nějž nebylo úniku. První adept na vítěze v nevyhlášené anketě o koncert roku je na světě.  více

Zuby nehty sice na Flédě nepokřtily knihu svých textů, ale koncert odehrály pěkný. Paní seděla v tramvaji a na klíně měla dorty a nakonec přilétli i ti bílí ptáci.  více

Další večer z řady Enfilade přitáhl na Flédu příznivce post-rocku a příbuzných stylů. Táhlem koncertu byli 65daysofstatic, kteří se tu zastavili v rámci turné k aktuálnímu albu Wild Light.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více