ViK!NG v Brně: Scénář na draka, hudba na jedničku

ViK!NG v Brně: Scénář na draka, hudba na jedničku

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.

Libreto staví na jednoduché, ale funkční linii dospívání: mladý Johan Fenderson touží po hrdinství, ale jeho cesta vede spíše k sebepoznání než k boji. Tvůrci pracují s archetypy severské mytologie, které však nejsou použity jako historický materiál, nýbrž místy spíše jako hravá stylizace. Vzniká tak svět, který je víc „popkulturně severský“ než autenticky mytologický, ale právě to výsledku prospívá. Otevírá se tady totiž prostor pro humor, nadsázku a současné paralely (tady výtečně ironizovaná, historicky podložená rozpínavost carského Ruska), aniž by se představení uzavíralo do nějaké žánrové vážnosti.

Nejproblematičtější záležitostí inscenace pro mě představovalo libreto. Výsledný tvar působí jako poněkud překombinovaný a nadstavovaný příběh. Divák se občas nemůže zbavit dojmu, že sleduje mozaiku motivů, která je sice řemeslně poskládána, ale jejíž více než tříhodinová délka a upovídanost (zejména v dialozích) výsledek zbytečně brzdí. Zpívá se tady ve verších, jejichž absolutní, cimrmanovské rýmy někdy nechtěně zatnou srdce divákovo: Vyhrál jsi a tak buď vesel/ že se můžeš chopit vesel. Prohrál jsem já věčný břídil/Abych tu loď řídil.

Naštěstí se jednotlivé výstupy střídají v rychlém sledu, což podporuje místy až klipovitý rytmus inscenace, jak je to dnešní mládeži po chuti. Občasná předvídatelnost dějových zvratů je vyvážena energií hereckých výkonů a vizuální dynamikou. Kde však selhává slovo či kodrcá vlastní story, tam nastupuje inspirativní hudba Robina Schenka. Jeho partitura, čítající pětadvacet hudebních čísel, je umnou stylovou koláží. Schenk organicky propojuje orchestrální barvitost připomínající filmovou či herní hudbu s dravou energií hardrockových a metalových riffů, které podtrhují drsnost severu. Nechybí však ani překvapivé swingové náznaky. Sedmadvacetičlenný orchestr pod vedením Františka Šterbáka a Emy Javorové dává inscenaci plnokrevný zvuk a tolik kýžený pulsní tep. Schenkova muzika zůstává melodická, přístupná a komunikuje s divákem. V orchestraci se objevují prvky, které evokují „severskou“ atmosféru, velká hudební čísla fungují jako nosné pilíře inscenace, nikoli jako samoúčelné výstupy. Příkladem je výstup „Nikdo se neumí bavit jako Vikingové“, v němž účinkující rozvaří jeviště s razancí, která okamžitě strhne publikum. Tady má Vik!ng podobu hřmotně velkého, hudebně, pěvecky i tanečně plnotučného muzikálu.

Vizuální stránka představení tradičně představuje technologický i estetický vrchol večera. Scénografie Petra Hlouška mistrně kombinuje reálné kulisy s multimediálními projekcemi, které vytvářejí téměř filmový rytmus. Divák sleduje dýmající krby, plápolající pochodně i surové hory, v nichž se v reálném čase pohybují mračna. Kostýmy Romana Šolce pak sázejí na stylizovanou estetiku kůže, kožešin a kovových prvků, což každé postavě dodává jasný charakter bez nutnosti otrocké historické rekonstrukce. Divácky vděčným a ryze divadelním prvkem je zapojení handicapovaného draka vegetariána – práce s loutkou (kombinuje animovanou hlavu s mrkacíma očima a pohyblivá křídla) se ve finále protne s digitální projekcí letu, čímž se opticky zvětšuje hrací plocha Hudební scény MdB. Výsledek dodává kusu fantasy velkolepost.

V této inscenaci režijně debutuje jeden z autorů a zdejší zavedený herec Petr Štěpán, který je zároveň spoluautorem scénáře a autorem písňových textů. Štěpán sází na rytmus, humor a vizuální hravost. Dokážu si představit větší hereckou vypulírovanost některých opravdu vtipných slovních špílců. Jinak režie všechno drží v lehké herecké nadsázce a jemné karikatuře, která však nestíní onen nenuceně výchovný a humorný vzkaz inscenace o nehrdinském hrdinovi, kde Každý dub je strom, ale ne každý strom je dub.

Choreografie Tess Nečas Lempartové dodává představení fyzickou energii a dynamiku; zejména hromadná čísla mají výraznou strukturu a působí jako organická součást příběhu, nikoli jako povinné muzikálové vložky.

Bylo pro mě místy až fascinující sledovat, jak mladí herci v čele s Jakubem Mauerem (Johan Fenderson), Maxmiliánem Riedlem (Sven Pumpa) a Karolínou Annou Měřínskou (Heike) šlapou starším kolegům v projevu notně na paty. Jmenovaní mladí herci excelovali nejen v jejich klíčovém čísle Let draka, ale z velké zčásti nesou celou inscenaci na svých bedrech. Jakub Mauer prochází uvěřitelným vývojem od zakřiknutého kluka k chrabrému, neokázalému hrdinovi. Maxmilián Riedl vnáší do kusu komickou inteligenci svým „vědeckým“ odstupem a Karolína Anna Měřínská je vitální, přímočarou bojovnicí, která si přirozeně bere pozornost v každé scéně. Jmenované trio bylo nesmírně autentické, vitální a jejich výkony do místy umělého, překombinovaného scénáristického konstruktu vnášelo život a uvěřitelné emoce.

Požitkem ale samozřejmě byla i zkušená generace v čele s Dušanem Vitázkem (Gudbrand), Milanem Němcem (Harpa), Jiřím Machem (Kostěj) a Jakubem Uličníkem (Fjodor), kteří dodávají místy legračnímu příběhu potřebnou váhu a profesionální jistotu, nicméně byla to právě dravost mládí, co z ViK!NGA činí zážitek.

ViK!NG je inscenace, která potvrzuje silné stránky Městského divadla Brno: výpravnost, profesionální muzikálové řemeslo, vizuální atraktivitu a schopnost oslovit široké publikum. Nejde o titul, který by zásadně posouval žánr, ale o poctivě vystavěný rodinný muzikál, který spojuje humor, dobrodružství a emocionální rovinu v přesně odměřeném poměru. MdB zde opět ukázalo, že vytvářet velké muzikálové světy, které jsou vizuálně působivé a divácky vděčné, prostě umí.

Městské divadlo Brno: ViK!NG 

  • Libreto: Petr Štěpán, Miroslav Ondra
  • Hudba: Robin Schenk
  • Režie: Petr Štěpán
  • Dramaturgie: Jan Šotkovský, Miroslav Ondra
  • Scéna: Petr Hloušek
  • Kostýmy: Roman Šolc
  • Choreografie: Tess Nečas Lempartová 

Premiéra 21. března na Hudební scéně MDB

Foto archiv divadla

Komentáře

Reagovat
  • Dagmar Hrubá

    28. března 2026, 13:30
    Mohu jenom potvrdit - jako divák - že Viking je fantastický zážitek, že opět něco nádherného MdB povedlo.a jak znělo při premiéře celým divadlem - Skol!

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby Barbary Marie Willi se 10. listopadu 2026 v brněnském Sále Milosrdných bratří představil nizozemský soubor historické dechové harmonie Coloquio 6. Dramaturgie večera nabídla nevšední pohled na Mozartovu Kouzelnou flétnu (KV 620) prostřednictvím dobové úpravy pro dechové sexteto z roku 1795, jejímž autorem je německý fagotista a skladatel Johann Christian Stumpf. Živá interpretace navíc vstoupila do dialogu s projekcí originálního animovaného filmu.  více

Soubor Coloquio 6 sídlící v nizozemském Haagu se věnuje historické dechové harmonii. V úterý 10. listopadu ho čeká tuzemský debut: v rámci abonentního cyklu koncertů staré hudby „B. M. Willi uvádí…“ uvede v Sále Milosrdných bratří originální projekt Kouzelná flétna: animovaný Mozart propojující živou interpretaci dobových úprav slavné Mozartovy opery s hravými animacemi výtvarníka Daxe Niestena. V rozhovoru se členy ansámblu se dočtete o jeho vzniku, repertoáru i o spolupráci s nizozemským animátorem.  více

Nepochybným vrcholem čtvrtého týdne festivalu Janáček Brno 2026 bylo uvedení opery Její pastorkyňa s hvězdným obsazením ve čtvrtek 5. listopadu. Hostující orchestr Bamberger Symphoniker dirigoval Jakub Hrůša, hlavní postavu Jenůfy ztvárnila Corinne Winters a postavu Kostelničky Eliška Weissová.  více

Každé dva roky se v Brně díky mezinárodnímu festivalu Janáček Brno naskytne jedinečná příležitost zhlédnout všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) v programu přehlídky čítající čtyři týdny. Letos při této příležitosti organizátoři festivalu připravili novou inscenace méně známé Janáčkovy opery Počátek románu ve spolupráci se sdružením umělců Hausopera a Vysokého učení technického v Brně. Premiéra se konala v úterý 3. listopadu; festival chystá další tři reprízy.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na Hudební scéně světovou premiéru muzikálu Carmen, příběh z New Yorku. Vznikl ve spolupráci se španělskými autory, skladatelem Ivánem Macíasem a libretistou Félixem Amadorem, kteří Brno znají od roku 2022 z muzikálu Medicus. Právě jeho mimořádný úspěch jim dodal odvahu svěřit další titul jako prvnímu divadlu právě značce MdB. Madridská inscenace má následovat na podzim příštího roku a bude vycházet z brněnské verze. Španělští autoři nechali brněnským tvůrcům volnou ruku a divadlo převzalo zhruba devadesát procent jejich materiálu: to je důvěra, jaká se vidí zřídka.  více

V architektonicky i akusticky specifických prostorách vily Tugendhat se v rámci festivalu Janáček Brno 1. listopadu uskutečnil komorní koncert. Program reprezentativně mapoval proměny evropské vokální tvorby od přelomu 19. a 20. století až po druhou polovinu století minulého v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Ahmada Hedara.  více

Festival Janáček Brno nabídl v Mozartově sále divadla Reduta sobotní klavírní večer v podání klavíristů Iva Kahánka a Martina Kasíka, které v úvodní skladbě doplnil recitátor Daniel Bambas. Dramaturgie postavila program na klavírních transkripcích děl Leoše Janáčka a melodramu jeho současníka Františka Neumanna. Koncert tak zároveň představoval poctu trojici klíčových janáčkovských dirigentů působících v brněnském divadle – Františku Neumannovi, Břetislavu Bakalovi a Františku Jílkovi.  více

Dramaturgické motto „Kořeny“ provází letošní festival Janáček Brno 2026, konaný od 13. října do 17. listopadu. Na jmenované téma si připravil v neděli 1. listopadu komorní koncert věnovaný hudebnímu odkazu skladatelských velikánů Pavel Haas Quartet a klavírista Jan Bartoš.  více

Festivalové uvedení inscenace opery Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a v podání operního souboru NdB v pátek nalákalo diváky do Janáčkova divadla. Intimní drama Leoše Janáčka (1854-1928) zaznělo jako šestá opera v programu mezinárodního festivalu Janáček Brno. Na tomto festivalu odezní hned dvě provedení tohoto titulu – hostující soubor Bayerische Staatsoper z Mnichova představí Káťu Kabanovou v režii Krzysztofa Warlikowského 13. listopadu 2026.  více

V rámci festivalu Janáček Brno uvedl soubor Janáčkovy opery NdB v premiéře operu Leoše Janáčka Šárka v její původní verzi z roku 1887. Komorní inscenace v sále Besedního domu se uskutečnila o státním svátku ve středu 28. října 2026. Letošní festivalové motto „Kořeny“ tímto počinem poukázalo na samotné počátky skladatelovy dramatické tvorby. Opera existuje ve dvou verzích – z roku 1887 v podobě klavírního výtahu a z roku 1925 v přepracované a instrumentované podobě. Režisér Jiří Heřman zvolil původní klavírní koncept a zasadil jej přímo do prostoru sálu. Klavírní part přednesl uznávaný britský klavírista Julius Drake.  více

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby Barbary Marie Willi se 10. listopadu 2026 v brněnském Sále Milosrdných bratří představil nizozemský soubor historické dechové harmonie Coloquio 6. Dramaturgie večera nabídla nevšední pohled na Mozartovu Kouzelnou flétnu (KV 620) prostřednictvím dobové úpravy pro dechové sexteto z roku 1795, jejímž autorem je německý fagotista a skladatel Johann Christian Stumpf. Živá interpretace navíc vstoupila do dialogu s projekcí originálního animovaného filmu.  více