ViK!NG v Brně: Scénář na draka, hudba na jedničku

ViK!NG v Brně: Scénář na draka, hudba na jedničku

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin Schenk, Petr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.

Libreto staví na jednoduché, ale funkční linii dospívání: mladý Johan Fenderson touží po hrdinství, ale jeho cesta vede spíše k sebepoznání než k boji. Tvůrci pracují s archetypy severské mytologie, které však nejsou použity jako historický materiál, nýbrž místy spíše jako hravá stylizace. Vzniká tak svět, který je víc „popkulturně severský“ než autenticky mytologický, ale právě to výsledku prospívá. Otevírá se tady totiž prostor pro humor, nadsázku a současné paralely (tady výtečně ironizovaná, historicky podložená rozpínavost carského Ruska), aniž by se představení uzavíralo do nějaké žánrové vážnosti.

Nejproblematičtější záležitostí inscenace pro mě představovalo libreto. Výsledný tvar působí jako poněkud překombinovaný a nadstavovaný příběh. Divák se občas nemůže zbavit dojmu, že sleduje mozaiku motivů, která je sice řemeslně poskládána, ale jejíž více než tříhodinová délka a upovídanost (zejména v dialozích) výsledek zbytečně brzdí. Zpívá se tady ve verších, jejichž absolutní, cimrmanovské rýmy někdy nechtěně zatnou srdce divákovo: Vyhrál jsi a tak buď vesel/ že se můžeš chopit vesel. Prohrál jsem já věčný břídil/Abych tu loď řídil.

Naštěstí se jednotlivé výstupy střídají v rychlém sledu, což podporuje místy až klipovitý rytmus inscenace, jak je to dnešní mládeži po chuti. Občasná předvídatelnost dějových zvratů je vyvážena energií hereckých výkonů a vizuální dynamikou. Kde však selhává slovo či kodrcá vlastní story, tam nastupuje inspirativní hudba Robina Schenka. Jeho partitura, čítající pětadvacet hudebních čísel, je umnou stylovou koláží. Schenk organicky propojuje orchestrální barvitost připomínající filmovou či herní hudbu s dravou energií hardrockových a metalových riffů, které podtrhují drsnost severu. Nechybí však ani překvapivé swingové náznaky. Sedmadvacetičlenný orchestr pod vedením Františka Šterbáka a Emy Javorové dává inscenaci plnokrevný zvuk a tolik kýžený pulsní tep. Schenkova muzika zůstává melodická, přístupná a komunikuje s divákem. V orchestraci se objevují prvky, které evokují „severskou“ atmosféru, velká hudební čísla fungují jako nosné pilíře inscenace, nikoli jako samoúčelné výstupy. Příkladem je výstup „Nikdo se neumí bavit jako Vikingové“, v němž účinkující rozvaří jeviště s razancí, která okamžitě strhne publikum. Tady má Vik!ng podobu hřmotně velkého, hudebně, pěvecky i tanečně plnotučného muzikálu.

Vizuální stránka představení tradičně představuje technologický i estetický vrchol večera. Scénografie Petra Hlouška mistrně kombinuje reálné kulisy s multimediálními projekcemi, které vytvářejí téměř filmový rytmus. Divák sleduje dýmající krby, plápolající pochodně i surové hory, v nichž se v reálném čase pohybují mračna. Kostýmy Romana Šolce pak sázejí na stylizovanou estetiku kůže, kožešin a kovových prvků, což každé postavě dodává jasný charakter bez nutnosti otrocké historické rekonstrukce. Divácky vděčným a ryze divadelním prvkem je zapojení handicapovaného draka vegetariána – práce s loutkou (kombinuje animovanou hlavu s mrkacíma očima a pohyblivá křídla) se ve finále protne s digitální projekcí letu, čímž se opticky zvětšuje hrací plocha Hudební scény MdB. Výsledek dodává kusu fantasy velkolepost.

V této inscenaci režijně debutuje jeden z autorů a zdejší zavedený herec Petr Štěpán, který je zároveň spoluautorem scénáře a autorem písňových textů. Štěpán sází na rytmus, humor a vizuální hravost. Dokážu si představit větší hereckou vypulírovanost některých opravdu vtipných slovních špílců. Jinak režie všechno drží v lehké herecké nadsázce a jemné karikatuře, která však nestíní onen nenuceně výchovný a humorný vzkaz inscenace o nehrdinském hrdinovi, kde Každý dub je strom, ale ne každý strom je dub.

Choreografie Tess Nečas Lempartové dodává představení fyzickou energii a dynamiku; zejména hromadná čísla mají výraznou strukturu a působí jako organická součást příběhu, nikoli jako povinné muzikálové vložky.

Bylo pro mě místy až fascinující sledovat, jak mladí herci v čele s Jakubem Mauerem (Johan Fenderson), Maxmiliánem Riedlem (Sven Pumpa) a Karolínou Annou Měřínskou (Heike) šlapou starším kolegům v projevu notně na paty. Jmenovaní mladí herci excelovali nejen v jejich klíčovém čísle Let draka, ale z velké zčásti nesou celou inscenaci na svých bedrech. Jakub Mauer prochází uvěřitelným vývojem od zakřiknutého kluka k chrabrému, neokázalému hrdinovi. Maxmilián Riedl vnáší do kusu komickou inteligenci svým „vědeckým“ odstupem a Karolína Anna Měřínská je vitální, přímočarou bojovnicí, která si přirozeně bere pozornost v každé scéně. Jmenované trio bylo nesmírně autentické, vitální a jejich výkony do místy umělého, překombinovaného scénáristického konstruktu vnášelo život a uvěřitelné emoce.

Požitkem ale samozřejmě byla i zkušená generace v čele s Dušanem Vitázkem (Gudbrand), Milanem Němcem (Harpa), Jiřím Machem (Kostěj) a Jakubem Uličníkem (Fjodor), kteří dodávají místy legračnímu příběhu potřebnou váhu a profesionální jistotu, nicméně byla to právě dravost mládí, co z ViK!NGA činí zážitek.

ViK!NG je inscenace, která potvrzuje silné stránky Městského divadla Brno: výpravnost, profesionální muzikálové řemeslo, vizuální atraktivitu a schopnost oslovit široké publikum. Nejde o titul, který by zásadně posouval žánr, ale o poctivě vystavěný rodinný muzikál, který spojuje humor, dobrodružství a emocionální rovinu v přesně odměřeném poměru. MdB zde opět ukázalo, že vytvářet velké muzikálové světy, které jsou vizuálně působivé a divácky vděčné, prostě umí.

Městské divadlo Brno: ViK!NG 

  • Libreto: Petr Štěpán, Miroslav Ondra
  • Hudba: Robin Schenk
  • Režie: Petr Štěpán
  • Dramaturgie: Jan Šotkovský, Miroslav Ondra
  • Scéna: Petr Hloušek
  • Kostýmy: Roman Šolc
  • Choreografie: Tess Nečas Lempartová 

Premiéra 21. března na Hudební scéně MDB

Foto archiv divadla

Komentáře

Reagovat
  • Dagmar Hrubá

    28. března 2026, 13:30
    Mohu jenom potvrdit - jako divák - že Viking je fantastický zážitek, že opět něco nádherného MdB povedlo.a jak znělo při premiéře celým divadlem - Skol!

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více