Osud / Janáček Brno

29.9.2020, 19:00

Slavnostní zahájení festivalu se ponese ve znamení návratu jednoho z nejlepších operních režisérů Roberta Carsena. Tento tvůrce inscenací ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku a výtvarnou vytříbenost se vrací k Janáčkovu opernímu dílu. Pět již inscenovaných oper českého Mistra – Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová, Věc Makropulos a Z mrtvého domu – Robert Carsen rozšíří o šestou inscenaci Osud vytvořenou speciálně pro Janáčkovu operu NdB.

 

Jestliže první dekády 20. století charakterizovalo hledání nových výrazových cest a vyjadřovacích prostředků v umění, pro operu to platilo dvojnásob. Janáček vykročil razantně novou cestou již v Její pastorkyni a jeho čtvrtá opera Osud představuje hudební i dramaturgický výboj do další oblasti. Jako i u jiných děl jej inspirovala krásná žena, osmadvacetiletá Kamila Urválková, manželka lesního správce v Zahájí a dávná láska skladatele Ludvíka Čelanského. Janáček ji potkal v srpnu 1903 v Luhačovicích. Kamila Janáčkovi vylíčila svůj milostný vztah s Čelanským, který nedopadl dobře tím spíše, že Čelanský navíc své rozčarování ztvárnil v opeře Kamila, kde hlavní představitelku vylíčil jako nestálou a nevyzrálou osobnost. Janáček propadl Kamilinu kouzlu a rozhodl se vytvořit „zcela novou, moderní operu“, v níž by byla očištěna. Po návratu z Luhačovic usilovně hledal vhodného libretistu schopného zpracovat jeho představy a nakonec o to požádal Fedoru Bartošovou, mladou učitelku a přítelkyni zesnulé Olgy. Osud pak nazval nikoliv operou, ale třemi epizodami románovými, kdy se divák ocitá ve zcela jiném prostředí než v jeho dřívějších operách. Již první tóny orchestrálního valčíku nás zavádějí mezi noblesní lázeňskou společnost; prostou přirozenou prózu nahrazuje jazyk ve stylu dekadentních básníků a děj se před očima diváků odkrývá prostřednictvím dialogu dvou hlavních postav, skladatele Živného a jeho milé Míly. I zde však Janáček stejně jako v dalších operách bohatě čerpal ze svých zápisků lidské mluvy. Přes nesporné hudební kvality díla se skladatel uvedení Osudu nedočkal. Opera byla původně zadána brněnskému divadlu, ale Janáček se ji rozhodl uvést ve Vinohradském divadle v Praze. Zde však po řadě průtahů a přes mnoho slibů k premiéře nedošlo. Až v roce 1934 připravil Janáčkův žák Břetislav Bakala rozhlasové a v roce 1954 také koncertní uvedení opery. Scénicky byl pak Osud poprvé uveden v Brně 25. října 1958 v úpravě Václava Noska.

Přestože dnes Osud stojí především díky specifickému libretu poněkud ve stínu Janáčkových vrcholných oper, má své důležité místo v historii opery i v Janáčkově skladatelském vývoji.