Národní divadlo Brno

„Manon je hrdinka, které věřím, a proto si nemůže nezískat srdce publika. Proč by o Manon nemohly vzniknout dvě opery? Žena jako Manon může mít více než jednoho milence. Massenet ji cítí jako Francouz, s pudrem a menuety. Já ji budu cítit jako Ital, se zoufalou vášní,“ prohlásil odhodlaně Puccini, když se mu jeho nakladatel snažil rozmluvit komponování opery na již zhudebněný námět. A dobře udělal, protože Manon Lescaut od svého uvedení v Turíně roku 1893 patří k jeho velkým úspěchům. Co slíbil, to dodržel a nabídl svému publiku vášeň, zoufalství a naději, která překoná i tragický konec hlavní hrdinky. Láska přece nikdy nezemře.

Dívka tančí. Jeden za druhým, ve smyslném pohybu, padá k zemi jejích sedm závojů. Tančí, aby potěšila krále Heroda, a chce za to jen jediné. Hlavu muže, kterého miluje. Když nechce opětovat její lásku, Salome touží alespoň po polibku jeho mrtvých úst…     

Expresivní, krátká a šokující, tak by se dala stručně popsat Straussova opera Salome podle hry Oscara Wilda. Příběh inspirovaný Biblí o půvabné Salome, dceři krále Heroda, a její obsesivní lásce k prorokovi Jochanaanovi skutečně vyvolal při premiéře pořádný skandál.

Bez hranic či za hranici? Jak dlouho vydrží ta pravá láska Rosiny a Almavivy, co měla být navždy, a kdy se nevinný flirt s Cherubínem změní v něco mnohem vážnějšího? Kde jsou vlastně hranice v lidských vztazích…

Bez hranic či za hranici? Jak dlouho vydrží ta pravá láska Rosiny a Almavivy, co měla být navždy, a kdy se nevinný flirt s Cherubínem změní v něco mnohem vážnějšího? Kde jsou vlastně hranice v lidských vztazích…

Dnes ortel bude provolán a právu viník v oběť‘ dán… Mezi lidmi v soudní síni, kde probíhá proces s Daliborem, to vře. Je vinen vraždou nebo jen hájil své právo? Sestra oběti Milada nesmiřitelně volá po přísném trestu za smrt bratra, ale setkání s Daliborem tváří v tvář otřese jejím přesvědčením. Jak rozhodne král, ve chvíli, kdy všichni přítomní zřejmě hrají vlastní politickou hru…

Jsme z Čech a vy se ptáte, zda umíme zpívat? Do malé české vesnice přichází z ciziny neznámá dvojice a většina místních je sleduje s nedůvěrou. Jen starý učitel Benda, milovník hudby, jim otevírá své dveře, aby vzápětí zjistil, že cizinci jsou jim blíže, než by se mohlo zdát.

Je Verdiho slavný Nabucco jen operou o touze po svobodě? Inscenace Jiřího Heřmana nabízí poutavý pohled na příběh babylonského krále a židovského národa. Jeho středem jsou rodinné vztahy a sám král Nabuchodonozor. Opera plná velkole­pých sborů a strhujících pěveckých partů patří již 35 let k nejpo­pulárnějším titulům našeho repertoáru.

Dívka tančí. Jeden za druhým, ve smyslném pohybu, padá k zemi jejích sedm závojů. Tančí, aby potěšila krále Heroda, a chce za to jen jediné. Hlavu muže, kterého miluje. Když nechce opětovat její lásku, Salome touží alespoň po polibku jeho mrtvých úst…     

Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.

Děti patří do divadla a divadlo patří dětem! A právě jim je určena vý­pravná pohádka plná kouzel, peří a dobrodružství o královně, jejíž je­dinou dceru unesl zlý černokněžník Monostatos, a proto pověří prince Tamina, aby princeznu Paminu s pomocí ptáčníka Papagena vysvobodil.

Režisér David Radok a jeho Rusalka jako osudové drama o nenaplněných tužbách a lidském selhání, o rozporuplném konfliktu mezi láskou a erotickou touhou, drama o hříchuplné lidské duši. Inscenace bude dalším příspěvkem k Roku české hudby. Dvořákova Rusalka patří od doby svého vzniku k nejmilovanějším a nejhranějším českým operám nejen díky krásné a jedinečné hudbě, ale i poetickému a nadčasovému libretu Jaroslava Kvapila, jež sobě skrývá nekonečnou symboliku. Téma jako stvořené pro Davida Radoka, který poprvé v České republice vytvoří mnohovrstevnatou inscenaci plnou silných emocí.

Scénografie Davida Radoka vychází z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené v GöteborgsOperan v roce 2012.

Láska nezná hranice, má vina upadne v zapomnění, ale má láska nezemře… Žádná lidská slabost krásné Manon není cizí – chtěla by lásku mladého rytíře Des Grieux i život v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř Géront… Všechno má ale svou cenu a ani láska nedokáže vše zachránit.

„Manon je hrdinka, které věřím, a proto si nemůže nezískat srdce publika. Proč by o Manon nemohly vzniknout dvě opery? Žena jako Manon může mít více než jednoho milence. Massenet ji cítí jako Francouz, s pudrem a menuety. Já ji budu cítit jako Ital, se zoufalou vášní,“ prohlásil odhodlaně Puccini, když se mu jeho nakladatel snažil rozmluvit komponování opery na již zhudebněný námět. A dobře udělal, protože Manon Lescaut od svého uvedení v Turíně roku 1893 patří k jeho velkým úspěchům. Co slíbil, to dodržel a nabídl svému publiku vášeň, zoufalství a naději, která překoná i tragický konec hlavní hrdinky. Láska přece nikdy nezemře.

Námět na Veselou vdovu našel libretista Leo Stein v podobě francouzské komedie, kterou náhodou objevil, když se na návštěvě prohrabával v knihovně. Původně zamýšlený skladatel neměl zájem a volba tak padla na mladého Franze Lehára. Pokud to byl zásah osudu, pak se ukázal jako velmi šťastný. Lehár, po matce Maďar a po otci z Moravy, měl zřejmě díky smíšenému rodinnému dědictví cit pro melodie, švih a vtip. Každé číslo Veselé vdovy je malým hudebním dárkem a melodie jako U Maxima jsem znám, píseň o Vilije, Ženy, ženy a další se staly rychle slavnými. Slavným se díky Veselé vdově stal i Lehár a dnes jeho opereta patří na i repertoár newyorské MET. Veselá vdova se na brněnské jeviště vrací po téměř třiceti letech a ujme se jí zkušený tým. Režisérka Magdalena Švecová spolu s choreografem Martinem Packem a výtvarníky Zuzanou Přidalovou a Davidem Janoškem jsou autory skvělých a výpravných inscenací Ferdy Mravence a La bohème. Můžete se tedy těšit na kouzlo Paříže na přelomu století se vší parádou.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Děj nás zavádí do vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se však má provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Mladá dívka se ale nehodlá jen tak vzdát své lásky a svatbu s vybraným ženichem odmítá. To Jeník na to jde chytře a využije dohazovače Kecala. Jenže si s Mařenkou neřeknou o svých plánech a celé se to trochu zamotá…  Ondřej Havelka vytvořil mistrně rozehrané hudební divadlo, které vychází sice z krásných lidových tradic, ale zároveň našel osobitý pohled na celou operu. Ta se odehrává nikoliv, jak je běžně zvykem, v létě během dožínek, ale v době masopustu čili jak se u nás na Moravě říká fašanku! Takže se můžete těšit nejen na komedianty ve 3. dějství, ale i na řadu pravých moravských fašankových maškar.

Horší než šrám na tváři jsou šrámy na duši.

Její pastorkyňa patří k nejslavnějším Janáčkovým dílům a je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Na jejím počátku bylo realistické drama Gabriely Preissové, které si skladatel sám upravil do podoby operního libreta. Přestože musel text dramatu výrazně zkrátit, podařilo se mu účinek tragického příběhu z moravského venkova ještě prohloubit. Marnotratný a nestálý Števa, prudký a přece v jádru laskavý Laca, a především neúprosná Kostelnička, kterou snaha zachovat si postavení a respekt ve vesnické komunitě přivede k vraždě dítěte její schovanky Jenůfy. Janáček (1854–1928) zachytil jednotlivé charaktery v mistrné dramatické zkratce, která až mrazí, a zároveň v nás vzbouzí soucit a pochopení. Ke konečné podobě díla, poznamenané smrtí skladatelovy dcery Olgy, vedla dlouhá a trnitá cesta. Její pastorkyňa musela po úspěšném uvedení v Brně roku 1904 dlouhých dvanáct let čekat, než bylo Janáčkovo úsilí korunováno zaslouženým úspěchem na dalších domácích i zahraničních scénách.

Workshop pro 1. – 5. třídu ZŠ

Co, ale hlavně kdo všechno je potřeba k tomu, aby vzniklo operní představení? A jak by to dopadlo kdyby se děti na chvíli staly scénografy, kostýmními výtvarníky, ale třeba i orchestrem?  To společně zjistíme na workshopu Jak se dělá opera!

Co tedy společně zažijeme:

• Seznámení s operním žánrem a některými operními díly.
• Zjistíme, kdo pracuje v opeře.
• Vyzkoušíme si některé profese.
• Naučíme se vybrané divadelní pojmy.
• Zazpíváme si.

Slavíme 140 let od zahájení provozu Národního divadla v Brně!

Prohlídky divadelních budov jsou mezi návštěvníky velmi oblíbené. Ve všech budovách Národního divadla Brno jsou vám k dispozici fundovaní průvodci, kteří vás seznámí nejen s jejich historií a stavebním vývojem, ale sdělí vám i nejrůznější zajímavosti a pikantnosti, které jen tak neuslyšíte. Dostanete se také do míst běžným divákům nepřístupných, jako je zákulisí nebo technické prostory divadla.

Začátek prohlídky u HLAVNÍHO VSTUPU do Janáčkova divadla.

Jsme z Čech a vy se ptáte, zda umíme zpívat? Do malé české vesnice přichází z ciziny neznámá dvojice a většina místních je sleduje s nedůvěrou. Jen starý učitel Benda, milovník hudby, jim otevírá své dveře, aby vzápětí zjistil, že cizinci jsou jim blíže, než by se mohlo zdát.

Hudba v hlavní roli, i tak by se dala shrnout Dvořákova opera Jakobín, neboť je to právě ona, která dokáže změnit osud všech postav v opeře. Zároveň zde Dvořák vytvořil půvabný obrázek českého městečka z doby osvícenské zabydleného svéráznými figurkami hudbymilovného učitele Bendy, jeho tvrdohlavé dcery Terinky zamilované do učitelského mládence Jiříka nebo nafoukaného purkrabího Filipa. Snad to byla laskavá vzpomínka na okolnosti jeho vlastního mládí, která přinesla do Dvořákovy hudby tolik půvabných, bohatých melodií, rozverných i melancholických, ať je to slavná scéna školní kantáty, duet „My cizinou jsme bloudili“ nebo Juliina ukolébavka. Jakou jinou operou lépe začít sezonu spadající do Roku české hudby než Jakobínem, který je Dvořákovým holdem české hudbě a lidem, co ji mají nade vše rádi.

Workshop pro 1. – 5. třídu ZŠ

Co, ale hlavně kdo všechno je potřeba k tomu, aby vzniklo operní představení? A jak by to dopadlo kdyby se děti na chvíli staly scénografy, kostýmními výtvarníky, ale třeba i orchestrem?  To společně zjistíme na workshopu Jak se dělá opera!

Co tedy společně zažijeme:

• Seznámení s operním žánrem a některými operními díly.
• Zjistíme, kdo pracuje v opeře.
• Vyzkoušíme si některé profese.
• Naučíme se vybrané divadelní pojmy.
• Zazpíváme si.

Francouzský esprit a španělskou vášeň to v sobě ukrývá hudba Bizetovy Carmen. Nakonec, kdo by neznal nesmrtelné operní hity – slavnou Habaneru, nebo árii toreadora Escamilla. Co když se ale za příběhem o přelétavosti lásky skrývá něco víc?

Na začátku byla útlá novela francouzského spisovatele Prospera Meriméea o donu Josém, který pro pošetilou vášeň k divoké cikánce dezertoval z vojny, stal se pašerákem a vrahem. Carmen v režii Tomáše Pilaře se vrací právě k původní povídce a rozkrývá další vrstvy jednotlivých charakterů – postavy zde jsou především lidé, kteří vyšli z naprosto rozdílných prostředí. Nejde tu jen o přelétavou a nespoutanou lásku Carmen, se kterou se žárlivý José nedokáže vyrovnat. Je to střet dvou světů – spořádaného, úhledného světa Josého a Micaëly svázaného dopředu danými pravidly, a světa cikánů a pašeráků žijících ze dne na den, bez zákonů a ovládaného okamžitými impulzy. Jejich světy se náhle protnou, ale tato rozdílnost způsobí napětí a střet, který vede až naprosté destrukci jich obou. Nikdo z nich tomu není schopen zabránit, protože ani jeden není ochoten nebo nemůže ustoupit.

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.

Dvojí pojetí světa, jedna hranice mezi nimi – jedno ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální. Jedné noci na křesťanský dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád křesťanských hodnot a vidění světa. Přináší jeho učení radost a dobro nebo jen zkázu a chaos?

Jednoznačnou odpověď opera Król Roger polského skladatele Karola Szymanowského nenabízí, on sám ji označoval jako mystérium, jehož tématem je sebepoznání člověka, jeho sexuality i spiritualita.