Autor: Erwin Schulhoff
Dirigent: Jiří Rožeň
Režie: Calixto Bieito
Opera Národního divadlo a Státní opera
Sbor a Orchestr Státní opery
Festivalový program rovněž nabízí zajímavé kontexty a protiklady k Janáčkovým dílům. Tentokrát to bude soubor Opery Národního divadla v Praze, který na závěr festivalu představí skutečně dramaturgický počin – novou inscenaci opery Erwina Schulhoffa Plameny v režii Calixta Bieita. Ty měly světovou premiéru právě v Brně v dnešním Mahenově divadle roku 1932 a skladateli donjuanovské téma nabídl Janáčkův dlouholetý přítel Max Brod.
Erwin Schulhoff (1894–1942) pocházel z pražské židovské rodiny německého původu. Po studiu na pražské konzervatoři, které započal již v deseti letech, pokračoval ve Vídni, v Lipsku (skladba u Maxe Regera) a v Kolíně nad Rýnem. Slibný rozjezd jeho umělecké kariéry přerušil začátek 1. světové války. Schulhoff ji strávil jako voják na východní frontě a tento pobyt formoval jeho názory na umění. Po skončení války jako vynikající klavírista působil v evropských hudebních centrech. Z té doby pochází jeho zaujetí jazzem i tvorbou Igora Stravinského. Stejně jako on začal ve své tvorbě kombinovat impresionistické, expresionistické i neoklasicistní postupy. Autorem díla doporučeného M. Brodem byl český literát Karel Josef Beneš, který později dosáhl mezinárodních úspěchů jako autor psychologických románů Uloupený život a Kouzelný dům.Jeho zpracování donjuanovské legendy bylo netradiční a Schulhoffa, který rád experimentoval, zaujalo. Surrealistický námět kromě příběhu Dona Juana obsahuje prvky z legendy o Věčném Židovi a je ovlivněn Freudovou psychoanalýzou.
Opera na rozhraní opery, pantomimy a symfonické básně je spíše řadou deseti volně spojených scén. Don Juan je zamilován do Smrti personifikované postavou La Morte, jediné ženy, kterou nikdy nedokázal svést. Za své činy nepropadne peklu jako Mozartův Don Giovanni, ale je odsouzen k neustále se opakujícímu cyklu svého života – vstupu do setmělého domu, kde opera začala, za zvuku flétnového sóla, aby svedl další oběť. To zpovzdálí sleduje šest Stínů – žen komentujících jako řecký chorus dění na jevišti i Juanův život. Operu uzavírají slova La Morte: Spása je tak vzdálena – opět. V době vzniku opery Schulhoff ani Beneš netušili, že je čeká podobný životní osud: Beneš byl za účast v protinacistickém odboji odsouzen k trestu smrti, který byl změněn na vězení (1941–1945), Schulhoff se konce války nedožil; jako židovský umělec byl deportován do koncentračního tábora Wülzburg v Bavorsku, kde v srpnu 1942 zemřel na tuberkulózu.
Schulhoffovy Plameny jsou jedinečným uchopením podoby operního žánru a svým vyzněním zatracení Dona Juana prostřednictvím věčného života tvoří paralelu k Janáčkově Věci Makropulos.
Patricie Částková
