Emoce, drama a přitažlivost. Nová vizuální tvář ND Brno

Emoce, drama a přitažlivost. Nová vizuální tvář ND Brno

ND Brno vzbudilo v posledních dnech rozruch první vlnou své reklamní kampaně. Je na ni dobře vidět, je působivá, ale nepracuje s herci, zpěváky ani tanečníky. Současnými tvářemi největší brněnské scény jsou technici, výtvarníci, inspektorka hlediště i diváci.

Ředitel ND Brno Martin Glaser oznámil změnu vizuálního stylu už letos na jaře a grafický manuál představil jeho autor Robert V. Novák. Ten ve spolupráci s fotografem Ivanem Pinkavou vytvořil první vlnu plakátů pro letošní premiéry. Po zveřejnění se kolem každého z nich strhla diskuse o tom, co má taková věc vlastně znamenat, proč nejsou na plakátech tváře známé z jeviště, jestli lidé pochopí, že mají jít na balet nebo do opery a co to je vůbec za nápad. Přinejmenším první účel tedy kampaň splnila – vzbudila pozornost, a to zdaleka ne jen negativní. Zdá se, že má i silný okruh příznivců, mezi které se počítám a jsou k tomu i dobré důvody.

Staré plakáty nevypadaly špatně, ale zdály se spíš ponořené samy do sebe, jejich obrazové sdělení bylo příliš komplikované. Na nových je na první pohled vidět, že chtějí něco jasného říct. Postavit divadelní plakát na silné fotografii s dobře umístěným výrazným textem samozřejmě není žádný světoborný nápad, ale jeho realizace bývá často nad síly tvůrců. Ivan Pinkava nafotil modely, které vlastně žádnými modely nejsou, publikum je běžně nevidí nebo nevnímá. Dokázal z nich ale při focení vytáhnout nečekané emoce, jsou to typy a tváře, které si najednou říkají o pozornost. Argumentovat tady popularitou účinkujících je velmi ošidné.

Zůstanu-li u opery, o které aspoň něco vím, tak je potřeba si říct jednu krutou, ale nepochybnou pravdu: mediální popularita našich operních zpěváků je nulová. Podobné je to s tanečníky a nakonec i s činoherci, pokud paralelně neúčinkují v televizi. Pro veřejnost není masově rozpoznatelná ani tvář Magdaleny Kožené, Dagmar Peckové, Evy Urbanové, Štefana Margity nebo Adama Plachetky. Schválně mluvím o těch, kteří patří k těm nejsledovanějším a občas se mihnou dokonce i bulvárem. Z tohoto hlediska je tedy svým způsobem jedno, jestli fotíte Margitu nebo kulisáka: operní fanoušek zpěváka stejně zná a hlídá si ho, nezaujatému je to fuk.

Pokud má být sdělením nové kampaně to, že nemáte přijít na jakousi pochybnou hvězdu, ale do konkrétního divadla, které vzbuzuje emoce, tak se prostě povedla. Nejvíc prostoru mají fotografie a snaha o maximálně čistý design nesklouzla ke studenému, technicky působícímu výsledku. Velkou roli přitom hraje povedené bezpatkové písmo, působící energickým dojmem a dobře čitelné i z dálky. Plakáty se nedívají k tradici, stejně jako se nová značka instituce omezila na tři písmena NdB. Zbavila se řvavé červené, která mi víc než znak města Brna připomínala řeznictví, i přezdobeného znaku převzatého z Mahenova divadla.

Za příznak koncepčního myšlení pokládám i to, že plakáty operního, baletního i činoherního souboru byly vypuštěny na veřejnost v jedné vlně a mají sjednocený design, což se dříve také nerozumělo samo sebou – zcela se vydělovala především Reduta. Na začátek sezóny je to určitě dobrý tah, kampaně k jednotlivým premiérám a událostem už se k této první vlně mohou vždy odkazovat. Každý plakát má v záhlaví značku NdB a název souboru, asi ve třech čtvrtinách výšky výrazný název inscenace a pod ním přibližně čtvrtinovou velikostí autora a režiséra. Na toto sjednocení doplatila opera, respektive její dirigenti – neuvádět je jako hlavní tvůrce provedení je výpadek, kterého by se měli autoři do budoucnosti vyvarovat. Jak je vidět na jiných plakátech s rozsáhlejším autorským týmem, třetí řádek celkovému vyznění nijak neubližuje (viz Černá labuť na fotce níže).

Nový design v rámci ND Brno jako by hledal návaznost spíš na krátce používaný styl Jana Jiskry z roku 2004. Jeho čistá značka, která symbolizovala tři soubory divadla pomocí tří jednoduše stylizovaných opon, vydržela pouze do roku 2008. Daniel Dvořák poté přišel se svým historizujícím konceptem, který si přinesl z působení v pražském Národním divadle. Současná podoba plakátů NdB proti tomu nekopíruje vizuální styl Jihočeského divadla, kde rovněž vytvářeli plakáty Robert V. Novák s Ivanem Pinkavou a ze kterého také přišel Martin Glaser.

ND Brno má tedy novou vizuální (a zřejmě celkově komunikační) koncepci a jsem jenom rád. Zoufalosti jako byl Manuál úspěšného diváka, který z titulní stránky divadelního webu ještě stále nezmizel, bych si rád navždy odpustil. Aktuální kampaň mluví jasně o tom, co chce divadlo dělat. Neříká to polopaticky, nežvaní o otevřenosti, ani o propojování a splývání vysokého s nízkým, ale prostě a jednoduše podle toho vypadá – a tak to má být.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Tento týden se na galavečeru v Janáčkově divadle rozloučí s aktivní kariérou primabalerína baletu ND Brno Jana Přibylová. Bude to její večer, jejímu umění se přijdou „poklonit“ kolegové i diváci. Sama ale říká, že se spíš bude klanět ona jim. Mluvili jsme spolu nejen o konci kariéry, ale také o úplných začátcích, o volném čase tanečníka, až nespravedlivě krátkém profesním životě a proč vlastně nikdy neopustila brněnskou scénu. Když jsme odcházeli z Bohémy, ze stěny se na nás dívala velká fotografie její učitelky Kateřiny Gratzerové.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více