Kořeny a živly Jiřího Smrže

Kořeny a živly Jiřího Smrže

Možná nejintrovertnější písničkář české scény a současně autor burcujících veršů, které vás několik nocí budí ze spaní. To je písecký rodák Jiří Smrž. Na konci 80. let byl členem českobudějovických Minnesengrů, o pár let později hrával s bluegrassovou kapelou Sem tam. Je spoluautorem (s básníkem Ondřejem Fibichem) folkrockového oratoria o Zdislavě z Lemberka Královna severních záseků. Vydal básnickou sbírku Eurydika v uhelném dole. První sólové album Dědičná krev mu vyšlo v roce 2001, kdy mu bylo 47 let. Za druhou desku Poslední láska z roku 2005 získal právem žánrového Anděla v kategorii Folk & country. A už v roce 2007 začal Jiří mluvit o koncepci svého třetího alba s pracovním názvem Kořeny. Od té doby na desce pomalu (až velmi pomalu) pracoval, plánované album postupně střídalo vydavatele, až na podzim 2013 konečně vyšlo u pražského nakladatelství Galén. Jde o pestře zaranžovanou nahrávku, na které se v roli hostů vystřídá desítka jednotlivců (Michal Žáček na flétnu, Luboš Malina na kaval, Vojta Zícha na dobro, Mário Bihári na akordeon a další) plus sbor a smyčcové kvarteto. Aranže a hudební režii měl na starosti kytarista Jiří Kovář, o zvuk se postaral Jiřího dlouholetý spolupracovník Jan Friedl. Všechny tyto informace neuvádím pouze proto, že Smržovo třetí album je stejně dokonalé jako obě předchozí. Chci poukázat také na to, jak velký rozdíl je mezi Jiřího studiovými nahrávkami a koncerty, na kterých vystupuje sám – malý plachý muž s kytarou. I takový koncert je však obrovským zážitkem.

Brněnský křest svého nového alba Jiří Smrž pojal jako večírek přátel. Tím nepoukazuji na spíše skrovnou návštěvnost v klubu Leitnerova (jako písničkář dnes sál stěží vyprodáte, pokud se nejmenujete Nohavica). Charakter improvizovaného večírku měl totiž večer i po formální stránce. „Napřed zahraju pár písní já, potom vystoupí můj host. Pak bude přestávka. Po ní album pokřtíme, pak opět zahraju já a pak druhý host,“ načrtl hostitel půdorys večera hned na úvod, avšak v průběhu koncertu osnovu podle chuti měnil (křest proběhl před přestávkou). Hostem v první polovině večírku byla Dáša Voňková, bravurní kytaristka, usměvavá vypravěčka a nekompromisní experimentátorka – během svého krátkého bloku stihla předvést například hru na kytaru se dvěma smyčci. Hostem na samém konci koncertu byla skupina Žalozpěv z Vysočiny, se kterou Jiří Smrž částečně autorsky spolupracuje. Nedošlo však na žádnou fúzi, Žalozpěv pouze odehrál čtyři písně bez přídavku, neboť zaskakující baskytarista víc neuměl.

Jiří Smrž hrál především – avšak ne výhradně – skladby z nového alba. Konkrétně z Kořenů zazněly skutečně nejzávažnější skladby: osamělé vyznání Pro Eržiku („Ó, lásko, miluju tě strašně / ale nemám komu to říct“), podobenství o vztazích ve firmě a v rodině Kde je král („Má dcera říká (…) / že kdyby nikdo už / tak ty, můj táta, že jsi král“) nebo miniatura Kořeny („Do listí dne / se vrací jas / do kořenů zpíváš / Deo gratias“). Vrcholem byla trojice písní různého charakteru s mimořádně silnými texty: originální vyznání oblíbenému písničkáři Čistý ubrus pro Bulata Okudžavu („Řek Villon Mozartovi: I tady na věčnosti teď vše na čas počká / prostři čistý ubrus, přišel Bulatočka“), rozmáchle epická píseň Jack a já, jejíž téma by vydalo na celý román (příběh odehrávající se na dvou kontinentech a načrtávající několik morálních dilemat současně), a konečně skladba Otče noci, zdánlivě blasfemická modlitba, která vrstvením nečekaných slovních spojení charakterizuje naši dobu, společnost i nás samotné („Otče oxidu siřičitého / otče reality show / (…) / Otče jemného dívčího prádla / otče hrubého domácího produktu / (…) / Otče, víc jsi než tři v jednom / ale modlíme se k tobě jednomu / otče, modli se i ty za nás / máš-li ke komu“).

Právě v kombinaci textů a zdánlivě nenápadného Jiřího vystupování spočívá síla jeho pódiové prezentace. V okamžiku, kdy k Bohu volá „otče metastáz“ nebo kdy před očima publika řeší, zda hrdinka písně nesla v arabském šátku dítě, nebo bombu a jak měl vypravěč zareagovat („Pokud nesla bombu, měl jsem se nechat zabít / protože pokud ne, ach, pro všechno na světě / jakou cenu má teď můj život / bez ní a našeho dítěte“), stává se z nenápadného drobného muže burcující hlas, povodeň, vichr, spalující žár, tíha země.

Živly jsem nezmínil náhodou. Právě prostřednictvím „živelné metaforiky“ totiž proběhl imaginární křest alba. Nic se ničím nepolévalo, ale k publiku za Jiřího promluvilo čtvero kmotrů: Robert Křesťan za oheň, Dáša Voňková za vzduch, Jirka Nohel se svou skupinou Žalozpěv za zemi a autor těchto řádků za vodu. Příspěvky kmotrů byly improvizované podobně jako celý večer (ještě že alespoň Dáša Voňková dostala originální nápad – na CD dýchnout), a slavnostní akt tak korespondoval s přátelskou až rodinnou atmosférou celého večera. Ti, kdo přišli, totiž sílu výpovědí Jiřího Smrže dobře znají. Ostatní přicházejí o hodně.

 Jiří Smrž – kytara a zpěv. Hosté: Dáša Voňková – kytara, smyčec, zpěv; skupina Žalozpěv (kytara, housle, flétna, baskytara). V roli kmotrů navíc Robert Křesťan a Milan Tesař. Brno, klub Leitnerova, 10. prosince 2013.

Foto archiv klubu Leitnerova

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Robertu Křesťanovi je dnes padesát pět let – k blahopřání přidáváme i krátké zastavení nad jeho tvorbou od dob skupin Trapeři a Poutníci až po dnešek.  více

Listolet zdánlivě patří k brněnské alternativní scéně, ale není to tak jednoduché, jak se zdá. Stále oblíbenější a žánrově těžko zařaditelná kapela právě natočila své druhé album.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více