Mário Radačovský – nový ředitel baletu ND Brno

1. listopad 2013, 13:10

Mário Radačovský – nový ředitel baletu ND Brno

Funkce ředitele baletu ND Brno se dnes ujímá Mário Radačovský. Jako svoji prioritu uvedl klasický repertoár, ale počítá do něj i klasiku dvacátého století. V Brně by se měla objevovat práce špičkových světových choreografů, například Jiřího Kyliána, s nímž Mário Radačovský spolupracoval. Nový ředitel by chtěl navázat na vynikající tradici brněnského baletu jako špičkového evropského souboru. Funkci ředitele baletu mu nabídl nový ředitel ND Brno Martin Glaser.

V jaké situaci vás zastihla nabídka Martina Glasera – co jste musel odříct, změnit, nedělat, nebo naopak nečekaně udělat?
Já mám svůj vlastní soubor Balet Bratislava, který je už teď součástí Nové scény SND, a mám nějaké závazky jako choreograf i v zahraničí – v San Franciscu, v Rize atd. Bratislava je ale naštěstí velmi blízko, takže můžu být během půl hodinky tam, nebo zpátky v Brně. Další věc je ta, že tu je tým lidí, které znám, pracoval jsem s nimi i tančil na jevišti. Jsou mezi nimi baletní mistři Jana Ruggieri a Ivan Příkaský, můj zástupce Pavel Plšek nebo Karel Littera, znám je dvacet let, jsou to skvělí lidé a věřím jim. Není tu po této stránce žádný problém.

Co je podle vás základem dobrého baletního divadla, kromě individuální techniky členů souboru?
Základem je dobrá motivující atmosféra. Členové baletu ND Brno milují to, co dělají, to je úplný základ. Finanční situace tanečníků by mohla být vždy lepší, ale není to zdaleka jen otázka peněz. Důležitá je vyváženost mezi repertoárovou strukturou a samotným souborem. Moji předchůdci se vždy báli, aby jim tanečníci neodcházeli. Já bych chtěl během dvou až tří let docílit stavu, kdy se budou tanečníci bát, že mohou odejít.

Co by se ve špičkovém baletním divadle rozhodně hrát mělo, a co rozhodně ne?
Jak jsem říkal, jsem odchovaný klasickým repertoárem a dokonce jsem na brněnském jevišti tančil se zesnulou Soňou Zejdovou a Ivanem Příkaským Labutí jezero, GiselleSpící krasavici. Soubor tohoto typu by tyto klasické tituly měl mít na repertoáru. Musí se objevit celovečerní titul George Balanchina, tedy klasika dvacátého století, a potom neoklasické i současnější tituly. Myslím si, že bychom neměli hrát nějaké ultraalternativní věci, které skvěle odehrají soubory s menším počtem tanečníků. Nejdůležitější pro mě je, aby ta věc měla uměleckou hodnotu, nestačí, aby někdo tloukl hlavou o stěnu a říkal tomu alternativa. Divák musí cítit, že z jeviště jde především kvalita.

Mário Radačovský se narodil 29. září 1971 v Partizánském. Vystudoval taneční konzervatoř Evy Jaczové v Bratislavě. V roce 1989 se stal sólistou Baletu Slovenského národního divadla. V letech 1992–1999 byl členem souboru v Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána v Haagu. Spolupracoval s významnými světovými choreografy, mimo jiné s s Matsem Ekem, Nachem Duatem, Ohadem Naharinem, Williamem Forsythem, Paulem Lightfootem nebo Paulem Ribeirem. V roce 1999 se stal hlavním sólistou souboru Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu, kde se také v letech 2000–2006 účastnil gala představení Galas des étoiles. V roce 2000 se ale také vrátil jako tanečník do Baletu SND v roli Alberta v Giselle. V letech 2006–2010 byl ředitelem Baletu SND a v roce 2011 se stal uměleckým ředitelem komorního souboru Balet Bratislava. Do funkce ředitele baletu ND Brno nastupuje dnes, 1. listopadu 2013.

Nejvýznamnější choreografie: The Letter, Passage à l'eau trouble, Valse; Inšpirácia, Bolero, Shadows and Lights, Balansoire, Stretnutie s labuťou, Soufflé des oiseaux, Zmena, Warhol, 68, Večera, Urlicht, Everest, Maria de Buenos Aires, Rómeo a Júlia, Skrinka hračiek, Black and White, Monos, Queen.  (zdroj: http://www.zlatetanceky.sk/)

Zleva Mário Radačovský, Martin Glaser a Jiří Heřman

Budoucího ředitele brněnské opery Jiřího Heřmana jsme již představili, vzhledem ke svým závazkům nastoupí v lednu 2015. Klíčová je pro něj práce s domácím souborem a využití jeho potenciálu. Možnost kontinuální práce s jedním souborem je to, co Jiřího Heřmana do Brna přilákalo. S ním přichází jako šéfdirigent Marko Ivanović, nejen dirigent, ale i skladatel. V Praze se s velkým úspěchem hraje jeho rodinná opera Čarokraj (jako činoherní autor je známý a respektovaný i nastávající ředitel činohry Martin Františák).

Martin Glaser se naplno ujme své funkce od března 2014, do té doby zde bude působit podle vlastních slov na čtyřicetiprocentní úvazek. Chce z ND Brno vybudovat metropolitní instituci, podobně jako ji mají jiná evropská města – Mnichov, Lyon a podobně. Cíle jsou to vysoké a jejich naplnění bude stát mnoho času, úsilí i peněz. Aktuální sezóna doběhne podle dramaturgického plánu, změny se začnou projevovat až v té příští.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Novým ředitelem brněnské opery bude režisér Jiří Heřman. Do funkce nastoupí až v lednu 2015, přece jen jsme mu ale už teď položili několik otázek.  více

Dva konkurzy na místo ředitele Národního divadla Brno nebyly dost, třetí nás v nejbližší době čeká. Bude uzavřený, komise se rozhodla kandidáty aktivně hledat.  více

Martin Glaser přivede do Brna jako nového ředitele opery Jiřího Heřmana.  více


Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Nejčtenější

Kritika

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více