Umění na špičkách. Nové síly pro brněnský balet

11. února 2014, 0:09

Umění na špičkách. Nové síly pro brněnský balet

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.

Musím se přiznat, že bych nechtěl dělat práci, pro kterou je nutné si dát párkrát nohu za krk, než s ní vůbec začnete. Absolvoval jsem ženský a mužský baletní trénink jako divák a cítil jsem se celý rozlámaný jenom z toho okukování. Že bych byl schopen racionálně rozlišit, kdo se do souboru hodí a kdo ne, to už vůbec nepřicházelo v úvahu.

Členové výběrové komise si ale dělali poznámky a jistě věděli svoje. Kromě nového ředitele baletu Mária Radačovského tu byli také dramaturg Karel Littera, sólisté Andrea Smejkalová a Ivan Popov i baletní mistři, části konkurzu byl přítomen i nový ředitel ND Brno Martin Glaser. Tréninky vedl baletní mistr Bachram Maripovič Juldašev. Pozvánka, kterou jsem dostal, obsahovala možnost zúčastnit se konkurzu i jako uchazeč. To jsem ani nekomentoval, jsem rád, když udržím rovnováhu při chůzi, a klátím se jako kachna. V baletním sále obklopeném zrcadly a tyčemi jsem si připadal jako vetřelec, ale atmosféra byla přátelská a uvolněná, takže mě to časem přešlo.

Baletní soubor vzbuzuje navenek asi nejméně pozornosti i emocí. Pokud se v posledních mnoha letech mluví o stavu ND Brno, většina argumentů i pocitů se točí kolem opery a činohry. Martin Glaser s sebou ale přivedl i nové šéfy všech tří souborů. Budou na svoje místa přicházet postupně, jak jim to jiné pracovní závazky dovolí. Mário Radačovský už ale do čela baletu nastoupil a pracuje. Konkurz má doplnit stávající soubor a vyrovnat v něm početně ženskou a mužskou část. Do konkurzu bylo podáno celkem 919 přihlášek, pozváno bylo 116 žen a 71 mužů. Vybráno bylo nakonec 6 tanečníků a 4 tanečnice, jejich angažmá je v jednání.

Ředitel baletu si v pauze mezi ženským a mužským tréninkem našel čas i na krátký rozhovor. Kromě odborného pohledu vítal každou tréninkovou skupinu, z výšky nad zrcadly na všechno dohlížel zakladatel brněnské baletní tradice Ivo Váňa Psota.

Jak jste spokojený s ženskou částí konkurzu?
Po pravdě řečeno jsem myslel, že to bude lepší. Myslím ale, že je to proto, že moje nároky jsou hodně vysoké. Mám nějakou úroveň jako tanečník a během své kariéry jsem i ledacos viděl. Teď to nebylo nejhorší, ale je v tom i hodně nedostatků. Je z čeho vybírat, ale je tam hodně problematických věcí, hlavně co se týká klasické techniky.

Kolik lidí nakonec přijmete?
Ze souboru odchází osm lidí – je to moje rozhodnutí po dohodě s baletními mistry. Větší část jsem ale rozhodl sám. Soubor má nyní dvacet osm žen a sedmnáct mužů. Chtěl bych se dopracovat k vyrovnané sestavě přibližně dvacet čtyři na dvacet čtyři. Ještě něco napoví moderní část, ale na špičkách vyjde pravda vždycky na povrch.

Jak jste se rozhodovali, koho z přihlášených pozvete?
Někdy se dá rozeznat už z fotky, jak vypadá taneční póza, uchazeči posílali také videa. Na jejich základě jsem vybral nějakých dvě stě lidí.

Mužů potřebujete víc, ale přihlásilo se jich méně…
Balet je hodně ženské povolání. Muži chtějí být hokejisti, fotbalisti, je to zázrak, když chce někdo tančit. U nějakých tří, čtyř přihlášených bych byl rád, kdybych je mohl angažovat, ale chci, aby je viděli i baletní mistři. A doufám, že se mezi ostatními objeví ještě nějaká překvapení. A my potřebujeme hlavně stabilizaci mužského sboru. V Janáčkově divadle je nádherné jeviště, ale když na něm je deset mužů, tak to vypadá směšně. Musí jich tam být bez sólistů asi osmnáct, dvacet.

Zeptám se ještě úplně hloupě, protože baletu vůbec nerozumím. Byl jsem tu na představení jen párkrát a pokaždé jsem měl dojem, že hrozně dupou. Je to podlahou nebo čím vlastně?
Mají na to vliv také špičky – některé jsou velmi hlučné, jiné mají specifický, jemný povrch a jsou úplně tiché. Je to i podlahou, ale její rezonance se nedá úplně odmazat. Každý tanečník má právo si vybrat špičku, která mu vyhovuje, ale snažím se je nutit, aby se zaměřili na ty tišší. Mně to taky velmi vadí – když jako divák přijdete do divadla a dupe tam dvacet labutí, tak je to hloupé. Nejlepší světové baleriny jsou od vás tak daleko jako teď já, skáčou a vůbec je neslyšíte. Je to kombinace techniky a vybavení. My se budeme snažit tančit lépe, tišeji a také rychleji – do hudby. Nebudeme zpomalovat hudbu pro tanečníky, to je potom nuda. Hlavně v klasickém repertoáru se budu snažit, aby soubor tancoval tak, jak jsou věci napsané.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více

Oslavy Mezinárodního dne tance obkroužily v tanečním průvodu centrum Brna.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více