Brněnští Bídníci jako manifest a triumf umělecké zralosti

2. únor 2026, 1:00
Brněnští Bídníci jako manifest a triumf umělecké zralosti

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.

Pokud byla první brněnská verze Bídníků v roce 2009 důkazem talentu zdejšího hereckého a inscenačního týmu (já tehdy bojoval s obsazením „mladíků“ do hlavních rolí a tehdejší Bídnici na mne působili jako takové studentsky zdařilé opracování muzikálového hitu), současná podoba inscenace režiséra Stanislav Moši je hlubokým, syrovým a osudovým zážitkem, který vás přibije do sedadel.

Jean Valjean jako životní osud Petra Gazdíka

Srdcem celé inscenace je nyní Petr Gazdík (alternován Lukášem Janotou). Pokud za tuto roli v roce 2010 získal Cenu Thálie jako „sebevědomý mladík“, jeho dnešní interpretace je v padesáti letech o několik dimenzí hlouběji. Gazdík už Valjeana nehraje; on jím na jevišti je. Jeho fyzický zjev – mimochodem, i sám světový producent Cameron Mackintosh „omdléval blahem“ nad jeho majestátní výškou 192 cm – v kombinaci s tenorovým rozsahem dominuje scéně způsobem, který nemá v Evropě obdoby. Jeho „Otčenáš“ (Bring Him Home) je v aktuálním nastudování intimní modlitbou, která diváka doslova přibije do sedadla svou vnitřní silou a morální vahou.

Hvězdný ansámbl v plné síle

Inscenace však nestojí jen na jednom muži. Rivalita mezi Valjeanem a inspektorem Javertem v podání Lukáše Vlčka (alternuje Dušan Vitázek) dostala nový náboj. Vlček, který roli poprvé zkoušel ve svých 28 letech, se dnes vrací s dokonalejší technikou a životním nadhledem, přičemž si zachovává mrazivou neúprosnost zákona. Vlček svým bezchybným výkonem místy i převyšuje Gazdíka. Takto si představuju bezezbytku zvládnutý a mimořádné sugestivní výkon. Herec do tohoto, jindy jednostrunně hraného záporáka přináší a otiskuje jaké polidšťující valéry. Činí tak tuto figuru ještě více opravdovou a živou. Gazdík už Thálii za Bídníky má, Vlček je nyní poprávu na řadě!

Také ženské role z prvního premiérové uvedení (alternací je samozřejmě více) přinášejí hluboký tragický rozměr. Ivana Vaňková jako Fantina (střídá ji Svetlana Janotová a Andrea Zelová) vdechuje postavě neuvěřitelnou míru utrpení i mateřské oběti, přičemž její interpretace „Knížky snů“ patří k vrcholům večera. Naprostým protipólem k tragice osudu je pak zvrhle komická dvojice Thénardierových. Aleš Slanina a Lucie Bergerová (alternují Robert Jícha a Johana Gazdíková či Viktória Matušovová) v režisérském pojetí Stanislava Moši nepředstavují jen hrubě herecky i kostýmově zkarikované figurky pro zasmání, ale živelné, nebezpečné a syrové postavy, které přežívají za každého režimu.

Opomenout nelze ani skvělé výkony v dětských rolích, které v první produkci před lety skřípaly ale v této koncepci nejsou jen sladkou dětskou ilustrací, nýbrž plnohodnotnou součástí dramatické stavby. Ema Musilová jako Malá Cosette dojímá svou nevinností v kontrastu s tíhou osudu a Samuel Pekar v roli Gavroche je neuvěřitelným energetickým tahounem barikád, který do příběhu vnáší potřebnou ironii i tragiku. Pekarův autentický výkon byl při premiéře dechberoucí.

Hudební a technická preciznost

Hudební nastudování Dana Kalouska a Dominika Pernici sází na monumentální zvuk živého jednadvacetičlenného orchestru. Schönbergova partitura, která pracuje s šesti hlavními motivy, zde zní s operní pompézností i pop-rockovým drajvem, přesně podle potřeb dramatického děje.

Vizuální stránka podtrhuje Mošovu vizi „zuboženosti“. Scénograf Christoph Weyers vytvořil realistický a zároveň symbolistický svět – místo romantických kulis vidíme kamenolom a město prostoupené špínou, vlhkostí a plísní. Využití moderních technologií Hudební scény, jako jsou horizontální (jezdící stoly) i vertikální pohyby kulis a scénické Weyersovy projekce, dodává inscenaci dynamiku, která nedovolí divákovi vydechnout. Hlavní obrazy promítané na zadní pláno svojí atmosférou výtečně konvenují romantické Hugově předloze. To vše doplňuje na tři stovky dobových kostýmů Andrey Kučerové, které jsou věrné historii, ale zároveň neuvěřitelně funkční pro rychlé proměny 36členného ansámblu.

Brněnští Bídníci roku 2026 jsou důkazem, že velké téma boje za svobodu a lidskou důstojnost nestárne, pokud je podáno s takovou pokorou a nasazením. Výmluvnou odpovědí je také enormní divácký zájem: Městské divadlo Brno vyprodalo reprízy na první měsíce během dvou hodin. Není se čemu divit. Tohle není „show pro turisty“, ale hluboké divadlo prožitku, kde každý tón a každé gesto divákům zpřítomňují váhu bídně, ale naplno prožitého života.

Psáno z premiéry 24. na Hudební scéně MdB.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat
  • Dagmar Hrubá

    4. únor 2026, 7:54
    Kdo neviděl, možná nepochopí,proč tolik slov o jednom divadelním kuse. Ale v tomto hodnocení není ani jedno slovo nepravdivé. Bídníci,Brno 2026 jsou strhující divadlo, plné života,lásky i krutosti,odvahy a lidskosti. Jsou také dokladem toho,co může vzniknout v našem nejlepším muzikálovém světě. Mimochodem - hned po představení jsem přemýšlela o tom,zda Petr Gazdík bude znovu bojovat o Thálii, či zda to bude Luboš Vlček. Dala bych jí oboum.
  • Růžena

    2. únor 2026, 21:14
    Dobrý den, pane Marečku....konkrétně... čí dětské výkony, při prvním uvedení, skřípaly?...prosím? Děkuji za vyjádření...

Festival Concentus Moraviae představil v neděli 7. června na zámku Valtice již šestnáctý koncert tematicky zasvěcený číslu 4. Mezinárodní přehlídka letos zve čtyřčlenné soubory nejrůznějšího nástrojového uskupení a žánrů, které si připravily koncerty po celé Moravě a Dolním Rakousku s kvartetovým repertoárem. V tomto duchu se ve valtickém barokním divadle odehrál ve spolupráci s organizací Young Classical Artists Trust koncert zaměřený na světovou hudbu v podání mezinárodního Fibonacci Quartet. Mladé kvarteto, konkrétně Kryštof Kohout a Luna De Mol na housle, Elliot Kempton na violu a Findlay Spence na violoncello, zvolilo vrcholnou tvorbu Leoše Janáčka (1854-1928) a Bély Bartóka (1881-1945).  více

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více

Tématem 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae je Býti kvartetem. Symbolickou čtyřkou provází celá dramaturgie festivalu a na včerejším koncertě v Mikulově tomu nebylo jinak. Kritiky oceňovaný český soubor Pavel Haas Quartet zaměřující se na východoevropské mistry komorní hudby se stal rezidenčním souborem letošního festivalu. Pro pondělní koncert připravil program soustředěný na Antonína Dvořáka (1841–1904) a jeho přátelství s Johannesem Brahmsem (1833–1897). Předchozí nedělní večer (31. května) přednesli v Kurdějově výběr pěti kusů ze sbírky Cypřiše pro smyčcové kvarteto, B 152 a s Borisem Giltburgem – špičkovým klavíristou mezinárodního významu a se širokým repertoárem – provedli Brahmsův první klavírní kvartet. Následující koncert na zámku Mikulov byl volným navázáním programu, kdy zaznělo zbývajících sedm částí z Dvořákové sbírky a od Johannese Brahmse jeho poslední Klavírní kvartet č. 3 c moll, op. 60více

Do čtvrté dekády existence vstoupil ve čtvrtek 29. května festival Concentus Moraviae, jehož XXXI. ročník byl slavnostně zahájen v Historickém sále zámku ve Slavkově u Brna. Právě tento vstup se promítl i do tématu letošního ročníku: Býti kvartetem. Jak už samotné motto napovídá, programy koncertů se soustředí zejména na hudbu pro kvarteta, někdy samotná, jindy obohacená o další muzikanty. Ačkoliv největší podíl mají jednoznačně kvarteta smyčcová, na programu letošního ročníku najdeme například i koncerty klarinetového, vokálního, bicího či violoncellového kvarteta. Zahajovací koncert byl ale každopádně svěřen „zlaté klasice“ a v podání Pavel Haas Quartetu (Veronika Jarůšková a Marek Zwiebel – housle, Šimon Truszka – viola a Peter Jarůšek – violoncello) zazněla díla Vítězslavy Kaprálové a Antonína Dvořáka. Není náhodou, že slavnostní zahájení bylo svěřeno právě tomuto tělesu. Soubor Pavel Haas Quartet je letošním rezidenčním souborem festivalu.  více

Měřítkem jakéhokoli ocenění v umění se stal filmový Oscar. V hudebním průmyslu jsou jeho paralelou Gramophone Awards, kterých má letošní rezidenční soubor festivalu Concentus Moraviae ve vitrínce hned pět. Zůstaneme-li v hollywoodských přirovnáních: Pavel Haas Quartet se už pěkných pár let drží na prvních příčkách kvartetního celosvětového A-listu. Vystupuje v nejvěhlasnějších koncertních síních včetně Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Musikverein ve Vídni či Carnegie Hall v New Yorku. BBC Music Magazine PHQ zařadil mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob. Cenami ověnčené nahrávky jim exkluzivně vydává domácí legendární label Supraphon. PHQ zůstává věrný i festivalu Concentus Moraviae, kam se jako rezidenční soubor vrací po deseti letech. Rozhovor poskytl violoncellista Peter Jarůšek, který je letos zároveň jedním z festivalových dramaturgů.  více

Na průřez německou barokní tvorbou lákal cyklus Rajhradské barokní večery 2026 při druhém, májovém koncertu. Soubor Castello in Aria rozezněl v neděli 24. května prostory kapitulární kaple benediktinského opatství v Rajhradě skladbami Johanna Rosenmüllera, Heinricha Schütze a Johanna Sebastiana Bacha. Umělecký vedoucí souboru a hráč na cembalo a pozitiv Vít Bébar před každým číslem krátce představil kompozici i skladatele.  více

Možná jste si podobně jako já už mnohokrát položili otázku, jak se rodí operní režiséři. Co mladého umělce přivede k tomu, že se nepostaví na jeviště nebo za pult, ale rozhodne se operu rovnou inscenovat. S Jakubem Janem Černým, studentem operní režie na HF JAMU, který se právě nyní v roli asistenta režiséra podílí na vzniku netrpělivě očekávané inscenace Straussovy operety Netopýr v Opeře Národního divadla Brno, jsme si povídali o jeho cestě k režisérské židli.  více

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Nejčtenější

Kritika

Festival Concentus Moraviae představil v neděli 7. června na zámku Valtice již šestnáctý koncert tematicky zasvěcený číslu 4. Mezinárodní přehlídka letos zve čtyřčlenné soubory nejrůznějšího nástrojového uskupení a žánrů, které si připravily koncerty po celé Moravě a Dolním Rakousku s kvartetovým repertoárem. V tomto duchu se ve valtickém barokním divadle odehrál ve spolupráci s organizací Young Classical Artists Trust koncert zaměřený na světovou hudbu v podání mezinárodního Fibonacci Quartet. Mladé kvarteto, konkrétně Kryštof Kohout a Luna De Mol na housle, Elliot Kempton na violu a Findlay Spence na violoncello, zvolilo vrcholnou tvorbu Leoše Janáčka (1854-1928) a Bély Bartóka (1881-1945).  více