Dežo Ursiny: Tisíc izieb

30. července 2014, 0:55

Dežo Ursiny: Tisíc izieb

Co má koncertní záznam slovenského interpreta pořízený ve Valašském Meziříčí společného s brněnskou hudební scénou? Téměř nic – až na drobný detail, že album Tisíc izieb vyšlo v Brně u vydavatelství Indies Happy Trails. A přestože CD obsahuje hudbu a texty nezpochybnitelných kvalit a výkony umělců si právem zasluhují potlesk, jeho výjimečnost spočívá především v prostém faktu, že vůbec vyšlo. Že v době, kdy se vedou diskuse, zda má vůbec ještě smysl vydávat hudbu na fyzických nosičích, stojí někomu za to oprášit 25 let starý záznam a jít s ním na trh. Vždyť od smrti Deža Ursiniho, vítěze prvního Československého beat festivalu, uplyne už brzy dvacet let. Jeho desky sice dodnes zůstávají pro určitou komunitu pokladem, ale kolik je těch, kdo viděli Ursiniho v 80. letech naživo? Slovenský rocker totiž na sklonku své předčasně ukončené kariéry příliš často nevystupoval. Jak líčí v zasvěceném průvodním textu alba Jaroslav Riedel, „když se v září 1988 objevil v Lucerně na Vokalíze, vrátil se na pódium po šestileté pauze. V dubnu 1989 však hrál v Praze opět: na Rockfestu v Paláci kultury“. Tam si jej vyhlédl (tehdejší i současný) dramaturg festivalu Valašský špalíček Karel Prokeš a po přemlouvání se mu nakonec podařilo legendami opředeného, ale koncertováním unaveného umělce („rockové publikum chce slyšet mladé kapely“) na východní Moravu pozvat. Celý příběh o tom, jak kapela málem odmítla hrát (šlo o spor o ubytování, podtržený celkovou houstnoucí atmosférou na festivalu, na kterém jiný umělec, František Horáček alias Jim Čert, nedodržel schválený repertoár), si můžete opět přečíst v bookletu alba. Nakonec se však vystoupení konalo, a Prokeš je dokonce zaznamenal na pásek, tak jako se snažil nahrávat všechny důležité koncerty na festivalu i ve svém „domovském“ M-klubu („Budu si muset naladit kytaru…“ reagoval Ursiny na vysvětlení, proč je u mixážního pultu připravený magnetofon).

Deža Ursinyho na Valašském špalíčku doprovázela skupina Plus, sestavená spíše příležitostně z jeho studiových spoluhráčů. Vedle slovenských hudebníků byl jejím členem (přesněji „dlouhodobým hostem“) ostravský houslista Richard Kroczek a jeho nástroj se mezi kytarami, klávesami a rytmikou rozhodně neztratí. Repertoár se skládá z písní, které vyšly na třech Ursinyho albech z let 1983–86, tedy z poměrně sevřeného období. Zpěvák nesahal ani hlouběji do historie, ani nepředstavoval žádné žhavé novinky. Přednost dal repertoáru částečně prověřenému (nikoli na koncertech, ale na deskách), ale současně ještě aktuálnímu. To je důležité, protože Ursinyho tvorba, jakkoli pevně zakořeněná v rockové tradici, se postupně proměňovala. V písni Rozhovor tak slyšíme výraznou basovou linku a funkující kytaru, odraz doby svého vzniku. S 80. lety souvisí i posílená role kláves v titulní skladbě Tisíc izieb, zatímco bluesově valivá Zelená je přesahem k letům 70. Mimochodem třebaže byly Ursinyho písně na texty básníka Ivana Štrpky spíše vážné až pochmurné, nechybějí v nich drobné hudební vtípky. Jedním z nejlepších je „bzučící“ kytara na samém konci Zelené, písně o „zeleném chrobákovi“.

Z osmi skladeb, které koncertní album přináší, pouze jediná není Ursinyho vlastní: dovolil si zařadit Lennonovo hymnické Imagine, s anglickým originálním textem, doplněným Štrpkovým přebásněním do slovenštiny. Slovenský text se obsahově drží originálu, a je tím pádem mírně kostrbatý. Dnes jej můžeme vnímat jako kuriozitu, ale je třeba si uvědomit, že v době vzniku nahrávky u nás nebyla znalost angličtiny na takové úrovni, jako je dnes. Ursiny tak překladem Lennonovy skladby působil osvětově. Uvážíme-li, že jde o nahrávku z roku 1989, z doby několik měsíců před Listopadem, dostávají pro nás Lennonovy mírové fráze nový význam.

Když je řeč o jazycích, roztomile působí stručné zpěvákovo průvodní slovo, například uvažování nad tím, co že to vlastně znamená „špalíček“. Nakonec se Ursiny rozloučí česky s typicky slovenskými sykavkami: „Sbohem, Špalíčku.“ Karel Prokeš v bookletu alba dodává: „S Dežem jsem už pak bohužel nikdy nemluvil,“ čímž se příběh zdánlivě uzavírá.

Dežo Ursiny zemřel šest roků po pořízení nahrávky ve věku pouhých 47 let. V současné době však na jeho tvorbu navazuje jeho syn Kubo Ursiny, který se dokonce obklopil některými otcovými spoluhráči (ovšem ze sestavy z alba Tisíc izieb v kapele nikoho nemá). Letos Kubo přijel do Valašského Meziříčí a záznam otcova koncertu na festivalu pokřtil. Přítomen byl pochopitelně i Jaromír Kratochvíl, jehož brněnské vydavatelství Indies Happy Trails dělá vydáváním podobných pozapomenutých lahůdek záslužnou práci. Karel Prokeš líčí, jak záznam Ursiniho koncertu ležel 25 let ve skříni se „všemi ostatními“. Letos, po čtvrt století, vyšel vedle Tisíce izieb záznam ještě jednoho koncertu ze Špalíčku 89, vystoupení už zmíněného Jima Čerta. Mohl by to být základ cenné špalíčkovské edice.

Dežo Ursiny & Plus: Tisíc izieb; Indies Happy Trails 2014, 9 písní, celková stopáž 41:36

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jitce Šuranské se podařil výborný sólový debut. Bylo by ale fantastické, kdyby dokázala na této hudební úrovni přejít k autorskému repertoáru.  více

Ciment se zcela otevřeně hlásí k obskurnímu světu metalových tancovaček, ale zároveň je schopen jej pozorovat a ironicky komentovat.  více

Eldorado je proti drásavému Z kopce neuvěřitelně hravé album. Je ale docela možné, že i u něj si po dvaceti letech řekneme, že se na něm nemusí měnit ani slovo.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více