Dušan Holý, Musica Folklorica: Nejen zahrádečky, nejen vzpomínky

17. července 2015, 0:51

Dušan Holý, Musica Folklorica: Nejen zahrádečky, nejen vzpomínky

Potká se pár Horňáků, kteří už mají v životě něco za sebou, začnou vzpomínat na staré písničky, hledat k nim správná slova i jejich zapomenuté verze. Samozřejmě si je taky zahrají a zazpívají. Někdy se sejdou ty nejpřirozenější věci a stejně to vypadá jako zázrak.

Dušan Holý natočil s Musicou Folkloricou album Nejen zahrádečky a už to, že se jej povedlo k nahrávání přimět, není samosebou. V zasvěceném, zaujatém a pečlivém doprovodném textu v bookletu sám říká, že by měl svého zpívání a různého veřejného vystupování nechat, a žádá posluchače, aby odpustili starému člověkovi. Lehko by se chápalo, kdyby už chtěl mít ve svých dvaaosmdesáti letech klid a do žádné práce se nehrnul, těžko by se ale po poslechu alba odpouštělo, kdyby nevzniklo. Dušan Holý je hudební vědec a etnomuzikolog, ale od prvního tónu je především jasné, že je na Horňácku doma a Horňácko je doma v něm.

V Dušanovi Holém se mísí živá, ústně předávaná tradice mnoha generací s encyklopedickými znalostmi vpravdě profesorskými. V jeho zpěvu i tak není ani stopa suchopáru, ale zemité jistoty na rozdávání. Je to zpívání bez vyumělkovanosti, bez technických fines, ale s dokonalou jistotou, že zrovna tak to je správně. Je to tak správně, protože to zpěvák právě tím způsobem v dané chvíli cítí a umí svůj pocit bez ostychu i bez předvádění vyjádřit. K něčemu takovému nikoho nepřivede univerzita, k tomu je potřeba se prožít. Nemluvíme ale o tolik přeceňované „vysoké škole života“, podle primitivního uvažování zcela neslučitelné s formálním vzděláním. Trošku se toho velkého slova bojím, ale řekl bych, že už se tu opravdu dotýkáme moudrosti.

Spoluhráčem Dušana Holého je kapela Musica Folklorica, domovem ve Velké nad Veličkou. Je to těleso značně živé a akční, občas natočí pěkný videoklip, nevyhýbá se výletům mimo folklor, hrává se skupinou Neřež a na album věnované Vladimírovi Mišíkovi přispělo pěknou verzí písně Slunečný hrob. Dušanovi Holému sekunduje perfektně, krásně drží houpavé rytmy i napětí, zvuk má syrový tak akorát. Vrbecký primáš Jožka Kubík by prý možná řekl, že „hrajú… jak deby si dávali veliký pozór“, jak zmiňuje booklet. Ale vysvětlujte to člověku, kterého zkazili Vídeňští filharmonici: podle mého soudu si Musica Folklorica dávala pozor právě tak, aby měl výsledek parametry studiové nahrávky a nepřišel přitom o život. Cimbálista Petr Pavlinec je autorem druhé části bookletu. Vzpomíná na první setkání s bratry Holými – tedy též se zesnulým Lubošem –, na působivost jejich zpěvu, v němž bylo vždy cosi navíc. Odkazuji se na doprovodné texty alba možná až příliš často, ale opravdu těžko se k nim něco dodává. Charakteristiky jednotlivých písní jak je napsal Dušan Holý, bych sem nejraději rovnou zkopíroval, u těch už bych si vůbec nedovolil říct něco jinak a lépe.

Album sestává z deseti titulů, ale písní je na něm mnohem víc. Každý titul označuje spíš tématický okruh, do nějž se – stejně jako do Alenčiných kufříkových slov – schovají alespoň dvě propojené písně. Výjimkami jsou „amerikánská“ Počujtě, ľudia, čo vám poviem – po kramářském způsobu naznačuje příběh, který by snad ani žádné pokračování mít neměl, a verbuňk Pri Prešpúrku, pri Dunaji. Typicky se objevuje spojení táhlá – hybná nebo táhlá – hybná – hybnější, ale i když někdy zůstáváme v téměř nezměněném tempu, vždy je přítomná jasná gradace nebo kontrast. Dotkneme se dominantní tóniny, přejdeme z moll do dur a vyvíjí se i text: Šohajku, duša má … dyž ťa deň nevidím, cełá su bolavá – Za tema čérnýma očima, veru bych Dunaj preskočiła.

Výběr písní se odvíjel z mnoha podnětů – od vzpomínek přátel i vlastních až po cílené vyhledávání pramenů a vhodných doplňků k již nalezenému a vybranému materiálu. Není ani zaměřený úzce na Horňácko – vydává se i do dalších oblastí, které dnes vypadají tak blízko a snadno dosažitelné. Objeví se písně z Myjavy, z Kopanic, i dvě romské. První z nich Baro brišind marel nahrál Dušan Holý v terénu v roce 1953. Původní nahrávka se ztratila, ale text se povedlo rozluštit z nalezené kopie – na albu jsou tedy i naprosté unikáty. Trenčanský zámeček prý Dušan Holý zpíval jako dítě, ale sám si na to nevzpomíná – iniciátorkou pro zařazení byla Olga Pšurná. Připojené části V Trenčíne na hrade a Trenčín, dolinečka jsou vzpomínkou na první ročníky festivalu ve Strážnici. Album připomíná hodně zkoncentrovaný oživlý archiv – nebo „archlív“, jak říká jeho zasvěcený správce.

V závěru alba čeká posluchače nejrozsáhlejší série „zahrádeček“, od nichž se vznik celé nahrávky odvíjel a dostaly se i do jeho titulu. Na počátku totiž byla píseň Pred naším je zahrádka, kterou Dušan Holý nazpíval před devíti lety s klavírním doprovodem svého vnuka, rovněž Dušana. Nejednalo se ale o běžný doprovod, Dušan Holý mladší hrál Šest jednoduchých variací na švýcarskou píseň Ludwiga van Beethovena, které se s horňáckou lidovou pozoruhodně střetly – včetně mollové variace na sloku „Jak já nemám smutná byt“. Neotřelý duet, nebo chcete-li mash-up zazněl poprvé na Dušanově absolventském koncertu a dočkal se i nahrávky v rozhlase. Žádost Jiřího Schneera, aby Dušan Holý nazpíval tuto píseň s Musicou Folkloricou stála u zrodu vzájemné spolupráce a výsledné album Nejen zahrádečky pěkně uzavírá: „Bude-li tam starý spat, dyby tam sceł zdreveňat, ej, a bude-li šohajíček švárný, može ně to Pámbu dat.“

Na obalu cédéčka je použitá vystřihovaná grafika Kornelie Němečkové, známé ze znělky televizního pořadu Zpívánky, dominantními barvami jsou lehce zatmavená červená a tmavě modrá. Booklet mi vevnitř připadá poněkud odbytý. Nejvíc se zřejmě hledělo na to, aby se do něj všechno nějak vešlo. Ještě jednou oceňuji texty Dušana Holého i Petra Pavlince, dále připojená slova písní a slovníček nářečních výrazů. A samotná nahrávka šetrné balení vynahradí tisíckrát – na té se muzikanti nešetřili vůbec, naopak rozdávají až marnotratně. Křest alba proběhne na Horňáckých slavnostech, které začínají právě dnes.

Nejen zahrádečky. Dušan Holý, Musica Folklorica (Miroslav Kolacia – housle, prim, Lubomír Graffe – 2. housle, Jaroslav Panák – 3. housle, Tomáš Janoška – viola, Martin Slovák – kontrabas, Petr Pavlinec – cimbál). Text: CZ. Vydáno: 2015. TT: 43:04. DDD. 1 CD Indies Scope MAM 558-2.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Cimbálová muzika, objevování hudecké tradice, sólové vystupování, práce ve Filharmonii Bohuslava Martinů, v posledním roce také budování vlastního tria. Pozvolný přechod od folkloru k world music je obrazem poctivosti, s jakou Jitka Šuranská k hudbě přistupuje. K tomu všemu přidává ještě vymýšlení projektů pro festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Náš rozhovor na nádvoří Moravské galerie sledoval s lehkým neklidem adoptovaný Kuba z útulku.  více

Když se někdo nemůže celé měsíce rozejít se svým Josefem, píše zoufalé dotazy online psychologům, pláče kamarádkám do telefonu nebo napíše písníčky na album Josefene. Poslední album kapely Mucha je většinou o lásce, která zanechává dlouhé a často nepříjemné stopy.  více

Každá z patnácti skladeb, včetně úvodní titulní miniatury, motta celého alba, obstojí i sama o sobě. Každá ta píseň nás jako posluchače může obohatit, aniž bychom nutně museli znát ty ostatní. Celek je však i v tomto případě víc než pouhý součet jednotlivých částí.  více




Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více