Lesní zvěř: Movable Feasts

Lesní zvěř: Movable Feasts

Když novináři i vydavatel v roce 2009 v souvislosti s debutovým albem skupiny Lesní zvěř skloňovali termín nu-jazz, kapela na to téma prohlásila: „Nu-jazz nechápeme nutně jako hudbu spojenou s jazzem, je to jen východisko plné svobody, které se právě nenechává omezovat nějakými stylovými škatulkami, a umožňuje nám nespoutaně využívat vlastní představivost. Pro nás, stejně jako pro kohokoli, kdo se rozhodne s námi trávit čas, je to čistě zážitková hudba a dobrodružství.“ O pět let později přichází „tak trochu brněnská“ skupina („Byť nikdo z nás nepochází z Brna, je to pro nás místo setkání“) s novinkou, která je v mnoha ohledech jazzovější než prvotina. Současně je však žánrově pestřejší, vyzrálejší je kompoziční práce a, což je možná největším překvapením alba Movable Feasts, klíčovým prvkem je zde lidský hlas a jeho podoby.

Při výrazné práci s rytmem, při kombinaci elektronických a akustických nástrojů, při všech hravých a zasněných klávesách a trumpetových sólech se práce s hlasem může jevit jako to méně důležité. Nicméně právě nuance, které se daří v jednotlivých písních vykouzlit zpěvákovi Miloši Rejskovi s pomocí hostů, jsou pro atmosféru alba a jeho barevnost určující. Vždyť podobně jako se liší znělý mužský hlas v One Big Soft Spot od zkresleného vokálu v Orifice nebo od klidnější polohy v závěrečné Skid Marks, liší se i celkové vyznění jednotlivých skladeb. Jako důležití aktéři pak do celku promlouvají hostující vokalistka Kristina Krutská (One Big Soft Spot, Razor Ray) a básník Jan Těsnohlídek, recitující svůj český text Ještě je co ztratit (škoda špatně vyslovované hlásky „l“).

Třebaže zpěv, a to jako nositel významu i jako hudební nástroj, hraje na albu výraznou roli, zůstává Lesní zvěř současně zajímavou instrumentální kapelou. Přitom v úvodní skladbě Shoulder Blades trochu klame tělem, neboť zní jazzověji než kdykoli dříve. Nejde samozřejmě o starý swingující jazz, ale spíše o moderní skandinávskou podobu žánru, charakterizovanou jmény jako Esbjörn Svensson nebo Nils Petter Molvaer. Jde o jazz, který formálně vychází z tvaru klavírního tria, resp. kvarteta s dechovým nástrojem, ale obohacuje tradiční rytmiku elektronickými nástroji. Podoba žánru, jak ji Lesní zvěř v úvodní skladbě nabízí, stojí na vysokých tónech klavíru, výrazné trubce a do kontrastu na zvýrazněných basových tónech. Jazzová nálada, opět s výrazným klavírem a trubkou, se vrací v závěrečné skladbě Skid Marks.

Mezi první a poslední skladbou, které lze – přestože jde o plnohodnotné písně – vnímat i jako jakési intro a outro alba, jsme svědky spousty žánrových proměn, často v průběhu jedné kompozice. Postačí zaměřit se na dvě typické členitější skladby: Razor Ray se skládá z 1. klidnější, téměř ambientní pasáže s ženským vokálem; 2. rockového pokračování ve stylu britských kytarovek z 90. let; 3. hlučnější noiseové mezihry; a 4. pasáže s výraznou trubkou. One Big Soft Spot otevírá basová figura, k níž se přidají hlučnější bicí; přichází zklidnění s ženským zpěvem a s mužskou recitací, následované už zmíněných plnohodnotným zpěvem, zde s elektrorockovým doprovodem; a na to naváže opět hlučnější pasáž. Podobně bychom mohli u dalších skladeb psát o dílčích detailech, jakými jsou práce s hvízdáním a jeho nápodobou různými nástroji (Endgame), hra s rytmem (Orifice) nebo drobné pohrávání s přeléváním zvuku z jednoho kanálu sterea do druhého (začátek Endgame). A do toho všeho přichází přesně v polovině alba rockový hit Kavka Airlines.

Lesní zvěř tedy na svém druhém albu skutečně svobodně využívá svou hudební představivost, možná ještě nespoutaněji než na debutu. Sám si jako posluchač více užívám momenty, kdy se trubka Marka Steyera jazzově vznáší nad ambientními zvukovými plochami. Ovšem nebýt svižnějších rockových pasáží, byla by hudba Lesní zvěře jednotvárná. A nebýt zpěvu, možná by po několika málo posleších přestala bavit. Na albu Movable Feasts jsou tyto ingredience příjemně vyváženy a je lhostejné, zda výsledné směsi říkáme jazz, nu-jazz nebo jakkoli jinak.

Lesní zvěř: Movable Feasts, vydavatel: Indies Scope 2014. 9 skladeb, celková stopáž: 46:42

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Movable Feasts (Pohyblivé svátky) je název nového alba elektrojazzové skupiny Lesní zvěř.  více

Novinka Entwine (Proplétám) je důležitým příspěvkem do vskutku propletené diskografie Ivy Bittové. Ta zpívá a hraje sama za sebe a přitom se její výkon proplétá s osudy, příběhy a letmými návštěvami dalších osob. A také s geniem loci moravského poutního chrámu.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více