Lesní zvěř: Movable Feasts

Lesní zvěř: Movable Feasts

Když novináři i vydavatel v roce 2009 v souvislosti s debutovým albem skupiny Lesní zvěř skloňovali termín nu-jazz, kapela na to téma prohlásila: „Nu-jazz nechápeme nutně jako hudbu spojenou s jazzem, je to jen východisko plné svobody, které se právě nenechává omezovat nějakými stylovými škatulkami, a umožňuje nám nespoutaně využívat vlastní představivost. Pro nás, stejně jako pro kohokoli, kdo se rozhodne s námi trávit čas, je to čistě zážitková hudba a dobrodružství.“ O pět let později přichází „tak trochu brněnská“ skupina („Byť nikdo z nás nepochází z Brna, je to pro nás místo setkání“) s novinkou, která je v mnoha ohledech jazzovější než prvotina. Současně je však žánrově pestřejší, vyzrálejší je kompoziční práce a, což je možná největším překvapením alba Movable Feasts, klíčovým prvkem je zde lidský hlas a jeho podoby.

Při výrazné práci s rytmem, při kombinaci elektronických a akustických nástrojů, při všech hravých a zasněných klávesách a trumpetových sólech se práce s hlasem může jevit jako to méně důležité. Nicméně právě nuance, které se daří v jednotlivých písních vykouzlit zpěvákovi Miloši Rejskovi s pomocí hostů, jsou pro atmosféru alba a jeho barevnost určující. Vždyť podobně jako se liší znělý mužský hlas v One Big Soft Spot od zkresleného vokálu v Orifice nebo od klidnější polohy v závěrečné Skid Marks, liší se i celkové vyznění jednotlivých skladeb. Jako důležití aktéři pak do celku promlouvají hostující vokalistka Kristina Krutská (One Big Soft Spot, Razor Ray) a básník Jan Těsnohlídek, recitující svůj český text Ještě je co ztratit (škoda špatně vyslovované hlásky „l“).

Třebaže zpěv, a to jako nositel významu i jako hudební nástroj, hraje na albu výraznou roli, zůstává Lesní zvěř současně zajímavou instrumentální kapelou. Přitom v úvodní skladbě Shoulder Blades trochu klame tělem, neboť zní jazzověji než kdykoli dříve. Nejde samozřejmě o starý swingující jazz, ale spíše o moderní skandinávskou podobu žánru, charakterizovanou jmény jako Esbjörn Svensson nebo Nils Petter Molvaer. Jde o jazz, který formálně vychází z tvaru klavírního tria, resp. kvarteta s dechovým nástrojem, ale obohacuje tradiční rytmiku elektronickými nástroji. Podoba žánru, jak ji Lesní zvěř v úvodní skladbě nabízí, stojí na vysokých tónech klavíru, výrazné trubce a do kontrastu na zvýrazněných basových tónech. Jazzová nálada, opět s výrazným klavírem a trubkou, se vrací v závěrečné skladbě Skid Marks.

Mezi první a poslední skladbou, které lze – přestože jde o plnohodnotné písně – vnímat i jako jakési intro a outro alba, jsme svědky spousty žánrových proměn, často v průběhu jedné kompozice. Postačí zaměřit se na dvě typické členitější skladby: Razor Ray se skládá z 1. klidnější, téměř ambientní pasáže s ženským vokálem; 2. rockového pokračování ve stylu britských kytarovek z 90. let; 3. hlučnější noiseové mezihry; a 4. pasáže s výraznou trubkou. One Big Soft Spot otevírá basová figura, k níž se přidají hlučnější bicí; přichází zklidnění s ženským zpěvem a s mužskou recitací, následované už zmíněných plnohodnotným zpěvem, zde s elektrorockovým doprovodem; a na to naváže opět hlučnější pasáž. Podobně bychom mohli u dalších skladeb psát o dílčích detailech, jakými jsou práce s hvízdáním a jeho nápodobou různými nástroji (Endgame), hra s rytmem (Orifice) nebo drobné pohrávání s přeléváním zvuku z jednoho kanálu sterea do druhého (začátek Endgame). A do toho všeho přichází přesně v polovině alba rockový hit Kavka Airlines.

Lesní zvěř tedy na svém druhém albu skutečně svobodně využívá svou hudební představivost, možná ještě nespoutaněji než na debutu. Sám si jako posluchač více užívám momenty, kdy se trubka Marka Steyera jazzově vznáší nad ambientními zvukovými plochami. Ovšem nebýt svižnějších rockových pasáží, byla by hudba Lesní zvěře jednotvárná. A nebýt zpěvu, možná by po několika málo posleších přestala bavit. Na albu Movable Feasts jsou tyto ingredience příjemně vyváženy a je lhostejné, zda výsledné směsi říkáme jazz, nu-jazz nebo jakkoli jinak.

Lesní zvěř: Movable Feasts, vydavatel: Indies Scope 2014. 9 skladeb, celková stopáž: 46:42

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Movable Feasts (Pohyblivé svátky) je název nového alba elektrojazzové skupiny Lesní zvěř.  více

Novinka Entwine (Proplétám) je důležitým příspěvkem do vskutku propletené diskografie Ivy Bittové. Ta zpívá a hraje sama za sebe a přitom se její výkon proplétá s osudy, příběhy a letmými návštěvami dalších osob. A také s geniem loci moravského poutního chrámu.  více


Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

Nejčtenější

Kritika

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více