Entwine Ivy Bittové se proplétá životy a Zelenou horou

Entwine Ivy Bittové se proplétá životy a Zelenou horou

Novinka Entwine (Proplétám) je důležitým příspěvkem do vskutku propletené diskografie Ivy Bittové. V souvislosti s předloňským albem Zvon jsem upozorňoval na to, že šlo po několika interpretačních projektech (Morava se Škampovým kvartetem, Jazz se sestrou Idou Kelarovou, Moravian Gems s Emilem Viklickým, Mater se skladbami Vladimíra Godára, The Party s DJ Javasem) konečně o zpěvaččinu novou autorskou desku. Jenže i Zvon, který vznikl ze spolupráce Ivy Bittové se skladatelem, aranžérem a vydavatelem Petrem Ostrouchovem, obsahoval především bohatě zaranžované nové verze již vydaných písní. Jiným případem bylo eponymní album, které Bittová vydala loni na značce ECM – fragmenty autorských skladeb a momentálních improvizací odrážely více vkus producenta alba a majitele vydavatelství Manfreda Eichera než představu interpretky samotné. Po dlouhé době první pokus o zachycení toho, jak zní Bittová na svých současných sólových koncertech, představuje tedy novinka, která vyšla u slovenského vydavatelství Pavian Records.

Na albu, které autorka věnovala Václavu Havlovi, se proplétají písně na texty různých autorů s momentálními improvizacemi. K těm zpěvačku a houslistku inspirovalo místo, na kterém album vznikalo, symboly opředený chrám sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Bittová zde již v roce 1996 nahrávala instrumentální album 44 duet Bély Bartóka pro dvoje housle (s Dorotheou Kellerovou) a například Pavel Fajt se zde v roce 2008 zastavil při natáčení svého projektu Souhvězdí Santini. „Symbolika pěticípé hvězdy půdorysu kostela se lehce odráží v pěti hudebních improvizacích, inspirovaných prostorem a historií místa,“ říká Bittová a nabízí posluchačům několik různých pohledů na své umění: alikvotní zpěv (Hladce), hru na housle prsty i smyčcem (Obrace), hru na arabskou loutnu (Favela) i táhlé vokály (Duše).

Hádám však, že monumentální prostor Santiniho stavby vtiskl konkrétní podobu i některým dalším momentům alba. Především předposlední skladba Farewell s textem Chrise Cutlera v délce devíti minut obsahuje improvizované pasáže a vokální etudy, zřejmě inspirované prostorem a momentálním rozpoložením. Však také zpěvačka v bookletu podotýká: „Simultánní hra na housle a zpěv spolu s výrazným příběhem stárnoucí ženy loučící se se životem vykresluje při každém dalším provedení jinou atmosféru.“

Vedle proplétání improvizovaných a předem napsaných pasáží jde na albu pochopitelně také o proplétání zpěvu a hry na housle. Jestliže si zpěvačka v romské písni Ruža pohrává s akustikou prostoru a dává naplno vyniknout svému plnému hlasu, v úvodní zhudebněné uspávance Jana Skácela Sluje volí vyšší „řezavý“ vokální rejstřík, který ladí s hrou na nástroj. V reminiscenci na romské lidové písně Devleha („text Růženy Danielové, která jako jediná z rodiny přežila holocaust“) pak instrumentální pasáž navazuje na zpěvovou linku tak dokonale, jako by zpěvačka byla se svými houslemi srostlá. V tomto případě už nejde o proplétání, nýbrž o spletení dokonalého vlákna.

Třebaže je Entwine sólové album, zpěvačka na něm představuje některé osoby, které v jejím životě hrály nebo hrají důležitou roli. Patří k nim sestra Ida Kelarová, z jejíhož zpěvníku si Bittová vypůjčila píseň Ruža, Jan Skácel, s nímž se v 80. letech setkávala na půdě Divadla na provázku, ale také anglický novinář Ken Hunt, jehož anglicko-český (!) text Entwine poskytl albu název a potažmo i koncept. A patří sem i Vladimír Václavek, který Bittové daroval arabskou loutnu, na niž zpěvačka improvizuje ve skladbě Favela. Ostatně i čistě autorská píseň Víla jako by svou náladou na spolupráci Bittové s Václavkem navazovala.

Na albu Entwine Iva Bittová zpívá a hraje sama za sebe a přitom se její výkon proplétá s osudy, příběhy a letmými návštěvami dalších osob. A také s geniem loci moravského poutního chrámu. Doporučuji poslouchat Entwine minimálně dvakrát za sebou. Jednou jen tak, bez čtení názvů skladeb a komentářů – jako byste byli pod Santiniho zdmi spolu s interpretkou. A podruhé s pozorným čtením textů v bookletu – nejen textů písní, ale i vysvětlivek k jednotlivým skladbám. A raději čtěte anglicky než česky, protože v angličtině zpěvačka většinou přidává pár informací navíc.

Iva Bittová: Entwine (Proplétám); Pavian records 2014, 12 skladeb, celková stopáž 42:21

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Světovost Ivy Bittové dokládá právě to, že na dvou tak rozdílných albech dokáže vystupovat stejně důvěryhodně, být sama za sebe.  více

Z budovy Hudební fakulty JAMU zmizela nezajímavá restaurace a nahradil ji nový klub s bizarním názvem a velkými hudebními ambicemi. V úterý večer zahájil jeho provoz koncert Ivy Bittové s Beatou Hlavenkovou.  více

S Ivou Bittovou jsme mluvili především o jejích dvou posledních albech – jedno je sólové, jedno s orchestrem. Dostali jsme se při tom samozřejmě i k jiným tématům, ale stejně nakonec všechna skončila u hudby.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více