Entwine Ivy Bittové se proplétá životy a Zelenou horou

Entwine Ivy Bittové se proplétá životy a Zelenou horou

Novinka Entwine (Proplétám) je důležitým příspěvkem do vskutku propletené diskografie Ivy Bittové. V souvislosti s předloňským albem Zvon jsem upozorňoval na to, že šlo po několika interpretačních projektech (Morava se Škampovým kvartetem, Jazz se sestrou Idou Kelarovou, Moravian Gems s Emilem Viklickým, Mater se skladbami Vladimíra Godára, The Party s DJ Javasem) konečně o zpěvaččinu novou autorskou desku. Jenže i Zvon, který vznikl ze spolupráce Ivy Bittové se skladatelem, aranžérem a vydavatelem Petrem Ostrouchovem, obsahoval především bohatě zaranžované nové verze již vydaných písní. Jiným případem bylo eponymní album, které Bittová vydala loni na značce ECM – fragmenty autorských skladeb a momentálních improvizací odrážely více vkus producenta alba a majitele vydavatelství Manfreda Eichera než představu interpretky samotné. Po dlouhé době první pokus o zachycení toho, jak zní Bittová na svých současných sólových koncertech, představuje tedy novinka, která vyšla u slovenského vydavatelství Pavian Records.

Na albu, které autorka věnovala Václavu Havlovi, se proplétají písně na texty různých autorů s momentálními improvizacemi. K těm zpěvačku a houslistku inspirovalo místo, na kterém album vznikalo, symboly opředený chrám sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Bittová zde již v roce 1996 nahrávala instrumentální album 44 duet Bély Bartóka pro dvoje housle (s Dorotheou Kellerovou) a například Pavel Fajt se zde v roce 2008 zastavil při natáčení svého projektu Souhvězdí Santini. „Symbolika pěticípé hvězdy půdorysu kostela se lehce odráží v pěti hudebních improvizacích, inspirovaných prostorem a historií místa,“ říká Bittová a nabízí posluchačům několik různých pohledů na své umění: alikvotní zpěv (Hladce), hru na housle prsty i smyčcem (Obrace), hru na arabskou loutnu (Favela) i táhlé vokály (Duše).

Hádám však, že monumentální prostor Santiniho stavby vtiskl konkrétní podobu i některým dalším momentům alba. Především předposlední skladba Farewell s textem Chrise Cutlera v délce devíti minut obsahuje improvizované pasáže a vokální etudy, zřejmě inspirované prostorem a momentálním rozpoložením. Však také zpěvačka v bookletu podotýká: „Simultánní hra na housle a zpěv spolu s výrazným příběhem stárnoucí ženy loučící se se životem vykresluje při každém dalším provedení jinou atmosféru.“

Vedle proplétání improvizovaných a předem napsaných pasáží jde na albu pochopitelně také o proplétání zpěvu a hry na housle. Jestliže si zpěvačka v romské písni Ruža pohrává s akustikou prostoru a dává naplno vyniknout svému plnému hlasu, v úvodní zhudebněné uspávance Jana Skácela Sluje volí vyšší „řezavý“ vokální rejstřík, který ladí s hrou na nástroj. V reminiscenci na romské lidové písně Devleha („text Růženy Danielové, která jako jediná z rodiny přežila holocaust“) pak instrumentální pasáž navazuje na zpěvovou linku tak dokonale, jako by zpěvačka byla se svými houslemi srostlá. V tomto případě už nejde o proplétání, nýbrž o spletení dokonalého vlákna.

Třebaže je Entwine sólové album, zpěvačka na něm představuje některé osoby, které v jejím životě hrály nebo hrají důležitou roli. Patří k nim sestra Ida Kelarová, z jejíhož zpěvníku si Bittová vypůjčila píseň Ruža, Jan Skácel, s nímž se v 80. letech setkávala na půdě Divadla na provázku, ale také anglický novinář Ken Hunt, jehož anglicko-český (!) text Entwine poskytl albu název a potažmo i koncept. A patří sem i Vladimír Václavek, který Bittové daroval arabskou loutnu, na niž zpěvačka improvizuje ve skladbě Favela. Ostatně i čistě autorská píseň Víla jako by svou náladou na spolupráci Bittové s Václavkem navazovala.

Na albu Entwine Iva Bittová zpívá a hraje sama za sebe a přitom se její výkon proplétá s osudy, příběhy a letmými návštěvami dalších osob. A také s geniem loci moravského poutního chrámu. Doporučuji poslouchat Entwine minimálně dvakrát za sebou. Jednou jen tak, bez čtení názvů skladeb a komentářů – jako byste byli pod Santiniho zdmi spolu s interpretkou. A podruhé s pozorným čtením textů v bookletu – nejen textů písní, ale i vysvětlivek k jednotlivým skladbám. A raději čtěte anglicky než česky, protože v angličtině zpěvačka většinou přidává pár informací navíc.

Iva Bittová: Entwine (Proplétám); Pavian records 2014, 12 skladeb, celková stopáž 42:21

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Světovost Ivy Bittové dokládá právě to, že na dvou tak rozdílných albech dokáže vystupovat stejně důvěryhodně, být sama za sebe.  více

Z budovy Hudební fakulty JAMU zmizela nezajímavá restaurace a nahradil ji nový klub s bizarním názvem a velkými hudebními ambicemi. V úterý večer zahájil jeho provoz koncert Ivy Bittové s Beatou Hlavenkovou.  více

S Ivou Bittovou jsme mluvili především o jejích dvou posledních albech – jedno je sólové, jedno s orchestrem. Dostali jsme se při tom samozřejmě i k jiným tématům, ale stejně nakonec všechna skončila u hudby.  více


Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

Nejčtenější

Kritika

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více