Oldřich Janota. Velká bilance bez Hotelu Savoy

Oldřich Janota. Velká bilance bez Hotelu Savoy

Vydat „Best of“ Oldřicha Janoty by mohl být ten nejjednodušší úkol na světě, stačilo by oplácat nejoblíbenější věci z dob kapely Mozart K. několika doplňky. Rozsáhlý komplet Ultimate Nothing jde úplně jinou cestou: je to soubor dosud většinou nevydaných nahrávek. Po pečlivém výběru z nich vzniklo osm cédéček těch nejzdařilejších.

Jednu velkou a systematickou bilanci už má Oldřich Janota za sebou. Je jí sborník jeho textů Kytaru s palmou, který vydalo minulý rok nakladatelství Torst. Tou druhou a nejčerstvější je osmidiskový soubor nahrávek, který vyšel před dvěma týdny u Indies Scope. Podává obraz autora, který stál vždy více či méně na okraji scény, ale nelze ho přehlédnout. Stejně jako osamělý strom měnící nudnou, mírně zvlněnou krajinu v místo, na nějž se nelze dosyta vynadívat.

Sbírka Janotových textů vyšla bez jediného doprovodného slova, profilu autora nebo ediční poznámky. Čtenář zůstává s Janotovou tvorbou sám. Posluchač zvukového sborníku Ultimate Nothing je na tom jinak. Dva boxy obsahují po čtyřech nosičích. Každý z nich je v pěkném, originálně zpracovaném digipacku, v každém je místo pro technické údaje, texty písní, případně Janotovo průvodní slovo. Ostatně on sám byl duchem, který výběr zásadně vytvářel, i když ruce na něm pracovaly mnohé. Odpovídá to jeho osobnosti, která jako by definovala sama sebe a pohybovala se ve svém vlastním čase, nebo snad bezčasí. Přitom ale byla vždy obklopená skupinou věrných příznivců, díky nimž také vznikly „pirátské“ nahrávky z koncertů a záznamy z domácích studií, ze kterých je osmidisk Ultimate Nothing sestaven.

Osm CD vyšlo do světa po pečlivé zvukové úpravě ve studiu Jámor Ondřeje Ježka. Nahrávky jsou citlivě vyčištěné a kvalitativně srovnané, zůstala jim autenticita a přitom působí v rámci každého alba jednotně. Přiložené booklety obsahují texty písní a v případě instrumentálek na čtvrtém disku krátké charakterizující reflexe jednotlivých tracků. Komplet má atributy opravdového luxusu – perfektně zpracovaného vzácného materiálu bez vnější okázalosti.

Začátky v 70. letech (disk Na kole z noční směny) odhalují Janotu jako písničkáře, který má v sobě cosi z Hutkovy baladičnosti a hodně z Dylanova „povídavého zpěvu“. Zároveň už je ale slyšet cosi samorostlého ve hře na kytaru a originální vyjadřování. Songwriterské zralosti je věnován konec 70. a začátek 80. let, na disku Fotograf aktů se objeví i Mozart K. V 80. letech zůstává i třetí disk Abys nerozbila láhev…ve halali bzoreN mapující Janotovu spolupráci s Lubošem Fidlerem a Pavlem Richterem. Zřetelný je příklon k minimalistickým strukturám a vliv King Crimson. Čtvrtý disk Týden v malovaném domě pochází z týdenního nahrávání v Telči, ambientní kouzla se zvuky neztrácejí janotovskou poezii ani beze slov.

Disk Žlutě obsahuje remasterovanou stejnojmennou nahrávku, která již vyšla v roce 1994. Ukazuje Janotovu novou autorskou tvář, která kombinuje písňovou tvorbu s minimalistickým obdobím. Šesté album Zrcadlová koza obsahuje záznam „levácké opery“, kterou Oldřich Janota nazpíval s Romanou Šilhavou a sám obstaral klavírní doprovod. Poslední dvě CD Hory v údolí a Kolébat obsahují opět sólové písně, na obou hostuje zpěvačka Ľubica Christophory, na prvním houslistka Romana Šilhavá. V obou případech se jedná o domácí studiové záznamy, minimalisticko-písňový charakter zůstává.

Ultimate Nothing není žádná encyklopedie ani při osmiapůlhodinové stopáži a časovém rozsahu od začátků v 70. letech až po rok 2005. Posluchačsky nejvděčnějšího období s Mozart K. se soubor jen dotkne a největší hity jako Hotel Savoy nebo Speedy Gonzales úplně mine (dlužno říci, že vydavatel tuto skutečnost charakterně přiznává už v propagačním textu). Z opačného extrému zde vůbec není reflektována Janotova spolupráce s violovým/violoncellovým duem Ireny a Vojtěcha Havlových z přelomu 80. a 90. let. Tehdy přestávali Janotu chápat i jeho nejzarytější příznivci.

To ale neznamená, že by Indies Scope vydali mnoho hodin nezajímavého průměru mezi výjimečně výraznými krajními polohami. Něco takového se ostatně v Janotově tvorbě ani nenachází a každá jeho píseň nebo stylové období ukazuje, co to znamená být poctivý sám k sobě. Pokud autor sám obchází na okraji zájmu, jeho myšlenky směřují k podstatě věcí. Být na okraji je v tomto případě volba, nikoli z nouze ctnost. Umění procházet nepostižitelnými průchody a díky tomu vidět věci z netušených úhlů je přítomné jako by se to rozumělo samo sebou. Janota je taoistický řezník, jehož nůž najde vždy tu správnou skulinu mezi kostmi a nikdy se neotupí. Jde si za svým, aniž cokoli zbytečně poničí. V tomto sporu duše s tělem si ta první nemá před kostelem na co stěžovat.

Ultimate Nothing. 8CD výbor z nevydaných nahrávek Oldřicha Janoty. Indies Scope 2016.

Foto Kryštof Havlica

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Nejčtenější

Kritika

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více