Poslouchat Blažíkovou a Sojkovou blaží

Poslouchat Blažíkovou a Sojkovou blaží

V pořadí pátý koncert desátého ročníku cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí...“ se konal v pondělí v Konventu Milosrdných bratří. Úvodní slovo obstarala samotná Barbara Maria Willi, jak je jejím dobrým zvykem. Vtip a jiskrnost slova včetně poznámky o barvení vlasů do odstínu programů (podotýkám, že byly ostře červenorůžové), navodily příjemnou až familiární náladu. Ta se proměnila, když byla obsazená téměř všechna místa a ztlumená světla. Lehce přisvícené pódium pouze s párem nízkých stoliček, stojánků a položených gotických harf dávalo tušit křehkou atmosféru nadcházejícího hudebního zážitku. O ten se postarala dvojice interpretek, zpěvaček a zároveň hráček na zmíněné gotické harfy, Hana BlažíkováBarbora Sojková. Obě ponořené do repertoáru staré hudby a se zkušenostmi s provozováním gregoriánského chorálu, což se nepochybně promítlo do jejich, dovolím si říci bezchybného výkonu. Celý koncert byl posluchačsky i muzikantsky potěšením, a kdo bude mít možnost tyto dvě dámy slyšet, ať neváhá.

Program úzce zaměřený na jednu repertoárovou formu středověké hudby byl sestaven ze španělských cantigas z třináctého století. Jednalo se o výběr těchto jednohlasých písní ze sbírky Cantigas de Santa Maria Alfonse X. řečeného Moudrý. Ta obsahuje kolem čtyř set zhudebněných textů oslavujících Pannu Marii a její skutky. Písní během večera zaznělo šestnáct a svou různorodostí a odlišnou melodikou ukázaly, že středověká hudba není nijak banální ani nezáživná (na základě bádání je zřejmé, že se na tvorbě podíleli jak hudebníci křesťanští, tak i muslimové a židé, kteří působili na Alfonsově dvoře – v několika skladbách byl tento orientální a ornamentální nádech slyšet). Pestrému vyznění však nejvíce napomohly samy interpretky. Ačkoli jde o repertoár jednohlasý a dobová praxe provádění není jednoznačně doložitelná, písně zazněly většinou s doprovodem harf a v unisonu obou hlasů. Mohli jsme ale také slyšet čistě sólový projev, jednoduchý dvojhlas nebo pouze instrumentální provedení. V důsledku proměnlivé modality písní a zřejmě i choulostivosti nástrojů bylo nutné častější ladění. Zpěvačky byly intonačně i výrazově přesvědčivé, jejich hlasy značně osobité. Hana Blažíková má poněkud průraznější a kovovější barvu, vyšší tóny zní krásně zářivě, spodní polohy jsou pevné. Naopak Barbora Sojková oplývá zabalenější a kulatější barvou, neztrácí však na výraznosti. Spojením hlasů dohromady vznikal zvláštní a zajímavý zvuk, ve kterém mírně dominovala barva první zmíněné. Jelikož jazyk písní byl galicijsko-portugalský, pochybuji, že někdo v sále rozuměl textům doslovně, avšak výrazem, procítěností a muzikálním podáním byl jejich obsah o mnoho bližší. Pokaždé však z toku slov zřetelněji vystoupilo spojení „Santa Maria“ – ani moc důrazně či příliš zbožně, ale patřičně prožitě.

Po celý čas koncertu mne opakovaně napadalo několik slov, která podle mého názoru přesně popisují atmosféru koncertu a účinek interpretace jeho aktérek. Na jedné straně plynulost, proud, flow, na straně druhé křehkost, ladnost, feminita. Z hráček a zpěvaček bylo cítit soustředění a ponor do „jejich“ hudby, a také jistota a klid, které až vnucovaly často pokašlávajícímu publiku. To bylo, dovolím-li si mluviti za něj, přes obecné nachlazení i velmi spokojené a vyžádalo si potleskem přídavek.

Závěrem stojí za zmínku poctivě vypracované programy, které obsahovaly originální i přeložené názvy a tematiky jednotlivých písní a průvodní slovo sepsané Hanou Blažíkovou. To podávalo historicko-sociologickou sondu do doby a prostředí vzniku písní, objasnění, co cantigas jsou z textového, hudebního a tvůrčího hlediska, a také přiblížení způsobu interpretace dobové, a zpěvaček samotných. Text byl dostatečně odborný a vyčerpávající a věřím, že velmi nápomocný návštěvníku koncertu, který se s provozováním a repertoárem středověké hudby dosud setkal jen okrajově, nebo vůbec. Jednou z informací, která je v textu obsažena je, že Alfons X. při tvorbě sbírky zaměstnával na dvacet sedm hudebníků a mezi nimi dokonce dvě ženy, což nebylo zrovna obvyklé. Záměr Sojkové a Blažíkové „rozhodly jsem se představit několik z těchto jedinečných písní ve velmi intimní atmosféře a pokračovat v tradici oněch žen – harfistek ...“ se včerejším koncertem povedl uskutečnit výtečně, zejména ve výrazech intimity a ženskosti.

Alfonso X. řečený Moudrý, sbírka Cantigas de Santa Maria/Písně o Svaté Marii (výběr). Hana Blažíková a Barbora Sojková, zpěv a hra na gotické harfy. 4. 11. 2013, Konvent Milosrdných bratří, v rámci cyklu Barbara Maria Willi uvádí…

Foto Stanislav Vítek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

I přes komorní obsazení orchestru a loutkovou inscenaci jsme viděli velké hudební divadlo. Zámecký sál v Mikulově ožil uvedením barokní opery La Calistovíce

Musím se hned na začátku přiznat, že jsem na rozpacích, když přemýšlím o včerejším zahájení cyklu Barbara Maria Willi uvádí. Vlastně nevím, jak o vystoupení Concilium musicum Wien referovat, abych byl pokud možno spravedlivý nejen k účinkujícím, ale také sám k sobě.  více

Koncert pro BrnoMagdalenou Koženou, varhaníkem Christianem Schmittem a dětským pěveckým sborem Kantiléna proběhl čtvrtého zářijového večera v Besedním domě. Hudebně to byl večer vytříbený, a co se týká výsledného dojmu, vynechala bych jen několik technických a organizačních záležitostí.  více


Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce