Tomáš Pálka: Ztišením k poznání

2. září 2015, 0:20

Tomáš Pálka: Ztišením k poznání

V řadě profilových nahrávek členů skladatelského sdružení Konvergence se Tomáš Pálka objevil jako druhý. Mezi úvodním Na cestě k vlídnosti Ondřeje Štochla a třetími Hovory o jednohlasu Pavla Zemka-Nováka tvoří album Ztišením k poznání další pohled do hudebního a myšlenkového světa autorů, které sdružuje především vnitřní klid a programové směřování stranou světského ruchu. V jejich hudbě se to projevuje v různé míře, ale u Tomáše Pálky možná nejvíc ze tří dosavadních alb.

Tomáš Pálka studoval kompozici na brněnské konzervatoři a jeho učitelem byl Pavel Zemek-Novák (dále pokračoval ve studiu na HAMU u Klementa Slavického). Konvergence evidentně nehledí na vnější malichernosti, jako jsou generační rozpory nebo věkové rozdíly. Sbližování je postaveno na zásadnějších věcech, důležité je především vnitřní souznění. Alba Ondřeje Štochla i Pavla Zemka-Nováka jsou sestavena ze skladeb z delšího období, u Tomáše Pálky se můžeme o vročení jednotlivých titulů jen dohadovat, data jejich vzniku nejsou nikde uvedena. Vzhledem k pečlivě vypraveným obalům edice se domnívám, že jde o záměr. Zatímco u Štochla se jedná o nahlédnutí jeho skladatelské cesty a u Nováka o autorskou retrospektivu, Tomáš Pálka jako by svou hudbou uváděl posluchače do totálního bezčasí. Zatímco u Ondřeje Štochla vzniká pocit, že se čas zastavil, u Pálky úplně mizí. Všech šest kompozic alba působí dojmem výtvorů z jedné hmoty. Hmoty průsvitné, měkké, jemně vymodelované, sem tam doplněné lehce vyrytou čárou nebo nádechem barvy. Jednotlivé skladby mají i příbuznou stopáž mezi 10:22 a 13:29. Zdá se, jako by skladatel usiloval o nalezení jednoho dokonalého tvaru pro ideální materiál. Jako člověk, který má hodně co říci, ale stále nemůže najít těch několik naprosto přesných, výstižných slov, a mnohomluvnými popisy nechce rušit.

Nahrávky charakteristických skladeb vznikly naopak velmi rychle. Nahrávalo se v Galerii HAMU od 14. do 16. července 2013 a album má spíš parametry živé nahrávky bez publika než dokonalé studiové práce. Tomáš Pálka svou hudbou možná nemluví nahlas a radikálně do světa, ale ve spolupráci s tvůrcem výsledného zvuku Janem Trojanem nechává mluvit svět do své hudby. Sice tiše a mimochodem, ale přece jen se nezříká jeho působení úplně. Nahrávka je v zásadě čistá, ale ne sterilní. V drobných detailech přiznává prostředí, ve kterém vznikla.

Album rámují dvě kompozice pro sólový klavír, obě interpretuje Eva Hutyrová. U první nazvané Les Dentelles, tedy Krajky nebo snad Krajkoví, před sebou máme zvukovou drobnokresbu, tenké linky zvuků s mezerami ticha. Krajka je to nepravidelná, hodně průsvitná, snad až poněkud řídká. Titul závěrečné skladby Silent Light, Tiché světlo, je jen jemná slovní hříčka v názvu, která s obsahem samotné hudby nijak nesouvisí. Pokud se pokusíme porovnat atmosféru obou krajů dramaturgického oblouku, světlo se zdá být intenzivnější a kompaktnější než krajky, skrz které snadno prozáří.

Čtyři „vnitřní“ skladby alba jsou věnovány lehce proměnlivým obsazením, v nichž jako dynamický vrchol dominuje třetí Les Gouttes – Kapky, případně Slzy. Tady přiznávám, že se pokouším charakterizovat jednotlivé kompozice bez znalosti poznámek, které k nim dodal autor a jsou obsaženy v bookletu – s nimi by byl překlad patrně jasný. K ráznějšímu vyznění skladby přispívá jediné použití bicích nástrojů na celém albu, byť se s nimi zachází velmi střídmě. Měkký zvukový protipól jim tvoří kytarové flažolety. Předcházející Simple Silence (Prosté ticho) tvoří v celku alba přechod k mohutnějšímu obsazení Les Gouttes, k sólovému klavíru se přidávají viola a klarinet. Dojem průsvitnosti přetrvává i přes maličko hutnější výsledek.

Po Les Gouttes se album opět vrací k tichu, tentokrát ve skladbě Silence d’un Coeur – Mlčení srdce. K triu klarinet, viola, klavír se přidává ještě violoncello, v jemném hudebním předivu jsou jeho temnější tóny nad očekávání působivé. V následujícím Kraji Jitřenky ubývá z předchozího obsazení karinet a přidávají se dvoje housle. Máme tedy před sebou standardní klavírní kvinteto, ale tak křehce využívané, že se to ze samotného poslechu skoro těžko odhaduje. Po Les Gouttes se ale i tady ozvou alespoň krátce trošku dramatičtější místa.

Ztišením k poznání je album tak tiché, že vyžaduje od posluchače soustředění až nadlidské, kterému by mělo předcházet ztišení sebe sama. Z takové hudby vás může vytrhnout i hlasitější dech. Není to hudba pro každý den, ani pro každou příležitost. Detail obrazu Zastávka Vojtěcha Pálky, který tvoří titulní stránku, jako by o obsahu alba sám mluvil – zastavte se a trpělivě čekejte, časem se něco určitě stane.

Tomáš Pálka: Ztišením k poznání. Eva Hutyrová – kavír, Jiří Mráz – klarinet, basklarinet, Ondřej Štochl – viola, Jan Tuláček – kytara, Anton Ždanovič – bicí nástroje, Sebastian Tóth – violoncello, Viktor Mazáček, Matěj Vlk – housle. Ensemble Konvergence. Text CZ, A. Nahráno 14.–16. července 2013. Vydáno 2013. TT 69:18. 1 CD. Vydavatelství Rosa, RD2244.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více




Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Nejčtenější

Kritika

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více