Vrátit život prázdnotě. Ztichlé budovy podruhé

Vrátit život prázdnotě. Ztichlé budovy podruhé

Projekt Ztichlé budovy po roce opět rozezněl industriální prostory bývalé fabriky MEZ v brněnských Židenicích. Tovární halu naplnila elektronika i tradiční vážná hudba. Všechny uvedené skladby vznikly pro tuto příležitost a zazněly v premiéře.

Večer zahájil audiovizuální performer Stanislav Abrahám. Z počáteční práce s činelem se vyklubalo víc než obyčejný úvodní gong – Abrahám si rytmickou hrou vytvořil intro ke své elektronické kompozici Reflexum. Ta se rozvíjela velmi pomalu. Od nahodilých zvuků připomínajících odšpuntování lahve se skladba postupně zhušťovala do zvuku evokujícího vrtání vrtačky o několik pater jinde. „Vrtačka“ pak byla jakýmsi ritornelem, vracela se po různorodých epizodách, ve kterých si autor pohrával se zvukovou charakteristikou a přidal vágní rytmizaci. Celkově se skladba posouvala k vyšším frekvencím, ve kterých po minimalistickém vrstvení skončila. Abrahám důmyslně pracoval s rozmístěním reproduktorů v prostoru, zvuky přicházející z protichůdných směrů fungovaly skvěle.

Skladba From Silence to Silence skladatelky Markéty Huskové pro vibrafon, lesní roh, klarinet a sopránový saxofon program dramaturgicky posunula od experimentální elektroniky k instrumentované kompozici konvenčnějšího střihu. Skladba začala punktualistickou hrou dechů, pro kterou byly jednotícím prvkem vstupy vibrafonu. Tomu navíc dlouhá akustika tovární haly svědčila, zněl nanejvýš měkce. Vedení melodie klarinetu místy připomínalo folklorní postupy, nicméně na hony vzdálené jakékoli banálnosti. Provedení bylo jemné a příjemně plynulo, expresivním prvkům skladby navzdory.

Třetím vstupem první poloviny byl Smyčcový sextet Filipa Holackého. Velmi tradičně zkomponovaná skladba nešetřila romantickým patosem, celkově šlo o velmi konsonantní kus se zpěvnými melodiemi. Přes drobné nedokonalosti byli interpreti v souhře slušně jednotní, z pozice prvních houslí zvukově dominovala Natálie Kulina. Škoda jen nejistého konce.

Pro všechna tři díla byla obzvláště příznačná práce s akustikou prostoru. Veškeré dozvuky zněly patřičně – umělecký záměr psát skladby pro konkrétní místo tedy nesl ovoce. Navíc se vyvedl posun od organizovaných ruchů směrem k libozvučnosti a melodičnosti.

Ze zdravotních důvodů bohužel nevystoupil původně ohlášený Otto Wanke a návštěvníci se tak mohli rovnou po Holackého sextetu přesunout k zvukově-světelné instalaci tvůrčího dua Jana Tkáčová a Nikol Piškytlová. Jejich avantgardní performance s notnou dávkou umělého kouře se odehrála v jedné z nevelkých bočních prostor v patře a pro řadu účastníků akce tak nebylo reálné ji zhlédnout.

Komprovizácie pre elektrickú gitaru a magnetofónový pás Davida Petráše posunuly hlasitostní úroveň večera skokově o několik úrovní. Zvuk byl hlasitý, nicméně čistý a opět vytvořený prostoru zjevně na míru. Petráš pracoval s kytarovými efekty v ambientním duchu, četná echa a zvukové smyčky dělaly z jeho vystoupení pravděpodobně nejatmosféričtější záležitost večera. Kytarista svoji hru rytmizoval jen decentně, skladbu nechal vygradovat do emocionální rozervanosti.

Duo Colton Pine & Kiddo mísí elektroniku a sólové violoncello. Nesporně talentovaná dvojice po předchozí decibelové intenzitě tak trochu zapadla nejen z hlediska hlasitosti. Jejich skladbě ZB by neuškodila větší syrovost, kterou by mohli přebít jistou předvídatelnost hudebního materiálu.

Posledním živým hudebním vstupem byla audiovizuální Performance VLMV MEZ uskupení Vačice, Liška, Motýl a Velryba. Původně avizované tříčlenné obsazení se smrsklo na one-man show violocellisty Tomáše Jenčeka, který spolu s předtočenou zvukovou stopou doprovázel ambientní a lehce psychedelickou vizuální projekci Beaty Spáčilové.

Epilog ve formě videa s názvem Kompozice pro ztichlé budovy minimalisty Marka Mrkvičky jen podtrhnul antiklimaktický charakter druhé poloviny letošních Ztichlých budov. Intenzita hudební produkce postupně vyšuměla a zanechala tak jasně těžiště v první polovině večera. Možná za to může i fakt, že v první části večera se interpretům dostalo soustředěnějšího publika.

Ztichlé budovy přinesly koláž zdánlivě nesourodých prvků, které pojil pouze společný prostor coby impulz k jejich samotnému vzniku. Delší prostoje mezi skladbami však umožnily posluchači vnímat díla odděleně a celou událost si nerušeně užít.

Samotná akce pořádaná s minimálními náklady a velkým entuziasmem si zaslouží velkou pochvalu. Nebojí se boření hranic mezi žánry, pojí soustředěnost s uvolněností a dává oživnout prázdným a zčásti i zapomenutým místům. Navíc je platformou pro mladé tvůrce, kteří se tak mohou dostat do širšího povědomí.

Stanislav Abrahám – Reflexum, elektronika – Stanislav Abrahám; Markéta Husková – From Silence to Silence, klarinet – Veronika Coganová, sopránový saxofon – Radim Hanousek, lesní roh – Radek Vavřín, vibrafon – Martin Švec; Filip Holacký – Smyčcový sextet, I. housle – Natálie Kulina, II. housle – Marián Hrdlička, viola – Valérie Chomaničová, Filip Holacký, violoncello – Klára Fremlová, Marián Lerche; Tvůrčí duo Jana Tkáčová a Nikol Piškytlová; David Petráš – Komprovizácie pre elektrickú gitaru a magnetofónový pás; Colton Pine & Kiddo – ZB; Vačice, Liška, Motýl a Velryba – Performance VLMV MEZ, violoncello Tomáš Jenček, projekce – Beata Spáčilová; Marek Mrkvička – Kompozice pro ztichlé budovy. 28. dubna 2016, hala bývalé továrny MEZ Židenice, Brno.

Foto Filip Fuchs

Komentáře

Reagovat
  • martin v.

    4. května 2016, 21:47
    Skoda, ze tato recenze tak obchazi naprosto skvele zpracovany Sextet, ktery byl jednoznacnym vrcholem cele akce. M.

Dále si přečtěte

Najít nepoužívanou, zapomenutou továrnu, napsat jí koncert na míru a jít zase jinam. Projekt Ztichlé budovy založilo několik studentek a studentů brněnských uměleckých škol, první ročník rozezněl halu bývalého podniku MEZ v Židenicích. Letos se do ní ještě jednou vrátí, ale příště už by se měl stěhovat. O vzniku, současnosti i budoucnosti Ztichlých budov jsme se bavili v židenické kavárně Zastávka s několika členy tvůrčího a organizačního společenství.  více

Staré budovy jsou zdánlivě tiché, ale rezonují vzpomínkami, zmizelými životy, získávají z nich vlastní atmosféru. Podívejte se na videozáznam koncertu v hale bývalé továrny MEZ v Židenicích.  více

Druhý ročník projektu se letos soustředí na nové skladby, komponované pro konkrétní prostory.  více




Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více