ANTONÍN DVOŘÁK Stabat mater pro sóla, smíšený sbor a orchestr op. 58, B71
Jana Sibera soprán Václava Krejčí Housková alt Peter Berger tenor Jozef Benci bas Český filharmonický sbor Brno sbormistr Petr Fiala Filharmonie Brno dirigent Leoš Svárovský
Text středověké liturgické sekvence Stabat Mater Dolorosa bývá připisován františkánskému mnichovi Jacoponu da Todi; formou jednoduché veršovánky vyjadřuje utrpení matky Ježíše Krista, potažmo všech matek, jež přicházejí o své děti. Až do druhé poloviny 16. století se používal v liturgii, poté z ní byl odstraněn. Vrátil se do ní roku 1727 jako součást propria k svátku Sedmibolestné panny Marie a od té doby byl pravidelně zhudebňován skladateli. Stabat Mater Antonína Dvořáka stálo na počátku autorovy celosvětové proslulosti. Dílo poprvé uvedl Adolf Čech 23. prosince 1880 v Praze, následovalo brněnské provedení pod taktovkou Leoše Janáčka na Květnou neděli roku 1882. Londýnská premiéra o rok později byla natolik úspěšná, že byl Dvořák záhy pozván, aby bez dosavadní dirigentské praxe své dílo řídil: k památnému provedení v obrovité Royal Albert Hall došlo 13. března 1884 před zraky takřka deseti tisíc posluchačů.
ANTONÍN DVOŘÁK Stabat mater pro sóla, smíšený sbor a orchestr op. 58, B71
Jana Sibera soprán Václava Krejčí Housková alt Peter Berger tenor Jozef Benci bas Český filharmonický sbor Brno sbormistr Petr Fiala Filharmonie Brno dirigent Leoš Svárovský
Text středověké liturgické sekvence Stabat Mater Dolorosa bývá připisován františkánskému mnichovi Jacoponu da Todi; formou jednoduché veršovánky vyjadřuje utrpení matky Ježíše Krista, potažmo všech matek, jež přicházejí o své děti. Až do druhé poloviny 16. století se používal v liturgii, poté z ní byl odstraněn. Vrátil se do ní roku 1727 jako součást propria k svátku Sedmibolestné panny Marie a od té doby byl pravidelně zhudebňován skladateli. Stabat Mater Antonína Dvořáka stálo na počátku autorovy celosvětové proslulosti. Dílo poprvé uvedl Adolf Čech 23. prosince 1880 v Praze, následovalo brněnské provedení pod taktovkou Leoše Janáčka na Květnou neděli roku 1882. Londýnská premiéra o rok později byla natolik úspěšná, že byl Dvořák záhy pozván, aby bez dosavadní dirigentské praxe své dílo řídil: k památnému provedení v obrovité Royal Albert Hall došlo 13. března 1884 před zraky takřka deseti tisíc posluchačů.
LEOŠ JANÁČEK Amarus, kantáta pro sóla, sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického ANTONÍN REJCHA Te Deum pro sóla, sbor a orchestr
Simona Šaturová soprán Daniel Matoušek tenor Jiří Brückler bas Český filharmonický sbor Brno sbormistr Joel Hána Filharmonie Brno dirigent Dennis Russell Davies
Janáčkův Amarus 125 Amara, svou první kantátu, napsal Leoš Janáček (1854–1928) třiačtyřicetiletý, už po svých dlouholetých zkušenostech v čele sboru Besedy brněnské. Vrchlického báseň ho oslovila svou atmosférou (nikoli popisem) klášterního života, který sám tak dobře znal a který se do jeho nitra zapsal v letech, kdy je lidská duše nejvnímavější.
Králové klášter na Starém Brně, jeho ponuré chodby, starý kostel, rozsáhlé zahrady, můj chudý, jinošský v něm strávený život, osamělost a tesknota, to vše bylo tak blízké Amarovi. Leoš Janáček
LEOŠ JANÁČEK Amarus, kantáta pro sóla, sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického ANTONÍN REJCHA Te Deum pro sóla, sbor a orchestr
Simona Šaturová soprán Daniel Matoušek tenor Jiří Brückler bas Český filharmonický sbor Brno sbormistr Joel Hána Filharmonie Brno dirigent Dennis Russell Davies
Janáčkův Amarus 125 Amara, svou první kantátu, napsal Leoš Janáček (1854–1928) třiačtyřicetiletý, už po svých dlouholetých zkušenostech v čele sboru Besedy brněnské. Vrchlického báseň ho oslovila svou atmosférou (nikoli popisem) klášterního života, který sám tak dobře znal a který se do jeho nitra zapsal v letech, kdy je lidská duše nejvnímavější.
Králové klášter na Starém Brně, jeho ponuré chodby, starý kostel, rozsáhlé zahrady, můj chudý, jinošský v něm strávený život, osamělost a tesknota, to vše bylo tak blízké Amarovi.
MARTIN JAKUBÍČEK Tisíc andělů, premiéra MELIKA YILDIZ Betlém
Magdalenka a Kantilénka sbormistři Veronika Novosádová a Michal Jančík
Kantiléna je výběrovým pěveckým sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno; její tři oddělení navštěvuje okolo 150 zpěváků ve věku 5 až 19 let. Vznikla roku 1956 jako Šlapanický dětský sbor z iniciativy Ivana Sedláčka, svého pozdějšího dlouholetého uměleckého vedoucího. Roku 1967 se stala výběrovým tělesem s nynějším názvem a od roku 1984 působí při Filharmonii Brno a spoluúčinkuje na jejích akcích.
