Městské divadlo Brno

Pestrá hudebně komediální show spojuje dvě podstatné a tradiční devízy Městského divadla Brno. První je vazba na prostor Biskupského dvora, který se již počtrnácté stane letní scénou našeho divadla, a to v souladu s tradicí, že zde uvádíme především inscenace ve světových premiérách, které jsou napsané právě pro toto kouzelné prostředí. I na příští rok připravujeme realizaci původní hry, která tematicky čerpá z historie našeho města a pro kterou je signifikantní využití osudu mimořádné osobnosti s naším městem spojené. Druhou devízou je pak mimořádný pěvecký a muzikantský potenciál našich uměleckých souborů.

A tento náš „kapitál“ rádi umělecky zúročíme v rozkošně mystifikačním balábile s mottem: "Dokud visí v Brně drak, bude všechno naopak." Představíme v něm velkolepě koncipovaný průřez tvorbou největšího génia evropské hudby: zazní zde operní árie i hudba koncertní, Mozartovy melodie uslyšíme tak, „jak je známe“, ale i v původních a osobitých rockových a jazzových aranžích. To vše s mohutným, symfonicky znějícím orchestrem našeho divadla.

Pestrá hudebně komediální show spojuje dvě podstatné a tradiční devízy Městského divadla Brno. První je vazba na prostor Biskupského dvora, který se již počtrnácté stane letní scénou našeho divadla, a to v souladu s tradicí, že zde uvádíme především inscenace ve světových premiérách, které jsou napsané právě pro toto kouzelné prostředí. I na příští rok připravujeme realizaci původní hry, která tematicky čerpá z historie našeho města a pro kterou je signifikantní využití osudu mimořádné osobnosti s naším městem spojené. Druhou devízou je pak mimořádný pěvecký a muzikantský potenciál našich uměleckých souborů.

A tento náš „kapitál“ rádi umělecky zúročíme v rozkošně mystifikačním balábile s mottem: "Dokud visí v Brně drak, bude všechno naopak." Představíme v něm velkolepě koncipovaný průřez tvorbou největšího génia evropské hudby: zazní zde operní árie i hudba koncertní, Mozartovy melodie uslyšíme tak, „jak je známe“, ale i v původních a osobitých rockových a jazzových aranžích. To vše s mohutným, symfonicky znějícím orchestrem našeho divadla.

Světová premiéra vypráví příběh dvou žen. České královny Elišky Přemyslovny, matky Otce vlasti Karla IV., a její velké rivalky, Elišky Richenzy zvané Čechy Rejčka, nejbohatší ženy tehdejší Evropy. Dvě současnice chtěly to samé, osobní štěstí ve spokojené zemi. Každá se toho pokoušela dosáhnout vlastním způsobem a často byly jedna druhé největší překážkou a zároveň musela každá bojovat sama se sebou. Historická freska o tom, že když dvě ženy dělají totéž, není to totéž.

Původní veselohra Jaroslava Vrchlického, podle které později vznikl i slavný film, měla premiéru v Národním divadle v roce 1884 a záhy se stala velmi oblíbenou. Její věhlas ještě zesílil po roce 1973, kdy Zdeněk Podskalský natočil stejnojmennou filmovou hudební komedii, která je již součástí zlatého fondu české kinematografie. Nic nezáleží na tom, že zápletka, podle níž na Karlštejn nesměly vstoupit ženy, je pouhou legendou. Listina z roku 1357, která Vrchlického pravděpodobně inspirovala, pouze uvádí: „Zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se nachází kaple, bylo dovoleno komukoli s nějakou ženou, byť by to byla i zákonitá manželka, spáti nebo ležeti.“ Jediné omezení, se tedy týkalo posvátné kaple Svatého Kříže, jinak byl hrad ženám přístupný. Oblíbené příběhy se ale nemusejí zakládat na pravdivém základě. Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života otce vlasti se stala nesmrtelnou díky filmovému zpracování s takovými hereckými osobnostmi, jakými byl Vlastimil Brodský, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký, Karel Höger, Jana Brejchová či Jaroslav Marvan, pro kterého byla role purkrabího jeho poslední filmovou prací. Diváckou atraktivnost zaručují i dnes již zlidovělé písně s melodiemi Karla Svobody. 

Původní veselohra Jaroslava Vrchlického, podle které později vznikl i slavný film, měla premiéru v Národním divadle v roce 1884 a záhy se stala velmi oblíbenou. Její věhlas ještě zesílil po roce 1973, kdy Zdeněk Podskalský natočil stejnojmennou filmovou hudební komedii, která je již součástí zlatého fondu české kinematografie. Nic nezáleží na tom, že zápletka, podle níž na Karlštejn nesměly vstoupit ženy, je pouhou legendou. Listina z roku 1357, která Vrchlického pravděpodobně inspirovala, pouze uvádí: „Zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se nachází kaple, bylo dovoleno komukoli s nějakou ženou, byť by to byla i zákonitá manželka, spáti nebo ležeti.“ Jediné omezení, se tedy týkalo posvátné kaple Svatého Kříže, jinak byl hrad ženám přístupný. Oblíbené příběhy se ale nemusejí zakládat na pravdivém základě. Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života otce vlasti se stala nesmrtelnou díky filmovému zpracování s takovými hereckými osobnostmi, jakými byl Vlastimil Brodský, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký, Karel Höger, Jana Brejchová či Jaroslav Marvan, pro kterého byla role purkrabího jeho poslední filmovou prací. Diváckou atraktivnost zaručují i dnes již zlidovělé písně s melodiemi Karla Svobody.

Původní veselohra Jaroslava Vrchlického, podle které později vznikl i slavný film, měla premiéru v Národním divadle v roce 1884 a záhy se stala velmi oblíbenou. Její věhlas ještě zesílil po roce 1973, kdy Zdeněk Podskalský natočil stejnojmennou filmovou hudební komedii, která je již součástí zlatého fondu české kinematografie. Nic nezáleží na tom, že zápletka, podle níž na Karlštejn nesměly vstoupit ženy, je pouhou legendou. Listina z roku 1357, která Vrchlického pravděpodobně inspirovala, pouze uvádí: „Zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se nachází kaple, bylo dovoleno komukoli s nějakou ženou, byť by to byla i zákonitá manželka, spáti nebo ležeti.“ Jediné omezení, se tedy týkalo posvátné kaple Svatého Kříže, jinak byl hrad ženám přístupný. Oblíbené příběhy se ale nemusejí zakládat na pravdivém základě. Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života otce vlasti se stala nesmrtelnou díky filmovému zpracování s takovými hereckými osobnostmi, jakými byl Vlastimil Brodský, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký, Karel Höger, Jana Brejchová či Jaroslav Marvan, pro kterého byla role purkrabího jeho poslední filmovou prací. Diváckou atraktivnost zaručují i dnes již zlidovělé písně s melodiemi Karla Svobody.

Původní veselohra Jaroslava Vrchlického, podle které později vznikl i slavný film, měla premiéru v Národním divadle v roce 1884 a záhy se stala velmi oblíbenou. Její věhlas ještě zesílil po roce 1973, kdy Zdeněk Podskalský natočil stejnojmennou filmovou hudební komedii, která je již součástí zlatého fondu české kinematografie. Nic nezáleží na tom, že zápletka, podle níž na Karlštejn nesměly vstoupit ženy, je pouhou legendou. Listina z roku 1357, která Vrchlického pravděpodobně inspirovala, pouze uvádí: „Zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se nachází kaple, bylo dovoleno komukoli s nějakou ženou, byť by to byla i zákonitá manželka, spáti nebo ležeti.“ Jediné omezení, se tedy týkalo posvátné kaple Svatého Kříže, jinak byl hrad ženám přístupný. Oblíbené příběhy se ale nemusejí zakládat na pravdivém základě. Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života otce vlasti se stala nesmrtelnou díky filmovému zpracování s takovými hereckými osobnostmi, jakými byl Vlastimil Brodský, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký, Karel Höger, Jana Brejchová či Jaroslav Marvan, pro kterého byla role purkrabího jeho poslední filmovou prací. Diváckou atraktivnost zaručují i dnes již zlidovělé písně s melodiemi Karla Svobody. 

Narozeninový koncert Petra Gazdíka.

Petr Gazdík je celoživotně spojen s Městským divadlem Brno. Své 50. narozeniny oslaví tak, jak je mu nejmilejší.
Proto vás zveme na koncert, který bude setkáním s přáteli a kolegy plným vzpomínek, hudby a vzájemné radosti z času stráveného společně na jevišti i mimo něj.

Vedle Petra Gazdíka se můžete těšit na:
dirigenta Dana Kalouska, Alenu Antalovou, Johanu Gazdíkovou, Markétu Sedláčkovou, Ivanu Vaňkovou, Milana Němce, Igora Ondříčka, Dušana Vitázka

Orchestr Městského divadla Brno
PG Acoustic Band

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Král David měl tři syny. Jiřího, Jakuba a nejmladšího Jana. Když král onemocněl, vzpomněla si královna Anežka na jeden dávný zvláštní sen o existenci zázračné živé vody. K ní se nyní upínají naděje a myšlenky celého království a na mladých kralevicích tedy je, aby se postupně vydali do světa a pokusili se živou vodu získat a život umírajícího krále zachránit. A jak už tomu v dobrých pohádkách bývá, cesta za šťastným koncem je spletitá, plná dobrodružství a nástrah a chybět nemůžou ani tři zakleté princezny.

Domácí autorská dvojice Stanislav Moša a Zdenek Merta se v sezóně 20. výročí Hudební scény vrací na jeviště s novým projektem, kterým je tentokrát příběh vycházející z té nejlepší české pohádkové tradice. Kouzelné dobrodružství ve světě, kde dobrému princi pomáhají mravenci, medvěd a orel, kde tři začarované princezny díky své čistotě pomohou odhalit faleš a kde nejvyšší hodnotou je dobré a láskyplné slovo, slibuje být magickou podívanou pro celou rodinu.

Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.

Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.

Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.

Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.

Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.

Pohledná, milá a chytrá dívka z velmi chudých poměrů se setká s bohatým, okouzlujícím, ale trošku snobským mužem. Ačkoli je dělí propastné společenské rozdíly, zamilují se do sebe a jeden druhého změní. Tentokrát se nejedná o pohádku o Popelce, ale jde o příběh, který je stejně oblíbený a všeobecně známý. Stačí snad jen dodat, že hlavní postavy této romantické love story se jmenují Vivian a Edward, ona je prostitutka a on businessman, a už se každému vybaví film z roku 1990, ve kterém zazářili Julia Roberts a Richard Gere. Americká filmová komedie režiséra Garryho Marshalla je bezpochyby jedním z nejoblíbenějších snímků devadesátých let, byť vznikla na jejich začátku. S rozpočtem 14 miliónů dolarů a výdělkem 463 miliónů patří i mezi kasovní trháky a Julii Roberts přinesla nejen Zlatý glóbus, ale nastartovala i její hvězdnou kariéru.

„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.

Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.

„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.

Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.

„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.

Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.

„Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí…” Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace.

Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou Jednou mi fotr povídá, Na kolena nebo Rock'n'roll pro Beethovena), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě.

Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény objeví v naší původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák.