Brněnský Beatfest Live

Brněnský Beatfest Live

Hudba živá a hudba reprodukovaná jsou dvě různé disciplíny. „Koncert nepřepálíš!“ slýcháme v době krize nahrávacího průmyslu od muzikantů, kteří začali CD realisticky vnímat jen jako reklamní předmět, který přiláká návštěvníky na živá vystoupení. Koncert zprostředkuje neopakovatelné kouzlo okamžiku spojené s bezprostřední výměnou energie mezi hudebníky a fanoušky. Oproti vycizelované studiové nahrávce však může zklamat kolísavým zvukem nebo nečekanými technickými potížemi. Záznamy koncertů na CD pak v sobě často spojují spíše negativa živého i reprodukovaného muzicírování. Do stop sterea se dostane jen zlomek skutečné koncertní energie, pro plnohodnotný zážitek chybí obraz, zvuk je zpravidla horší než na studiové nahrávce. Když navíc vydavatel vybere ze tří ročníků jednoho festivalu většinou jen po jedné skladbě od každé kapely, ztrácí se i ten náznak dramaturgie, o kterou se muzikanti v krátkých festivalových blocích snaží. Komu pak takové album může sloužit, pomineme-li pár nadšenců, kteří všechny tři ročníky festivalu navštívili a chtějí na ně do smrti vzpomínat?

Přes veškeré výhrady – které jsou ostatně spíše obecného rázu – je dobře, že CD Brněnský Beatfest Live vyšlo. Beatfesty, které vznikly jako společná iniciativa šéfa vydavatelství FT Records a kapelníka Folk Teamu Pavla Kopřivy a Rádia Beat, jsou na brněnské scéně poměrně ojedinělou událostí, na níž se představují legendy (nejen) brněnského rocku, pozapomenuté nebo jednorázově vzkříšené kapely, novější jména a dokonce i superskupiny, složené ze zasloužilých muzikantů a zpěváků z různých souborů. Úctyhodný je i žánrový rozptyl. Rock v pojetí Beatfestu sahá od folkrocku Folk Teamu přes stále skvěle sezpívané vokály Synkop 61 a artrock Progresu až po elektrifikované blues nové kapely Miloše Makovského nebo hardrock Lidopopu. Co naopak zcela chybí, je brněnská alternativa (kapely kolem Petra Váši nebo Pavla Fajta se přece jen pohybovaly jinými cestičkami než Progres či Synkopy) a interpreti, kteří píšou historii brněnského rocku a příbuzných žánrů dnes (Květy, Budoár staré dámy, ale také Čankišou, ať jmenuji ty nejdůležitější).

„Klíčem pro výběr kapel na CD byla brněnská nebo alespoň moravská příslušnost interpretů,“ vysvětluje Pavel Kopřiva v bookletu alba. A tak vedle brněnských legend, jako jsou Synkopy, Progres či Folk Team, zazní východomoravský Symfonik Rumpál v čele s bývalým zpěvákem Fleretu Pavlem Kačesem Husárem. Roman Dragoun, písecký rodák spojený s brněnskou scénou, se představí nejen jako člen Progresu a Futura, ale také jako lídr nadregionální sestavy T4 (mj. se dvěma dlouholetými spoluhráči Vladimíra Mišíka, Kláskem a Gumou). Brněnská scéna však převažuje a představuje příznačný propletenec. Pavel Váně zpívá s Progresem i Bronzem, Roman Jež (klávesy) hraje ve Folk Teamu a Špilberku, Jakub Michálek (baskytara) ve Špilberku a Futuru, Dalibor Dunovský (baskytara) ve Veselého €-bandu, v Taxi a Folk Teamu a mohli bychom pokračovat… Sám Olda Veselý si zazpíval s vlastní kapelou, ale Synkopy hrají jeho píseň. Logickým vyústěním této personální provázanosti, a současně tím hlavním důvodem, proč mají Beatfesty a album z nich sestavené smysl, je několik skladeb v podání BBB neboli Beat Bandu Brno. V uměle sestavené kapele se sešli přední instrumentalisté (Pospíšil, Dunovský, Jež, Nedorost, Bříza) a za mikrofonem se střídají Zdeněk Kluka, Oldřich Veselý, Roman Dragoun a Jaroslav Albert Kronek, tedy muži spojení s různými hudebními přístupy a různými hlasovými technikami (stačí srovnat Dragounův naléhavý vokál s oběma polohami – klidnější i silovou – Kronkova hlasu). Pánové si promíchali své hity, a tak Černého Racka slyšíme překvapivě v Dragounově podání, zatímco někdejší zpěvák Kernu pěje, že „Nám vládne král, má jméno heroin“. Škoda že například Pavel Váně nepřidal tu o explozi snů, co mě na prach rozmetá…

Dramaturgie alba, poznamenaná průniky sestav a střídáním žánrů a nálad a gradující v popsané výměně rolí, dopadla až překvapivě dobře. Kvalita písní samotných je však nutně proměnlivá. Těžko se srovnávají skladby, které prověřil čas (Píseň o jablku, Juliet, Černý racek), například s Plánem skupiny Lidopop, která album z kdovíjakého důvodu otevírá. Některé skladby, díky účasti špičkových textařů, nemohly dopadnout špatně (Opilej anděl Folk Teamu, Šedý pán T4 s textem Marka Ebena), naopak Umělci na šňůře zdaleka nepatří k tomu nejlepšímu, co napsal Vlasta Redl (zde v podání Symfonik Rumpálu). Více než ke skladbám samotným mám pochopitelně výhrady ke zvuku a ke konkrétním výkonům na pódiu. „Zvuk nosiče nebyl nijak následně dotáčen,“ vysvětluje Pavel Kopřiva. To je na jednu stranu dobře, záznam je autentický. Zpěv se však místy utápí, ne všechny hlasitosti jsou vyrovnané. Když navíc sólista chvílemi ujede (potkalo to například Synkopy, jakkoli jejich sbory znějí stále impozantně) nebo polyká koncovky (Olda Veselý v Muži, který se podobá…), technika s tím stejně nic nespraví. Větší část písní však zní relativně slušně. Dobře se poslouchá Futurum, skvěle zní Folk Team (mj. i díky Kopřivovým houslím, které jsou příjemným osvěžením), zajímavou změnu přinese Špilberk s jedinou ženou-sólistkou alba (Daria Hrubá), dobrý zvuk nástrojů (méně už zpěvu) nabídne Symfonik Rumpál. O něco hůře se povedlo sejmout zvuk Taxi nebo některých momentů závěrečného BBB.

Přes všechny výhrady, které mohu mít ke koncertním albům a ještě víc ke koncertním kompilacím, musím Brněnský Beatfest Live považovat za zajímavý počin, který si zaslouží pozornost. V bookletu je vzorně uvedeno složení jednotlivých kapel a odkazy na jejich weby, nescházejí fotografie z koncertů a samozřejmě údaje o autorství písní nebo jména mistrů zvuku. A přesto vydavatel jeden zdánlivý detail podcenil. Má-li album mít i dokumentární hodnotu (a já tvrdím, že album tohoto typu je dokumentem v první řadě), je velká škoda, ba řekl bych neodpustitelná chyba, že je údaj o vzniku nahrávek odbyt větou „Nahráno live v KC Semilasso, Brno (2010, 2011, 2012)“. Přesná data a především přičlenění písní k jednotlivým ročníkům citelně chybí.

CD Brněnský Beat Fest Live, vydal: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records 2013. 17 skladeb, celková stopáž: 79:26

Foto Oldřich Veselý na beatfestu, zdroj www.oldrichvesely.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Rozhovor s Karlem Heřmanem o  jeho domovských kapelách Čankišou a Ukulele Orchestra, muzikálech a kouzlu neměnného prostředí.  více

Světovost Ivy Bittové dokládá právě to, že na dvou tak rozdílných albech dokáže vystupovat stejně důvěryhodně, být sama za sebe.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více