Janáček ze dvou stran. Tales From My Diary

Janáček ze dvou stran. Tales From My Diary

Tales From My Diary je velkolepý hudební projekt, který iniciovali tři slovenští hudebníci – jazzový saxofonista a skladatel Nikolaj Nikitin a písničkářská a producentská dvojice Róbert Pospiš & Martin Sillay. Ve společné produkci vytvořili nikoli sevřené dvojalbum, ale dvě samostatné kolekce, které volně spojuje inspirace tvorbou Leoše Janáčka.

Jinak řečeno – jde o dva originální pohledy na jeho dílo. Přitom oba „neklasické“ pokusy o uchopení Janáčkovy tvorby dopadly výtečně a ani jeden z nich Janáčkovu tvorbu nezplošťuje. Naopak, obě části projektu využívají širokou škálu aranžérských a interpretačních postupů a ukazují, že léty prověřenou hudbu lze zpracovat nově, radikálně a přitom originál nekarikovat a nepoškodit.

Nikolaj Nikitin se v bookletu alba vyznává z lásky k Janáčkově hudbě od doby svých studií na VŠMU. Zasáhla jej tehdy „síla, temperament, dynamika a hudební výraz klavírního cyklu Po zarostlém chodníčku a cyklu Zápisník zmizelého“ a také „Janáčkova práce s časem a napětím a zároveň inspirace regionem a mluvou“. To vše v něm nakonec probudilo touhu zrealizovat Janáčkem inspirované hudební album. K realizaci tohoto snu si Nikitin přizval slovenskou jazzovou elitu (mj. Lukáš Oravec na křídlovku, Ľuboš Šrámek na klavír, Juraj Griglák na kontrabas) a hráče na smyčcové nástroje, členy Slovenské filharmonie. Ani tím však výčet účinkujících nekončí. Na poslední chvíli se do hry zapojil významný host, světoznámý kontrabasista českého původu Miroslav Vitouš, jehož nápady celkové vyznění alba výrazně posunuly.

Základ desky tvoří několik Janáčkových skladeb v úpravách Nikolaje Nikitina, které však nakonec právě Vitouš proložil svými kontrabasovými a klavírními improvizacemi – opět na téma Janáčkovy hudby. Ke konci alba pak Nikitin přidal svou vlastní kompoziční reakci na Janáčka, cyklus Conversations pro smyčcové kvarteto s volnou improvizací pro kontrabas. Právě střídání jazzových úprav Janáčkových skladeb s improvizacemi a Nikitinovou vlastní tvorbou dodává albu dynamiku a vnitřní napětí. Celek má daleko k roztříštěnosti, vše krouží kolem důvěrně známé moravské melodiky a motivy se nenápadně vracejí. Z jednotlivých skladeb patří k nejsilnějším (téměř) úvodní Frýdecká panna Maria s krásnou křídlovkou Lukáše Oravce, dále Naše večery, v nichž se tklivá hra smyčců rozvine v jazzovou jízdu elektrického piana s podporou saxofonu, a konečně Nelze domluvit s výraznou rytmikou a s melodickou linkou sopránového saxofonu, která předznamenává už zmíněný čistě smyčcový cyklus Conversations. V něm je pak nejvýraznější částí třetí věta Alter Ego, která jako by rekapitulovala celý projekt a současně melodicky předznamenávala druhé (nebo první?) album dvojdisku.

Je totiž skutečně jedno, v jakém pořadí budete obě části Tales From My Diary poslouchat. Druhá polovina projektu vychází z Janáčkova známého cyklu Moravská lidová poesie v písních a zpěvák Pospiš s kytaristou Sillayem speciálně pro toto CD sestavili skupinu Polajka. Jde o kvinteto, ve kterém oba producenty doplňují Boris Lenko (akordeon, klavír), Roman Harvan (violoncello) a Eva Šušková (zpěv). Tato sestava ve čtrnácti vesměs krátkých skladbách (výjimkou je více než pětiminutová Tužba) nabízejí pestrou škálu možností, jak se dá s Janáčkovým odkazem pracovat a přitom nepůsobit překombinovaně ani tuctově. Dvě zásadní úpravy najdeme tentokrát hned na počátku kolekce. Po úvodní Lásce, ve které nefolkovou akustickou kytaru vystřídá překvapivý duet drsnějšího hlasu Pospišova a klasického zpěvu Šuškové, následují dva vrcholy alba: opět na dialogu postavená Polajka s výrazným akordeonem a Tužba, ve které ženský hlas supluje výše položený melodický nástroj (housle?), zatímco cello evokuje elektronický (!) doprovod. V dalších písních pak kapela předvádí další své možnosti – neobvyklá klavírní sóla (Kouzlo), náznak čardáše (Neumrem ja na Zemi s překvapivým zakončením do fade-outu), souhru cella s akordeonem (Stálosť) nebo neklidnou symbiózu klavíru s cellem (Osamělý). Důležitými aktéry jsou ve většině písní oba zpěváci, přičemž slova, většinou důvěrně známá, zdaleka nehrají takovou roli jako hra s barvou, posazením a výrazem hlasu. Šepot, chrapot, zpěv přímočaře folkový, zpěv málem rockový i klasický rejstřík operní pěvkyně Šuškové – to vše v kombinaci s nástroji vytváří zajímavou mozaiku, díky níž tato písňová polovina projektu náročností nijak nezaostává za jazzovou částí.

Nikolaj Nikitin a Pospiš & Sillay sice natočili dvě samostatná alba, ale ve skutečnosti netvořili své pohledy na Janáčka izolovaně. Všichni tři se podíleli na produkci celého projektu a Sillay s Pospišem měli navíc v rukou celý technický proces od nabírání zvuku až po mastering. I díky tomu nakonec tvoří obě části dvojalba – navzdory odlišnému konceptu – jeden celek, o čemž se můžete přesvědčit jednoduchým pokusem: nahrát si skladby z obou disků do počítače a pustit v náhodném pořadí. Netvrdím, že je to správně – tvůrci si s dramaturgií kompletu dali práci a neměli bychom jim ji rozbíjet. Je však zajímavé, že „to“ funguje i jinak. A slyšíme-li Vitoušovu efektovanou basu improvizovat po originálně zaranžované písni, můžeme najít nové souvislosti a všimnout si dalších detailů. Slovenští hudebníci totiž dokázali z Janáčka vypreparovat to podstatné a naroubovat to na současnou živou hudbu takovým způsobem, že roub neuhynul, ale vyrašil a vykvetl.

Nikolaj Nikitin Ensemble with Miroslav Vitouš a Polajka: Tales From My Diary; vydavatel: Hudobný fond (Music Fund Slovakia) 2014. 15 + 14 skladeb, celková stopáž: 45:55 + 39:31

Polajka, foto zdroj https://www.facebook.com/RobertPospisMartinSillay

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky, ale do Ernova sálu ano. Po předvčerejším koncertu Antonína Fajta zde včera svoje nové trio představila brněnskému publiku Jitka Šuranská na nenápadném, ale výborném koncertě.  více

Tara Fuki nejsou dva hlasy a dva nástroje, ale souzvuk čtyř hudebních nástrojů. A právě jejich kombinací, kladením hlasů, prací s repetitivními prvky, tím vším Tara Fuki vytvářejí ono tiché napětí, díky němuž jsou jejich alba mimořádná.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více