Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!

Midi Lidi jsou pro elektronickou hudbu tím, čím byly pro pop v době své největší slávy Buty. Nebo čím stále je Vltava. Dokážou čerpat z žánrových klišé, mají smysl pro výraznou melodii i pro slogan a ze zdánlivé neobratnosti dokážou vytěžit hitový potenciál. Jejich nové album Give Masterpiece a Chance! vychází právě dnes.

„Všechny písně na desce jsou o něčem,“ tvrdí slogan v bookletu nového alba skupiny Midi Lidi. „Původní koncept byl natočit temné introvertní elektronické album s minimem zpěvu. A vznikl přesný opak,“ říká Prokop Holoubek v oficiální tiskové zprávě. „Měl jsem stan – Furt ho mám – Byl jsem tam – Zadumán,“ veršuje Petr Marek v písni Prosím, kam?, jedné z nejzásadnějších na albu. Už z těchto tří fragmentů je zřejmé, že by bylo dobré dát kapele a jejímu novému dílu šanci. Vždyť kdo jiný by propojil naléhavý zpěv s navrstvenými gramatickými rýmy tak, aby to neznělo trapně? A přitom píseň Koupaliště tajemné s poznáním, „že už nejsi neplavec“, funguje skvěle.

Jestliže kapela hovoří o „desce plné hitů“, má v podstatě pravdu. Přitom více než na svá předchozí řadová alba navazuje na Peta Besta, svou geniální poctu skupině Mňága a Ždorp z projektu Dáreček. Lehkost projevu, která k Mňáze patří a kterou Petr Marek dokázal svými verši napodobit, se přenesla i do způsobu, jakým Midi lidi vyprávějí své prázdninové příběhy. Ano, vyprávějí. Give Masterpiece a Chance! je totiž opravdu více přátelským posezením u letního drinku než anonymním tancem ve vydýchaném klubu.

Po prvním kompletním poslechu alba mě při poslední písni (Pojď ven!) napadlo označení „epický dancefloor“. Přitom slovo epika vnímám v jeho původním významu výpravnosti, dějovosti. Ano, ty písně jsou opravdu o něčem.

A o čem že tedy jsou? K vodě měli Midi Lidi blízko už v minulosti. Od „hastrmanů tatrmanů“ v názvu minulého alba nebo od Žbirkova člunu, do kterého stále teče voda, se nyní dostaly ke skutečným příběhům od moře z prázdnin. Petr Marek si téma mezitím oťukal na desce Prázdniny dua Monikino Kino (Desiatu noc pri mori, More v noci, Ponorka) a loni strávil měsíc na ostrově v Chorvatsku. Výsledkem je nejen už zmíněný song o plavčíkovi (Koupaliště tajemné), ale také různé narážky na vorvaně, krevety a sušené tresky v prášku nebo vlny, které přinesou novou sílu (zatímco ptáci sezobou depresi). S touto tematikou ladí také obal s mořskou příšerou, jakousi deformovanou běluhou nebo jiným kytovcem.

Midi Lidi však nenatočili monotematické album o moři a prázdninách. Má-li deska jednotící téma, je jím spíše komunikace, která pochopitelně probíhá na pozadí prázdninových dějů. Stačí si uvědomit, v kolika textech Petr Marek používá druhou osobu. Pojď ven! Pošlu ti vzkaz. Neměj strach. Tak si přivstaň. Vedle komunikace kapely s posluchačem (skutečným nebo imaginárním) spolu hovoří i hrdinové písní. Slyš skladby Pokec s tátou nebo Volám. A do kontextu zapadá i komunikace s navigací v písni Duch, přičemž „Toto je vaše cílová stanice“ klidně mohlo být pointou celého alba.

Ani tím se však škála témat a vtipů nevyčerpává. Od úvodního brumenda jako od táborového ohně (začátek Tak už se zachraň!) až po závěrečný elektronický motiv jako z dávného televizního vysílání pro školy kupí kapela jeden hudební za druhým a kombinuje je s podobně širokou škálou pěveckých/vypravěčských postupů. Funkové riffy se skandováním „To je blbost!“ (Tak už se zachraň!; s účastí skvělé dechové sekce Petr Harmáček a Jan Jirucha), jednoduché elektronické vzorce s pečlivě vyslovovaným textem (Ten bonbon) nebo naopak zpěv utopený ve skočném rytmu (Rande s přírodou). To je jen pár příkladů toho, jak skupina pracuje s výrazem a se zvukem.

Všechny ty kontrasty mezi jednotlivými písněmi, mezi důrazem na elektronickou složku a na živé nástroje (další důležitý rozdíl oproti starším albům Midi Lidí) nebo mezi zvýrazněním basové linky (Pojď ven!) a elektronickými motivy ve vyšších polohách (Prosím, kam?) stojí za opakovaný poslech, za opakovanou šanci.

Texty jako „Oblak! Čmelák! Květák! Světák!“ sice zdánlivě neoplývají duchaplností, ale pod slupkou primitivní hravosti se skrývá dobře odvedená práce s různými úrovněmi jazyka a invenční propojení hudby k tanci s důrazem na poslechovou složku. Funkčně užité gramatické rýmy se střídají s originálními rýmy štěpnými (Někdo tu sýčkuje / Jak dobře při měsíčku je). Hotýlek v textu klipové písně Lux může evokovat obdobné ubytovací zařízení z jedné sloky Prasátka od Vltavy. Prostějov v písni Žižla je možná paralelou mňágovského Valmezu.

Nové písně Midi Lidí jsou skutečně tak prosvětlené a optimistické jako hity Roberta Nebřenského. A hořce posmutnělé jako texty Petra Fialy. A sympaticky nonsensové jako slogany Radka Pastrňáka. Využívají přitom jiný hudební jazyk. Nic a nikoho nekopírují. A ono to funguje.

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!; Vlastní náklad 2016. 12 skladeb, celkový čas: 61:01

Foto Johana Novotná a archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Skupina Midi Lidi chystá na červen nové album Give Masterpiece a Chance. Zatím je z něj venku klip k písni Lux.  více

Včera se v Brně odehrál výjimečný koncert, který už patrně nebude možné nikdy zopakovat v takové podobě, v jaké jej viděl beznadějně vyprodaný klub Kabinet múz. Vystoupení alternativní špičky Young Fathers hodnotí vedoucí kapely Květy Martin E. Kyšperský.  více

Festival Itch My Ha ha ha se letos rozmáchl z klubové akce k ambicióznějším projektům a pustil se hlouběji do soudobé hudby. Zahajovací koncert v brněnském planetáriu táhl na jméno Williama Basinskiho, vůbec poprvé jsme měli možnost v České republice sledovat jeho práci s magnetofonovými smyčkami. Předcházelo mu opětovné setkání s dětskou operou Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea – a bylo znovu okouzlující.  více

Pod hlavičkou Ostrak Mode přichází nový Ostřanský, muž, který sice neodložil kytaru, ale který našel nové vyjadřovací prostředky v elektronických beatech. Copy and Paste není album určené přímo pro nejmladší posluchačskou generaci, spíše čerpá z elektronické hudby 90. let, ale možná by díky němu mohli ke klíčové postavě „brněnské scény“ najít cestu i ti, kteří o Dunaji nikdy neslyšeli.   více

Dvě violoncella a dva hlasy – Andrea Konstankiewicz a Dorota Barová spolu začaly hrát v duu Tara Fuki před patnácti lety. The Best of… není jen výběr toho nejlepšího, co nahrály, ale také v krátkosti zopakovaná cesta k dnešní podobě kapely.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více