Miloslav Ištvan Quartett a skupina A

19. listopadu 2013, 10:49

Miloslav Ištvan Quartett a skupina A

Miloslav Ištvan Quartett natočil koncepční album věnované kvartetní tvorbě Tvůrčí skupiny A – členy její skladatelské sekce byli Zdeněk Pololáník, Josef Berg, Miloslav Ištvan, Jan Novák a Alois Piňos. Skupina nevytvářela jednotný kompoziční styl, držela pohromadě spíš ideově – byla reakcí na podněty vycházející z tak zvané Nové hudby. Jiří Beneš (viz článek Zatemněná krajina) zmiňuje také její chuť destruovat socialistický realismus. I na kompaktním disku Ištvan Quartettu je slyšet, že se jedná o sdružení autorů uvažujících zcela samostatně (už to bylo velmi antisocrealistické), stylově se s nimi projdeme od neoklasicismu až po postmodernu.

Melodicky uvažující neoklasicistní Smyčcový kvartet Zdeňka Pololáníka na mě působí dojmem, jako by si v prvních dvou odlehčených větách připravoval půdu pro pomalou třetí větu s dramatickým violoncellem v úvodu a vygradovanou závěrečnou část. Ta se z pizzicata rozvine do náznaků polyfonie a vyvrcholí rezolutním unisonem – jako by skladatel upozorňoval, že už není co dodat. Smyčcový kvartet Josefa Berga je o deset let mladší a přivádí nás skokem do úplně jiného světa, v němž už s klasickým uvažováním příliš mnoho nepořídíme. Kompozice je seskládaná z volně souvisejících fragmentů, objevují se táhlé souzvuky, útržky melodií, nervní záškuby. Zatemněná krajina Miloslava Ištvana se z alba vymyká svým programním názvem, kvartet je věnován památce obětí Druhé světové války. Výrazově navazuje na předchozí Bergův kvartet a dalo by se říct, že jeho introvertní vyznění rozvíjí směrem ven. Také ale drží víc pohromadě, souvislosti si není potřeba domýšlet, máme před sebou kompaktní hudební celek, působivý a mrazivý i bez prvoplánových vnějších efektů.

Jednotlivé kvartety jsou za sebou řazeny chronologicky. Nevím, jestli bylo záměrem vytvořit dva příbuzné celky, které postupují od tradičnějšího hudebního jazyka směrem k současnosti, nicméně stalo se tak – když opominu stopáž, připadá mi to, jako by dramaturgie brala do úvahy dvě strany vinylového LP. Svádí k tomu stylový šev mezi Zatemněnou krajinou Miloslava Ištvana a následujícím kvartetem Jana Nováka. Quadricinium Fidium začíná motivem, který jako by vypadl z hlavy Leoše Janáčka a vrací se až k dvořákovskému stylu a smetanovským modulacím. V rozmarném scherzu je slyšet cosi z rafinované mahlerovské hry s lidovými písněmi, mám na mysli například třetí větu první symfonie. Jan Novák se osobitým způsobem obrací ke svým inspiračním zdrojům a radostnou hrou „poznej skladatele“ baví i posluchače. Smyčcový kvartet Aloise Piňose završuje celé album a musím říct, že je mi hudebně nejbližší. Kompozici otvírá chorál, jehož melodickou linku relativizuje použití mikrointervalů, objevují se zvuky, které evokují konkrétní a elektronickou hudbu.

Miloslav Ištvan Quartett bere v úvahu stylové rozdíly jednotlivých skladeb a přizpůsobuje jim i svůj projev. Objemný tón houslí v úvodu Zatemněné krajiny odpovídá patetickému, romantizujícímu námětu, kvarteto se umí ukáznit i hezky rozezpívat v klasičtějších kompozicích Zdeňka Pololáníka a Jana Nováka, řekl bych ale, že nejlépe je mu – alespoň v rámci tohoto alba – u Josefa Berga a Aloise Piňose. Nahrávce prospěl přímočarý zvuk, kvarteto zní opravdu současně, neschovává se za nadměrný hall. Na kompaktním zvukovém projevu má ale ansámbl před sebou podle mého názoru nejvíc práce.

Obal digipacku je vytvořený na podkladu obrazu Oranice Zuzany Ištvanové a připadá mi trochu neuspořádaný, snaží se říct mnoho věcí najednou a sazba s obrazovým podkladem příliš nekomunikuje. To se mi zdá od obalu předchozího alba s Ištvanovými kvartety jako krok zpět.

Kvarteto pokřtilo své nové CD věnované skupině A v rámci festivalu Setkávání nové hudby Plus na JAMU 12. listopadu. Album je hudebně poněkud nesouvislé, ale taková byla i skupina sama – hledat svou vlastní, co nejosobitější cestu patřilo v šedesátých letech k uměleckým povinnostem. Miloslav Ištvan Quartett se alespoň zatím obrací na svých nahrávkách k domácím zdrojům, ale bez hloupého lokálpatriotismu. Jsou to totiž zdroje nejen domácí, ale také otevřené světu. Bylo by hezké, kdyby je v tom ansámbl dokázal následovat.

Miloslav Ištvan Quartett: Composers of Group A. Works for String Quartet. Vydal Radioservis, 2013, celková stopáž 70:00 

Foto archiv Miloslav Ištvan Quartettu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více

Moravský podzim je jednoznačně na vzestupu a nanejvýš potěšitelné je, že nenabízí pouze společenské estrády ozdobené zvučnými jmény. Zkouší stavět na své vlastní tradici zrozené koncem 60. let 20. století a vnáší do festivalového dění více programových nápadů. Projevilo se to i na trojici provázaných, a přesto kontrastních koncertů Polského víkendu.  více

Orchestr Ensemble Opera Diversa včera v Domě umění obhlédl svůj repertoár, uvedl dvě premiéry a splnil jeden malý dluh. Sborový pořad z postních motet odstaral sbor Ensemble Versus.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více