Miloslav Ištvan Quartett a skupina A

19. listopad 2013, 10:49

Miloslav Ištvan Quartett a skupina A

Miloslav Ištvan Quartett natočil koncepční album věnované kvartetní tvorbě Tvůrčí skupiny A – členy její skladatelské sekce byli Zdeněk Pololáník, Josef Berg, Miloslav Ištvan, Jan Novák a Alois Piňos. Skupina nevytvářela jednotný kompoziční styl, držela pohromadě spíš ideově – byla reakcí na podněty vycházející z tak zvané Nové hudby. Jiří Beneš (viz článek Zatemněná krajina) zmiňuje také její chuť destruovat socialistický realismus. I na kompaktním disku Ištvan Quartettu je slyšet, že se jedná o sdružení autorů uvažujících zcela samostatně (už to bylo velmi antisocrealistické), stylově se s nimi projdeme od neoklasicismu až po postmodernu.

Melodicky uvažující neoklasicistní Smyčcový kvartet Zdeňka Pololáníka na mě působí dojmem, jako by si v prvních dvou odlehčených větách připravoval půdu pro pomalou třetí větu s dramatickým violoncellem v úvodu a vygradovanou závěrečnou část. Ta se z pizzicata rozvine do náznaků polyfonie a vyvrcholí rezolutním unisonem – jako by skladatel upozorňoval, že už není co dodat. Smyčcový kvartet Josefa Berga je o deset let mladší a přivádí nás skokem do úplně jiného světa, v němž už s klasickým uvažováním příliš mnoho nepořídíme. Kompozice je seskládaná z volně souvisejících fragmentů, objevují se táhlé souzvuky, útržky melodií, nervní záškuby. Zatemněná krajina Miloslava Ištvana se z alba vymyká svým programním názvem, kvartet je věnován památce obětí Druhé světové války. Výrazově navazuje na předchozí Bergův kvartet a dalo by se říct, že jeho introvertní vyznění rozvíjí směrem ven. Také ale drží víc pohromadě, souvislosti si není potřeba domýšlet, máme před sebou kompaktní hudební celek, působivý a mrazivý i bez prvoplánových vnějších efektů.

Jednotlivé kvartety jsou za sebou řazeny chronologicky. Nevím, jestli bylo záměrem vytvořit dva příbuzné celky, které postupují od tradičnějšího hudebního jazyka směrem k současnosti, nicméně stalo se tak – když opominu stopáž, připadá mi to, jako by dramaturgie brala do úvahy dvě strany vinylového LP. Svádí k tomu stylový šev mezi Zatemněnou krajinou Miloslava Ištvana a následujícím kvartetem Jana Nováka. Quadricinium Fidium začíná motivem, který jako by vypadl z hlavy Leoše Janáčka a vrací se až k dvořákovskému stylu a smetanovským modulacím. V rozmarném scherzu je slyšet cosi z rafinované mahlerovské hry s lidovými písněmi, mám na mysli například třetí větu první symfonie. Jan Novák se osobitým způsobem obrací ke svým inspiračním zdrojům a radostnou hrou „poznej skladatele“ baví i posluchače. Smyčcový kvartet Aloise Piňose završuje celé album a musím říct, že je mi hudebně nejbližší. Kompozici otvírá chorál, jehož melodickou linku relativizuje použití mikrointervalů, objevují se zvuky, které evokují konkrétní a elektronickou hudbu.

Miloslav Ištvan Quartett bere v úvahu stylové rozdíly jednotlivých skladeb a přizpůsobuje jim i svůj projev. Objemný tón houslí v úvodu Zatemněné krajiny odpovídá patetickému, romantizujícímu námětu, kvarteto se umí ukáznit i hezky rozezpívat v klasičtějších kompozicích Zdeňka Pololáníka a Jana Nováka, řekl bych ale, že nejlépe je mu – alespoň v rámci tohoto alba – u Josefa Berga a Aloise Piňose. Nahrávce prospěl přímočarý zvuk, kvarteto zní opravdu současně, neschovává se za nadměrný hall. Na kompaktním zvukovém projevu má ale ansámbl před sebou podle mého názoru nejvíc práce.

Obal digipacku je vytvořený na podkladu obrazu Oranice Zuzany Ištvanové a připadá mi trochu neuspořádaný, snaží se říct mnoho věcí najednou a sazba s obrazovým podkladem příliš nekomunikuje. To se mi zdá od obalu předchozího alba s Ištvanovými kvartety jako krok zpět.

Kvarteto pokřtilo své nové CD věnované skupině A v rámci festivalu Setkávání nové hudby Plus na JAMU 12. listopadu. Album je hudebně poněkud nesouvislé, ale taková byla i skupina sama – hledat svou vlastní, co nejosobitější cestu patřilo v šedesátých letech k uměleckým povinnostem. Miloslav Ištvan Quartett se alespoň zatím obrací na svých nahrávkách k domácím zdrojům, ale bez hloupého lokálpatriotismu. Jsou to totiž zdroje nejen domácí, ale také otevřené světu. Bylo by hezké, kdyby je v tom ansámbl dokázal následovat.

Miloslav Ištvan Quartett: Composers of Group A. Works for String Quartet. Vydal Radioservis, 2013, celková stopáž 70:00 

Foto archiv Miloslav Ištvan Quartettu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více

Moravský podzim je jednoznačně na vzestupu a nanejvýš potěšitelné je, že nenabízí pouze společenské estrády ozdobené zvučnými jmény. Zkouší stavět na své vlastní tradici zrozené koncem 60. let 20. století a vnáší do festivalového dění více programových nápadů. Projevilo se to i na trojici provázaných, a přesto kontrastních koncertů Polského víkendu.  více

Orchestr Ensemble Opera Diversa včera v Domě umění obhlédl svůj repertoár, uvedl dvě premiéry a splnil jeden malý dluh. Sborový pořad z postních motet odstaral sbor Ensemble Versusvíce


Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více