Performance a komorní vábení. Dva večery s novou hudbou na JAMU

Performance a komorní vábení. Dva večery s novou hudbou na JAMU

Festival Setkávání nové hudby plus na Janáčkově akademii múzických umění měl v minulých dnech na programu dvě zcela odlišné události. Mexická performerka Carmina Escobar zkoumala hranice lidské zkušenosti, pražské uskupení MoEns provedlo vstřícný koncert aktuálních skladeb českých autorů.

Carmina Escobar se do Brna vrátila po roce, do České republiky přijela pod záštitou California Institute of Arts. V minulosti mimo jiné prováděla i melodram Pierrot lunaire Arnolda Schönberga, nyní prezentovala svůj poslední projekt s názvem Spheres of Experience. Jde o experimentální kus, ve kterém multimediálně orientovaná umělkyně využívá hlas, tělo, elektroniku, mikrofony, světla a rozličné objekty.

Do večera vstoupila krátkým intrem s kapesní svítilnou. Po chvíli si kontaktní mikrofon upevnila na krk a svoje fragmentární vokální linky proháněla přes elektronické efekty. Pracovala s ruchy, syntetizátorem, experimentovala s několika zdroji světla. Při abstraktním pokládání tarotových karet kolem postavičky na meotaru samplovala zvukovou kulisu. V další fázi na promítačku vrstvila neobvyklé materiály, které barevně prosvěcovala a zároveň prozkoumávala jejich přirozené zvukové vlastnosti.

Etnicky inspirované hluboké vokály spolu s intonovanými vzdechy a dávkou repetitivnosti byly místy působivé, místy jen zajímavé. Na performanci tohoto typu musí být publikum vhodně naladěné, v případě pondělního večera bylo přijetí poněkud rozpačité.

Vábničky a souzvuky souboru MoEns

Pražský ansámbl MoEns přivezl následující den čtveřici skladeb, které vznikly v letošním roce. Svůj koncert zahájil humornou šestidílnou kompozicí Jagdtrio skladatele a nanochemika Petra Cíglera – její podtitul zní rituály pro klavírní trio. Ve dvaceti minutách byl posluchač proveden souborem obřadních úkonů u zapálené svíce. Zásadním atributem a zároveň zdrojem zvuku byly lovecké vábničky, jejichž party hráči prováděli podle notového zápisu. První rytmické prvky se vylíhly z prostého vrzání, dílo místy působilo jako koláž na sobě nezávislých motivů, celkové vyznění však bylo poutavé a svěží. Tóny vábniček se konsonantně setkávaly s houslemi, preparovaný klavír a čvrttónové postupy dodaly dílu dráždivost. V předposlední větě se kompozice příjemně rozvinula do repetitivní frekvence v šestiosminovém taktu, která zněla ze všech částí nejvíce jako klasické klavírní trio. Skladba posléze vyústila do rytmizovaného pískání na vábničky.

Druhým kusem byla poněkud odlišná a zároveň o něco méně přístupná Nostalgia I Jiřího Kadeřábka. Kompozice byla vystavěná na punktualistických motivech a byla plná výrazných dynamických zlomů. Do souhry houslí, violoncella, klavíru a dirigenta hrajícího prsty na klavírní struny pravidelně vstupoval klarinet v nejvyšších rejstřících. Prostřední část zněla tišeji a celkově kontrastněji, aby se pak vrátila k počátečním melodickým motivům.

Skladba 24 Zdeňka Bartošíka slibovala mnohé už na pohled – na jedné straně pódia stála upevněná žárovka, na druhé věšák s lahvemi od piva. Celý kus byl zaměřený na hudební zkoumání nehudebních předmětů. Melodie se vyskytovaly zřídka, rytmiku zajišťovalo hlasité zavírání objemných knih. V jednom momentě se žárovka náhle rozsvítila, stejně rychle zhasla a spolu s ní celá skladba.

Intuitiva Miroslava Pudláka byla dobře zvoleným finálním kusem. Z celého programu byla nejméně experimentální, bohatá na příjemné souzvuky. Autor se nevyhýbal jednoduchému metru, časté byly ostinátní plochy ve všech nástrojích. Rytmické upotřebení našly i klapky klarinetu, opět se hrálo přímo na klavírní struny.

MoEns si vybrali pro svoje vystoupení posluchačsky velmi vstřícný repertoár, a jak dobře si jej vybrali, tak ho i zahráli. Jejich souhra a místy i dramatický projev byly perfektní.

Carmina Escobar: Spheres of Experience. 23. listopadu 2015; MoEns: Kamil Doležal – klarinet, basklarinet a speciální nástroje, David Danel – housle a speciální nástroje, Balázs Adorján – violoncello a speciální nástroje, Hanuš Bartoň – klavír a speciální nástroje, Miroslav Pudlák – dirigent a zvláštní klavírní techniky. 24. listopadu 2015. Komorní sál JAMU, Brno. V rámci festivalu Setkávání nové hudby plus.

Carmina Escobar, foto Eduardo H. Obieta, MoEns, foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Šestnáctý ročník festivalu Setkávání nové hudby Plus, který se zaměřuje na současnou akustickou a elektronickou hudbu a multimediální projekty, a který v Brně probíhá od konce října, byl završen dvojkoncertem v pátek 13. prosince. Jakkoli je třináctka tradičně poslem neštěstí, zakončení festivalu přinesla jen opak.  více

Hudební a Divadelní fakulta JAMU připravily společný hudební a scénický program v Divadle na Orlí. Lákavé pro mě bylo především uvedení symfonického melodramu Bosé nožky Petra Grahama.  více

Zvuk patří k hudbě zcela samozřejmě, ale co si potom mají počít lidé, kteří neslyší? Nenápadný a přívětivý večer připravil v Divadle na Orlí Janáček Ensemble ve spolupráci s Ateliérem výchovné dramatiky pro neslyšící. Komorní skladby Bohuslava Martinů, Pavla Haase a Leoše Janáčka pohybově ztvárnil soubor Hluchavky léčivé.  více




U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Nejčtenější

Kritika

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více