Půljablkoň – Němec & Puttnerová

Půljablkoň – Němec & Puttnerová

„Roku 1977 pošťák Michal Němec, matematik analytik Ingo Bellmann a herec Ivan Podobský založili v Praze skupinu, která přijala název Jablkoň,“ dočtete se na webu www.jablkon.com. Na tomtéž webu najdeme i stručnou charakteristiku z pera Jiřího Černého: „Jablkoň je setkání Georga Friedricha Händela s pračlověkem.“ Skupina za více než 35 let od svého vzniku měnila sestavu, vyvíjela se a především košatěla. A tak vedle základní „pralidské“ podoby (až mnohem později pojmenované „velká polní Jablkoň“) vyrašily jednak dvě podoby tíhnoucí ke klasické hudbě (Jablkoň & Svěcený a Symfonický Jablkoň) a také forma křehká, folková, nazvaná Malá lesní Jablkoň. Skupina, která se už v 80. letech trochu nepatřičně pohybovala na žánrově vyhraněných folkových festivalech, překvapila v roce 1997 albem Písničky a příjemně šokovala o tři roky později deskou Bláznivá, jednou z nejkrásnějších nahrávek českého folku vůbec. Další písničková alba – Cestující v noci, vánoční Hovada Boží, hudebně i textově drsnější Půlpes nebo Sentimentální Němec – pak už jen rozvíjela a mírně posouvala tentýž koncept: k Händelovi a pračlověku si k ohni přisedl osvícený tramp (ostatně Michal Němec se svým kapelním kolegou, kytaristou Martinem Carvanem, svého času na koncertech Jablkoně hráli roli svých vlastních trampských hostů pod názvem Duo Carvánek).

A protože některé písně Michala Němce (respektive Zuzany Wirthové, jejíž texty k Jablkoni patří od doby, kdy se ještě jmenovala Němcová) jsou psány pro ženu, zvala si skupina na jednotlivá alba nejprve hostující zpěvačky (včetně Radůzy, Ivy Bittové nebo Zuzany Homolové), které kolem roku 2005 nahradila zpívající saxofonistka Anička Duchaňová už coby členka Jablkoně. Další změna nastává v roce 2013, kdy album Sentimentální Němec s Jablkoní natočila nová zpěvačka, mladá dáma se zkušenostmi z jazzu, sborového zpěvu i folkového Cymbelínu Marie Puttnerová. Ostatně i s Jablkoní už dříve měla co do činění – objevila se na některých starších nahrávkách skupiny jako členka dětského pěveckého sboru Židlochovického sboru Skřivánek. Maruška Puttnerová se nakonec stala hybatelkou, díky níž na věkovitém kmeni Jablkoně vyrašila další větev, duo Půljablkoň. Michal Němec v duu s Marií vystoupil na několika koncertech a festivalech a nakonec se rozhodli jako duo připravit celé album.

Na rozdíl od koncertů však Půljablkoň na albu není jen záležitostí jednoho muže a jedné ženy. V některých písních účinkují i další členové Jablkoně (bubeník Petr Chlouba, kytarista Martin Carvan, fagotista Johnny Jůdl) a kontrabasista Rasťo Uhrík. Až na výjimky je však jejich role opravdu doprovodná. Hlavní pozornost na sebe zaslouženě strhávají Němec s Puttnerovou. On jako hromotluk, pračlověk, yetti z trefné grafiky Jaromíra Švejdíka na obalu CD. Ona jako – ne snad Georg Friedrich Händel, ale jako éterická bytost s tvárným a měkkým hlasem, který tu připomeneme Zuzanu Lapčíkovou, onde Hanu Hegerovou za mlada. Ano, už několikrát jsem se setkal s tvrzením, že ta a ta zpěvačka by mohla být nástupkyní naší první šansoniérky, ale sám si to myslím až u Marušky Puttnerové. Poslechněte si krásnou úvodní píseň Snad ještě přijdeš, jelene nebo hned následující Náklad třeskavin. Kochejte se výslovností hlásky „l“ nebo zavřenými samohláskami tak přirozeně jihomoravskými, že tvoří krásný protiklad k Němcově pražské dikci. Opět tu tedy máme Jablkoň jako kapelu kontrastů – velkou polní versus malou lesní, princip mužský a ženský, výslovnost tvrdou a měkkou. „Jsem jedna ze dvou polovic,“ zpívá Marie v úvodní písni.

Vedle nezpochybnitelných pěveckých kvalit a nastíněné hry kontrastů album Půljablkoně překvapí především tím, že vůbec není zbytečné. Sám přiznávám jisté prvotní pochyby. Věděl jsem, že má deska vzniknout, těšil jsem se na ni. Byl jsem zvědavý i na to, jak si s materiálem poradí producent, můj dobrý kamarád Vašek Müller, i hudební režisérka Martina Trchová, která tak Michalu Němcovi oplatila jeho účast na svém albu Takhle ve mně vyjou vlci. Současně jsem si však kladl otázku, zda má kapela zapotřebí znovu nahrávat písně, které se objevily na jejích starších albech – Ej, horo, Balada Chanuka, Hostina bláznů, Náklad třaskavin, Jednou si spolu připijem a další. Určitý skepticismus však po prvním poslechu vystřídalo nadšení. Michal Němec sice zůstává sám sebou (což je pochopitelně dobře), ale Marie Puttnerová jeho skladby posouvá do úplně jiné podoby. Netvrdím, že vždy do jednoznačně lepší (to by nebylo fér třeba vůči Zuzaně Homolové, která na albu Cestující v noci zpívá píseň Ej, horo opravdu skvostně), ale vždy do podoby zajímavé a hodné pozornosti. Vůbec se tedy nedivím tomu, že protagonisté měli chuť některé písně natočit znovu a proložit je skladbami dosud nevydanými (vedle úvodního Jelena je to například Maruščina vlastní píseň Come With The Beauty nebo dadaistická hříčka Curybury, která nejvíc odkazuje k původnímu repertoáru Jablkoně). Nové verze jsou pochopitelně komornější než původní podoby písní (v Baladě Chanuce například původní žesťový motiv nahradila akustická kytara). V pozadí zůstává to, co dělá Jablkoň Jablkoní – charakteristické rytmické figury a tam, kde to písním prospívá, doprovod fagotu (Šumava) nebo třeba vibrafonu (Jednou si spolu připijem). Do popředí se nenásilně dere krása lidského hlasu, občas umocněná čistým tichem (Ej, horo). Tak čistým jako minimalistický obal s grafikami Jaromíra Švejdíka.

Půljablkoň – Němec & Puttnerová. Banan & Indies MG 2014. 15 písní. Stopáž: 42:54

Foto Ota Nepilý, zdroj www.puljablkon.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když se někdo nemůže celé měsíce rozejít se svým Josefem, píše zoufalé dotazy online psychologům, pláče kamarádkám do telefonu nebo napíše písníčky na album Josefene. Poslední album kapely Mucha je většinou o lásce, která zanechává dlouhé a často nepříjemné stopy.  více

Písně Lee Bandy neoslní neslýchanými aranžérskými postupy nebo alternativními cestami. Jde vlastně o folkrockový střední proud. Co je však důležitější – zatímco mnohé jiné kapely roubují na podobnou hudbu texty plné klišé, Peterková nabízí pestrou škálu témat, od abstraktních pocitů a filosofických úvah až po dobře napsané příběhy.  více

Tara Fuki nejsou dva hlasy a dva nástroje, ale souzvuk čtyř hudebních nástrojů. A právě jejich kombinací, kladením hlasů, prací s repetitivními prvky, tím vším Tara Fuki vytvářejí ono tiché napětí, díky němuž jsou jejich alba mimořádná.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více