Filharmonie Brno

TIGRAN MANSURJAN
Tagh č. 2 z cyklu Tři taghy pro violu a bicí nástroje
Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán) pro baryton, sbor a orchestr, skladba na objednávku Filharmonie Brno a Mendelova festivalu

ARVO PÄRT
Arbos pro žesťové a bicí nástroje
Wenn Bach Bienen Gezüchtet Hätte… (Kdyby Bach choval včely…) pro orchestr
Berliner Messe (Berlínská mše) pro sbor a smyčcový orchestr

Aksel Daveyan baryton
Julián Veverica viola
Lukáš Krejčí bicí nástroje
Hard-Chor Linz
sbormistr Alexander Koller
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

TIGRAN MANSURJAN
Tagh č. 2 z cyklu Tři taghy pro violu a bicí nástroje
Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán) pro baryton, sbor a orchestr, skladba na objednávku Filharmonie Brno a Mendelova festivalu

ARVO PÄRT
Arbos pro žesťové a bicí nástroje
Wenn Bach Bienen Gezüchtet Hätte… (Kdyby Bach choval včely…) pro orchestr
Berliner Messe (Berlínská mše) pro sbor a smyčcový orchestr

Aksel Daveyan baryton
Julián Veverica viola
Lukáš Krejčí bicí nástroje
Hard-Chor Linz
sbormistr Alexander Koller
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Natálie Spoustová klavír (ZUŠ Pavla Křížkovského)
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies klavír
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář Kristýna Drášilová

Filharmonie Brno jubiluje! Bude jí sedmdesát, což je ale v případě orchestru jen číslo. Je stále mladá, svěží, inspirující. A miluje své malé i velké posluchače, pro které přichystala velkolepé oslavy: připomene při nich důležité okamžiky ze své bohaté historie. Buďte s námi při tom!

Naše – a vaše – filharmonie se „narodila“ 1. ledna 1956 a první koncert pod svou hlavičkou uspořádala o necelé tři týdny později. Na programu byly fanfáry ze Smetanovy Libuše, Janáčkův Taras Bulba a Dvořákova Novosvětská. Na letošním prvním koncertě cyklu Rodinného abonmá se můžete těšit nejen na tyto – i jiné – skladby, ale také na současného šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese!

Natálie Spoustová klavír (ZUŠ Pavla Křížkovského)
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies klavír
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář Kristýna Drášilová

Filharmonie Brno jubiluje! Bude jí sedmdesát, což je ale v případě orchestru jen číslo. Je stále mladá, svěží, inspirující. A miluje své malé i velké posluchače, pro které přichystala velkolepé oslavy: připomene při nich důležité okamžiky ze své bohaté historie. Buďte s námi při tom!

Naše – a vaše – filharmonie se „narodila“ 1. ledna 1956 a první koncert pod svou hlavičkou uspořádala o necelé tři týdny později. Na programu byly fanfáry ze Smetanovy Libuše, Janáčkův Taras Bulba a Dvořákova Novosvětská. Na letošním prvním koncertě cyklu Rodinného abonmá se můžete těšit nejen na tyto – i jiné – skladby, ale také na současného šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese!

V roce 2025 si připomínáme 200 let od úmrtí a 275 let od narození italského skladatele Antonia Salieriho (1750–1825), jednoho z nejvýznamnějších operních autorů a nejvlivnějších pedagogů své doby. Jeho skladatelský odkaz zná dnes ovšem pohříchu málokdo, Salieriho hudba prakticky zmizela z divadelních scén i koncertních pódií. Ba co víc: na jeho jméno dopadl stín legendy, podle které byl Salieri zapšklým a méně invenčním rivalem (či dokonce vrahem) Wolfganga Amadea Mozarta; širší veřejnost si ho s touto legendou spojuje kvůli „vláknu“ uměleckých děl, na jehož počátku stojí Puškinovo drama Mozart a Salieri (1830) zpracované Rimským-Korsakovem do podoby opery (1898) a na konci Formanův snímek Amadeus (1984) natočený podle stejnojmenné divadelní hry Petera Shaffera z roku 1980.

Orchestrální akademie Filharmonie Brno je projekt, který umožňuje mladým talentovaným hudebníkům – studentům či čerstvým absolventům hudebních škol přijímaným na základě výběrového řízení – získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Filharmonie si touto cestou vychovává nové generace hráčů, kteří jednou mohou usednout do jejích řad. OAFB má za sebou šest sezon fungování a její plody jsou již nyní zjevné: někteří její absolventi jsou už členy našeho orchestru, jiní se do něj pravidelně vrací vypomáhat. Význam a cennost této zkušenosti pro umělecký růst mladých hudebníků i pro budoucnost orchestru je tak nezpochybnitelný.

María Grand tenorsaxofon, zpěv
Maya Keren klavír, zpěv 

Dvojice mimořádně talentovaných mladých hudebnic, které mají každá celou řadu projektů i spoluprací, se představí s exkluzivním repertoárem, ve kterém přesvědčí o svém hlubokém uměleckém i lidském propojení.

María Grand je tenorsaxofonistka pocházející ze Švýcarska a žijící v New Yorku. V roce 2018 byla zvolena nejlepším novou umělkyní v kritické anketě vlivného časopisu Jazz Times a byla nominována na cenu Asociace jazzových novinářů pro začínajícího hudebníka roku. Ostatně není divu, když její debutové EP TetraWind vydané rok předtím, označil NYC Jazz Record za jeden z nejlepších jazzových debutů roku a první plnohodnotné album Magdalena se dostalo v magazínu Billboard v hodnocení kritiků mezi deset nejlepších jazzových alb roku 2018.

ANTONÍN DVOŘÁK Stabat mater pro sóla, smíšený sbor a orchestr op. 58, B71

Jana Sibera soprán
Václava Krejčí Housková alt
Peter Berger tenor
Jozef Benci bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Brno
dirigent Leoš Svárovský

Text středověké liturgické sekvence Stabat Mater Dolorosa bývá připisován františkánskému mnichovi Jacoponu da Todi; formou jednoduché veršovánky vyjadřuje utrpení matky Ježíše Krista, potažmo všech matek, jež přicházejí o své děti. Až do druhé poloviny 16. století se používal v liturgii, poté z ní byl odstraněn. Vrátil se do ní roku 1727 jako součást propria k svátku Sedmibolestné panny Marie a od té doby byl pravidelně zhudebňován skladateli. Stabat Mater Antonína Dvořáka stálo na počátku autorovy celosvětové proslulosti. Dílo poprvé uvedl Adolf Čech 23. prosince 1880 v Praze, následovalo brněnské provedení pod taktovkou Leoše Janáčka na Květnou neděli roku 1882. Londýnská premiéra o rok později byla natolik úspěšná, že byl Dvořák záhy pozván, aby bez dosavadní dirigentské praxe své dílo řídil: k památnému provedení v obrovité Royal Albert Hall došlo 13. března 1884 před zraky takřka deseti tisíc posluchačů.

ANTONÍN DVOŘÁK Stabat mater pro sóla, smíšený sbor a orchestr op. 58, B71

Jana Sibera soprán
Václava Krejčí Housková alt
Peter Berger tenor
Jozef Benci bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Brno
dirigent Leoš Svárovský

Text středověké liturgické sekvence Stabat Mater Dolorosa bývá připisován františkánskému mnichovi Jacoponu da Todi; formou jednoduché veršovánky vyjadřuje utrpení matky Ježíše Krista, potažmo všech matek, jež přicházejí o své děti. Až do druhé poloviny 16. století se používal v liturgii, poté z ní byl odstraněn. Vrátil se do ní roku 1727 jako součást propria k svátku Sedmibolestné panny Marie a od té doby byl pravidelně zhudebňován skladateli. Stabat Mater Antonína Dvořáka stálo na počátku autorovy celosvětové proslulosti. Dílo poprvé uvedl Adolf Čech 23. prosince 1880 v Praze, následovalo brněnské provedení pod taktovkou Leoše Janáčka na Květnou neděli roku 1882. Londýnská premiéra o rok později byla natolik úspěšná, že byl Dvořák záhy pozván, aby bez dosavadní dirigentské praxe své dílo řídil: k památnému provedení v obrovité Royal Albert Hall došlo 13. března 1884 před zraky takřka deseti tisíc posluchačů.

Matěj Baše klarinet (ZUŠ Orchidea)
Miroslav Mezihorák klarinet (ZUŠ Orchidea)
Lukáš Daňhel klarinet
Věra Drápelová klarinet
Filharmonie Brno
dirigent Ondrej Olos
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář Kristýna Drášilová

Filharmonie Brno jubiluje! Bude jí sedmdesát, což je ale v případě orchestru jen číslo. Je stále mladá, svěží, inspirující. A miluje své malé i velké posluchače, pro které přichystala velkolepé oslavy: připomene při nich důležité okamžiky ze své bohaté historie. Buďte s námi při tom!

Adventní čas si žádá předvánoční atmosféru. Jak a jakou hudbou filharmonici slavili Vánoce v Besedním domě před sedmdesáti lety? A jak je slaví dnes? Dozvíte se to na dalším koncertě Rodinného abonmá!

Matěj Baše klarinet (ZUŠ Orchidea)
Miroslav Mezihorák klarinet (ZUŠ Orchidea)
Lukáš Daňhel klarinet
Věra Drápelová klarinet
Filharmonie Brno
dirigent Ondrej Olos
moderují Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář Kristýna Drášilová

Filharmonie Brno jubiluje! Bude jí sedmdesát, což je ale v případě orchestru jen číslo. Je stále mladá, svěží, inspirující. A miluje své malé i velké posluchače, pro které přichystala velkolepé oslavy: připomene při nich důležité okamžiky ze své bohaté historie. Buďte s námi při tom!

Adventní čas si žádá předvánoční atmosféru. Jak a jakou hudbou filharmonici slavili Vánoce v Besedním domě před sedmdesáti lety? A jak je slaví dnes? Dozvíte se to na dalším koncertě Rodinného abonmá!

LEOŠ JANÁČEK Amarus, kantáta pro sóla, sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického
ANTONÍN REJCHA Te Deum pro sóla, sbor a orchestr

Simona Šaturová soprán
Daniel Matoušek tenor
Jiří Brückler bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Joel Hána
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Janáčkův Amarus 125
Amara, svou první kantátu, napsal Leoš Janáček (1854–1928) třiačtyřicetiletý, už po svých dlouholetých zkušenostech v čele sboru Besedy brněnské. Vrchlického báseň ho oslovila svou atmosférou (nikoli popisem) klášterního života, který sám tak dobře znal a který se do jeho nitra zapsal v letech, kdy je lidská duše nejvnímavější.

Králové klášter na Starém Brně, jeho ponuré chodby, starý kostel, rozsáhlé zahrady, můj chudý, jinošský v něm strávený život, osamělost a tesknota, to vše bylo tak blízké Amarovi.
Leoš Janáček

LEOŠ JANÁČEK Amarus, kantáta pro sóla, sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického
ANTONÍN REJCHA Te Deum pro sóla, sbor a orchestr

Simona Šaturová soprán
Daniel Matoušek tenor
Jiří Brückler bas
Český filharmonický sbor Brno
sbormistr Joel Hána
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Janáčkův Amarus 125
Amara, svou první kantátu, napsal Leoš Janáček (1854–1928) třiačtyřicetiletý, už po svých dlouholetých zkušenostech v čele sboru Besedy brněnské. Vrchlického báseň ho oslovila svou atmosférou (nikoli popisem) klášterního života, který sám tak dobře znal a který se do jeho nitra zapsal v letech, kdy je lidská duše nejvnímavější.

Králové klášter na Starém Brně, jeho ponuré chodby, starý kostel, rozsáhlé zahrady, můj chudý, jinošský v něm strávený život, osamělost a tesknota, to vše bylo tak blízké Amarovi.

MARTIN JAKUBÍČEK Tisíc andělů, premiéra
MELIKA YILDIZ Betlém

Magdalenka a Kantilénka
sbormistři Veronika Novosádová a Michal Jančík

Kantiléna je výběrovým pěveckým sborem dětí a mládeže při Filharmonii Brno; její tři oddělení navštěvuje okolo 150 zpěváků ve věku 5 až 19 let. Vznikla roku 1956 jako Šlapanický dětský sbor z iniciativy Ivana Sedláčka, svého pozdějšího dlouholetého uměleckého vedoucího. Roku 1967 se stala výběrovým tělesem s nynějším názvem a od roku 1984 působí při Filharmonii Brno a spoluúčinkuje na jejích akcích.

JIŘÍ ANTONÍN BENDA Sinfonie č. 5 G dur
WOLFGANG AMADEUS MOZART Houslový koncert č. 5 A dur KV 219
JAN VÁCLAV KALIVODA Symfonie č. 5 h moll op. 106

Milan Al-Ashhab housle
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

Koncertům konajícím se v době adventní krátce před Štědrým dnem dominuje číslo pět, které symbolicky odkazuje k páté svíčce, již lidé kdysi umisťovali doprostřed adventního věnce a zapalovali ji přímo na Štědrý den po setmění. Pátá svíčka měla bílou barvu (symbol duchovní čistoty) a představovala samotného Ježíše Krista. Byla vlastně poslem světla a naděje…

JIŘÍ ANTONÍN BENDA Sinfonie č. 5 G dur
WOLFGANG AMADEUS MOZART Houslový koncert č. 5 A dur KV 219
JAN VÁCLAV KALIVODA Symfonie č. 5 h moll op. 106

Milan Al-Ashhab housle
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

Koncertům konajícím se v době adventní krátce před Štědrým dnem dominuje číslo pět, které symbolicky odkazuje k páté svíčce, již lidé kdysi umisťovali doprostřed adventního věnce a zapalovali ji přímo na Štědrý den po setmění. Pátá svíčka měla bílou barvu (symbol duchovní čistoty) a představovala samotného Ježíše Krista. Byla vlastně poslem světla a naděje…

BENJAMIN BRITTEN Ceremony of Carols
LUKÁŠ SOMMER Vánoční kantáta (na texty Víta Slívy), premiéra
PETR ŘEZNÍČEK výběr českých a moravských koled

Kantilénka a Kantiléna
OctOpus Vocalis (j. h.)
sbormistři Veronika Novosádová a Michal Jančík

ANTONÍN DVOŘÁK Slovanské tance, výběr z I. řady op. 46
JAN NOVÁK Filharmonické tance
BENJAMIN JUSUPOV Go Tango!
ARTURO MÁRQUEZ Danzón (Tanec) č. 2
JOHN ADAMS The Chairman Dances (Předseda tančí), foxtrot pro orchestr
ALBERTO GINASTERA Danzas (Tance) z baletu Estancia

Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Filharmonie Brno 70

Státní filharmonie Brno vznikla 1. ledna 1956 sloučením dvou těles: Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Týž den se na Stadioně na Kounicově ulici konal koncert pod taktovkou Zbyňka Mrkose z děl P. I. Čajkovského, ovšem ještě pod hlavičkou krajského orchestru. Přesto lze tuto událost považovat za faktický koncertní debut filharmonie, která od té doby pořádá své novoroční koncerty pravidelně (s výjimkou roku 2021, kdy byl koncert kvůli pandemii zrušen) a symbolicky tak jimi nejen vítá příchod nového roku, ale slaví i své narozeniny, v roce 2026 již sedmdesáté.

FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY
Klid moře a šťastná plavba, předehra op. 27
Hebridy, předehra op. 26

VÍTĚZSLAV NOVÁK
Bouře, mořská fantazie pro velký orchestr, sólové hlasy a smíšený sbor na stejnojmennou báseň Svatopluka Čecha op. 42

Adriana Banásová soprán
Tamara Morozová soprán
Jaroslav Březina tenor
Tadeáš Hoza basbaryton
David Szendiuch bas
Jan Šťáva bas
Slovenský filharmonický sbor
sbormistr Jan Rozehnal
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

FELIX MENDELSSOHN BARTHOLDY
Klid moře a šťastná plavba, předehra op. 27
Hebridy, předehra op. 26

VÍTĚZSLAV NOVÁK
Bouře, mořská fantazie pro velký orchestr, sólové hlasy a smíšený sbor na stejnojmennou báseň Svatopluka Čecha op. 42

Adriana Banásová soprán
Tamara Morozová soprán
Jaroslav Březina tenor
Tadeáš Hoza basbaryton
David Szendiuch bas
Jan Šťáva bas
Slovenský filharmonický sbor
sbormistr Jan Rozehnal
Filharmonie Brno
dirigent Robert Kružík

LUIGI CHERUBINI Médea, předehra k opeře
ANTONÍN REJCHA Concertante G dur pro flétnu, housle a orchestr
CÉSAR FRANCK Les Éolides (Eolidy), symfonická báseň
CHARLES GOUNOD Symfonie č. 1 D dur

Petr Pomkla flétna
Pavel Wallinger housle
Filharmonie Brno
dirigent Chuhei Iwasaki

LUIGI CHERUBINI Médea, předehra k opeře
ANTONÍN REJCHA Concertante G dur pro flétnu, housle a orchestr
CÉSAR FRANCK Les Éolides (Eolidy), symfonická báseň
CHARLES GOUNOD Symfonie č. 1 D dur

Petr Pomkla flétna
Pavel Wallinger housle
Filharmonie Brno
dirigent Chuhei Iwasaki

Hudba velmi prospívá zdraví, když ji náležitě užíváme. Tento názor zastával řecký matematik, astronom a filosof Pythagoras. Od starověku byly účinky hudby na člověka nesčetněkrát zkoumány a prověřovány v praxi, až vyústily v dnešní době ve vznik a velký rozvoj oboru muzikoterapie.

Netradiční projekt Mozartův efekt vám otevře příležitost vyzkoušet si a prožít hudební meditaci, imaginaci, relaxaci a jógové dechové techniky. V asi sedmdesátipětiminutovém programu se společně s našimi hudebníky vypravíme tentokrát do říše intimní komorní klasické hudby (a to nejen Mozartovy) a budeme také relaxovat za zvuků tibetských mís, zvonkoher koshi a jiných hudebních nástrojů. Poslech vybrané hudby nám také přinese příležitost nahlédnout do svého nitra a věnovat se péči o své vnitřní dítě.

Slovy švýcarského lékaře a terapeuta Carla Gustava Junga: Kdo se dívá jen ven, sní – kdo však pohlédne dovnitř, probouzí se.

Program je určen nejen pro nastávající maminky, ale také pro milovníky klasiky a pro ty, kteří se rádi věnují seberozvoji – vnitřní práci na sobě.