Sweeney Todd oholil své oběti v Divadle na Orlí

19. února 2015, 13:49

Sweeney Todd oholil své oběti v Divadle na Orlí

Ďábelský holič z Londýna se u nás se poprvé objevil ve filmu Tima Burtona z roku 2007 a o pět let později v Divadle Na Prádle v Praze. V Divadle na Orlí jsme jej loni v prosinci mohli poprvé vidět v českém jazyce a studenti Ateliéru muzikálového herectví na JAMU rozhodně nezklamali.

Muzikál Hugha Wheelera a Stephena Sondheima (mimo jiné i autora textů k muzikálu West Side Story) byl poprvé uveden v roce 1979 v Uris Theatre v New Yorku. Na motivy skutečné události vypráví příběh o holiči, který se z vyhnanství vrátil do Londýna, aby se pomstil soudci Turpinovi za smrt své ženy. Spolčí se s madam Lovett a spolu přijdou na zajímavý způsob levného získávání masa do masových pájů – Todd svého zákazníka vždy podřízne a jeho maso se stane základní ingrediencí (vtipným nápadem bylo vložit recept na tyto páje do programu). Příběh končí v okamžiku, kdy Todd nevědomky zabije svou ženu, kterou pokládal za mrtvou, zabije madam Lovett a nakonec i sám sebe. Na diváka působí především krutost, kterou je spodina schopna brát jako samozřejmost za cenu, že bude mít co do úst, a také to, že muzikál vlastně nemá kladnou hlavní postavu. Za kladné postavy můžeme považovat až aktéry vedlejší linie, v níž se rozvíjí vztah mezi Toddovou dcerou Johannou a námořníkem Anthonym Hopem.

Už před vstupem do sálu se mezi přicházejícím publikem pohybovala Markéta Pešková. Na první pohled to vypadalo, že se poněkud neprofesionálně baví se svými hosty, ale ve skutečnosti se jednalo o záměrné vtažení diváka do hry ještě před začátkem – v roli Žebračky totiž vymáhala po příchozích drobné. Také na jevišti už se něco dělo – herci v oškubaných hadrech popíjeli alkohol, občas se někdo porval, obklopovala nás atmosféra morálního úpadku londýnské spodiny kolem roku 1800. Celá koncepce Miroslava Ondry (dramaturgie) a Hany Mikoláškové (režie) byla založena na vyzdvižení nevábného způsobu života londýnské spodiny v mnohem větší míře, než v samotném libretu. Tomu byly podřízeny nejen kostýmy Davida Janoška a Kateřiny Veselé, ale i samotný překlad Alžběty Šáchové do češtiny. Tvrdší vyznění inscenace a textů ale úplně nekorespondovalo s lyricky napsanou hudbou.

Hudbu interpretoval komorní orchestr složený vždy po jednom nástroji z houslí, violoncella, klarinetu, fagotu, trubky, kontrabasu, klavíru a bicích pod taktovkou Daniela Kyzlinka (zároveň hrál na klavír). Navzdory sólovému obsazení nástrojů zněla hudba kompaktně a sytě. Choreografie, které vytvořila Hana Achilles, byly jednoduché a úměrné tomu, že tanec měl v muzikálu velmi minoritní funkci.

V roli Sweeneyho Todda se představil Štěpán Kaminský. Precizně odvedená herecká práce se důsledně projevovala v každém kroku, pohybu či gestu, které udělal. Občas se dopouštěl drobných rytmických nepřesností v písních, ale nenechával se jimi vyvést z míry (recenze je z reprízy 29. ledna 2015). Důležitost titulní postavy místy převyšovala Katarína Mikulová v roli madam Lovett. Bylo to ovšem zcela na místě: právě ona je tím krkem, který hlavu Sweeneyho Todda řídí. Zpočátku byla znatelně nerozezpívaná a vysoko posazené pasáže zpívala ne úplně příjemným hlavovým tónem. Tento nedostatek v úvodu se ale záhy vytratil a vyniknul především ohromný temperament a energie herečky. Skvělý byl Jiří Daniel v roli Anthonyho Hopea – pro typ zamilovaného mladíka se perfektně hodí. V muzikálových divadlech má určitě dobré vyhlídky především v rolích „romeovského“ typu. Kristýna Štarhová byla naprosto úžasná herecky, pro roli Johanny Barker se hodila barvou svého hlasu, ale nikoli jeho rozsahem – Kristýna je jednoznačný alt a její role vyžaduje soprán.

Zajímavý byl vztah soudce Davida Janoška a jeho sluhy Daniela Rymeše. Při prvním vstupu na jeviště to vypadalo, že jsou vztahy nastaveny obráceně vzhledem k tomu, jak dominantně sluha působil a jak zdeformovaně v držení těla byl ztvárněn soudce. Brzy se ale ukázalo, že se jedná o zobrazení charakteru soudce Turpina jako zrůdy, což se promítalo i do jeho fyzického obrazu. Naprosto skvostná byla v roli Tobiase Ragga Michaela Baladová. Dokonale vystihla postavu desetiletého chlapce a místy vzbuzovala dojem, že před sebou máme skutečné dítě, a ne mladou ženu. Markéta Pešková hrála dvojroli Žebračky a Sweeneyho ženy Lucy v jedné osobě. Při Sweeneyho retrospektivě se procházela v pozadí jako Lucy, ale po odhalení její pravé totožnosti se nespojilo hrané zoufalství žebračky se zašlým půvabem Toddovy manželky – tyto aspekty by se v její postavě měly vzájemně protnout. Její zoufalý smích zněl strojeně, její emoce působily nevěrohodně. Ale to mohl vnímat každý jinak.

Naturalisticky pojatý Sweeney Todd zanechal celkově kladný dojem, na všech studentech muzikálového herectví je znatelný pokrok od jejich první inscenace. A všichni přítomní na jevišti i v hledišti si odnesli i důležité poselství: Pozor, pomstychtivá bytost jako Sweeney se může skrývat i mezi námi, ne-li přímo v nás.

Hugh Wheeler, Stephen Sondheim: Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street. Překlad: Alžběta Šáchová, režie: Hana Mikolášková j.h., hudební nastudování: Dada Klementová, Daniel Kyzlink j.h., choreografie: Hana Achilles, dramaturgie: Miroslav Ondra, scéna: David Janošek, kostýmy: David Janošek, Kateřina Veselá. Sweeney Todd (Benjamin Barker) Štěpán Kaminský, Madam Nellie Lovett – Katarína Mikulová, Anthony Hope – Jiří Daniel, Johanna Barker – Kristýna Štarhová, Žebračka (Lucy Barker) – Markéta Pešková, Soudce Turpin – David Janošek, Soudní sluha Bamford – Daniel Rymeš, Adolfo Pirelli (Danny O´Higgins) – Jiří Mach j.h./Miroslav Sýkora j.h., Tobias Ragg – Michaela Baladová, páni na holení a další David Šiller j.h. Premiéra 12. prosince 2014, recenze je z reprízy 29. ledna 2015. Divadlo na Orlí, Brno.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Volná improvizace, velký orchestr, individuality, kolektiv, výtvarný doprovod i drobné výstřednosti. To všechno se prolnulo na koncertě Pavla Zlámala a jeho Divergent Connections Orchestra.  více

V Divadle na Orlí se sešly v jednom večeru absolventské výkony dvou režisérek. Bakalářský Vendelíny Osvaldové v klasicistní hříčce Bylť jest jednou kantor dobrý a magisterský Renaty Fraisové v shakespearovské semiopeře Henryho Purcella Bouře. Rozdílná díla, diametrálně odlišné režijní přístupy i celkové výsledky se postaraly o večer zábavný, rozpačitý, podnětný a nesourodý zároveň.  více

Je těžké jakkoliv hodnotit nebo snad dokonce analyzovat operní monodrama, které člověk slyšel poprvé a s žádným jiným dílem skladatele nepřišel nikdy předtím do styku. Zůstává jen první dojem a emoce, ale nebylo jich zrovna málo. Námět z komunistického lágru si o naléhavé ztvárnění sám říká a v opeře Martin Středa se mu ho dostalo vrchovatě.  více


Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezóny v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům soudobého skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry.  více

Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více