Petite Mort. Nepřekonatelný Jiří Kylián, jeho tanečníci a pokračovatelé

Petite Mort. Nepřekonatelný Jiří Kylián, jeho tanečníci a pokračovatelé

Komponovaný večer v Janáčkově divadle propojil osobnost Jiřího Kyliána, vzpomínky na jeho Netherlands Dance Theatre a také jeho tanečníky – současné choreografy Mária Radačovského a Lukáše Timuláka. Kyliánova choreografie se v repertoáru brněnského baletu objevila vůbec poprvé a dala také celému večeru jméno – Petite Mort.

Představení zahájily choreografie ředitele brněnského baletu Mária Radačovského, který pro tento večer oživil dvě ze svých starších prací. První z nich, Beethoven, je fragmentem stejnojmenného celovečerního baletu – provedená část ztvárnila první větu Beethovenovy páté symfonie.

Radačovský začíná mluveným dialogem, který tanečníkům není úplně vlastní, a v kombinaci s divadelním ztvárněním všedního života hráčů orchestru úvod působí jaksi uměle. S prvními tóny ale nepřirozená atmosféra mizí. Téměř čtyřicet tanečníků se převtěluje do nástrojů symfonického orchestru a vytváří taneční podobu jedné z nejslavnějších kompozic.

Jednotlivé „skupiny nástrojů“ tančí svoje party. Pohyb putuje z jedné skupiny tanečníků na druhou a postupně graduje v hromadných výstupech v souladu s hudbou Beethovenovy symfonie. Radačovský pracuje s rekvizitou, pomyslnou i reálnou, tanečníka posouvá z role hráče do role nástroje a naopak. V duchu novodobého přístupu k tanci zapojuje i minimalismus: jednoduchý pohyb hrudníku nebo posun židlí rozehrává kostým tanečníka, diváka atakují zvukové podněty. Choreografie zapojila celý brněnský baletní soubor, který si ponechal lehkost a vzdušnost. Radačovského miniatura i přes statické ukotvení v prostoru strhuje dynamikou a přesností skupinové práce.

Druhou choreografii nazvanou Spolu vytvořil Radačovský pro svůj bratislavský soubor a sám ji označuje jako své nejzdařilejší dílo. Prostor jeviště se tu oproti první části plně otevírá do hloubky, „orchestr“ tanečníků nahrazuje osamocená postava. Postupně scénu zaplní dalších třináct tanečníků, kteří se pohybují do ticha, kombinují otevřené i uzavřené mizanscény. Napětí vyvolávají směřováním ke společné choreografii, která však nikdy nepřijde. Duety střídají zcizovací efekty v podobě obyčejné chůze či stahování šatů. Radačovský pracuje s brněnským souborem již dva roky a je patrné, jak blízko má soubor k interpretaci jeho děl, všechny pohyby vyznívají přirozeně a opravdově. Z provedení je cítit síla emocí, všichni jsou spolu, a každý sám.

Nejmladším choreografem večera byl Lukáš Timulák. Také on je ovlivněn dlouholetým působením v Kyliánově nizozemském souboru. Žena je z Venuše a muž z Marsu – takové je téma hříčky Masculine/Feminine, kterou Timulák původně vytvořil pro Nederlands Dans Theater 2. Používá stejně jako Radačovský mluvené slovo, ale svěřil je profesionální nahrávce, neboť text je tu důležitým hybatelem děje. Zaznívají zde běžná klišé zažitá ve vztazích mezi mužem a ženou ilustrovaná pohybovým vyjádřením. Timulák k pohybu přidává neobvykle velký akcent na výraz, dosahuje tím obrovské škály přesného vyjádření pocitů, nálad, vztahů a situací.

Choreografie není náročná na techniku, ale právě na kombinaci herecké akce s pohybem. Brněnskému souboru se podařilo najít správnou rovnováhu mezi obojím a různé polohy lidské povahy a emocí byly ze samotného pohybu dokonale čitelné. Masculine/Feminine vtipně popisuje situace, které pravděpodobně každý z nás někdy prožil. Prolínají se jí úsměvné fráze a pravděpodobně je k divákům nejvstřícnější. Dává mužům ženské role, ženám mužské, a do jisté míry je oddechovou popovou hříčkou.

Současná klasika Jiřího Kyliána

Závěr patřil časově nejstarší choreografii, pro milovníky tance již téměř taneční klasice. Přesto bylo toto dílo jednoznačným vrcholem večera a v mnohém předcházející novější choreografie předčilo. Zařazení Petite Mort Jiřího Kyliána vedle choreografií jeho žáků či následovníků zdůrazňuje nevšední talent slavného choreografa, jeho dokonalou muzikálnost a velkou vizuální představivost. Skladbu večera ovlivnilo i jeho rozhodnutí nechat brněnský soubor nastudovat pouze jednu ze svých choreografií místo původně žádaných dvou.

Pro brněnský soubor bylo nastudování tohoto jedinečného díla školou nového tanečního jazyka. Originální pohybový repertoár Jiřího Kyliána přenese každého tanečníka za jakýsi pomyslný bod, z nějž se již nedá vrátit k tanci jako před Kyliánem. Premiéru se souborem připravovala Kyliánova spolupracovnice Elke Schepersová.

Kylián si jako hudební podklad vybral pomalé části dvou Mozartových klavírních koncertů. Do nich promítá dynamické obrazy, ve kterých je hudba zdrojem pohybu. Ten ale není důležitý sám o sobě, důraz je kladen na obrazce, které tanečník vytvoří. Obraz, který se tvoří před divákem, místy klame zdáním filmových záběrů. Přechází až za realitu podobně jako v renesančních portrétech. Důraz je kladen na celek stvořený z dokonalých detailů.

Střídáním propnutých pozic s uvolněnými Kylián neustále osciluje na hraně mezi klasickou baletní technikou a moderním tancem. Napětí stupňuje použití netradičních rekvizit. Nic nechybí, nic nepřečnívá. Mário Radačovský svůj soubor dobře připravil na přijetí choreografií světových tanečních celebrit. Publikum se může těšit na to, co přijde dál.

Mário Radačovský: Beethoven, Spolu, Lukáš Timulák: Masculine Feminine, Jiří Kylián: Petite Mort. Hudba: Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Wolfgang Amadeus Mozart, Herbie Flowers & Barry Morgan, Masakazu Ito. Režie: Mário Radačovský, Lukáš Timulák, scéna: Peter Biľak, Jiří Kylián, kostýmy: Patricia Barker, Linda Tublerová, Joke Visserm, světelný design: Tom Visser, choreografické nastudování: Mário Radačovský, Lukáš Timulák, Elke Marieke Schepers. 21. ledna 2016, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto archiv ND Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Balet Národního divadla Brno přivedl do Janáčkova divadla klasika dvacátého století spolu se současnými tvůrci. Úrovní nastudování tří rozmanitých choreografií brněnský soubor prokázal svou konkurenceschopnost ve světě současného tance.  více

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více




Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi.  více

Nejčtenější

Kritika

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více