Spodní proudy: Na honoráře se většinou nehraje

Spodní proudy: Na honoráře se většinou nehraje

Patnáctý ročník festivalu Potulný dělník se blíží. Je to sice festival poezie, ale hudba na něm hraje také velkou roli, stejně jako v dalších počinech sdružení Spodní proudy. O pořádání festivalů, multižánrových večerů a vydávání knih i nahrávek jsme mluvili s Honzou Bartoněm a Jirkou Slavíčkem. Klíčová osobnost veškeré jejich činnosti Jaroslav Erik Frič se dlouhou dobu potýká s vážnými zdravotními problémy, takže u rozhovoru nebyl, ale řeč se k němu stáčela hodně často.

Festival Potulný dělník založil před patnácti lety Jaroslav Erik Frič a mohli bychom začít rovnou u něj: jak je na tom?
Jirka Slavíček: V současné době docela dobře, zdravotní stav se zlepšuje, ale je pořád krizový. Zítra za ním jedeme do nemocnice v Hradci Králové a budeme vědět víc, zatím to ale vypadá, že by mohl být časem v pořádku.
Honza Bartoň: Když jsme za ním byli na konci července, tak nás skoro nevnímal, málem ani neotevřel oči, nevydal hlásku. Teď ale tvrdil básník Petr Hruška, že s ním dokonce vypil pivo.

Jak to bez jeho přímé účasti jde s festivaly i vydavatelstvím?
HB: Erik Frič stál na začátku všeho, co děláme, reálně to teď vede Fido – Igor Látal. Noviny, knížky, cédéčka a festivaly s ním dělám já, koncerty, divadla a vernisáže má na starosti především Jirka Slavíček.
JS: Já jen doplním, že všechny tyhle činnosti se dějí pod hlavičkou sdružení Christiania. To je obecně prospěšná společnost, kterou Erik založil v roce 2006.
HB: A vydavatelství se jmenuje Ears & Wind Records – to je podle snu, který se kdysi zdál Erikovi. Viděl v něm ceduli s tímto nápisem a nazval podle něj večery Potulné akademie. Erik Frič vydával knížky pod značkou Vetus Via, dříve pod Votobií. Vetus Via byla kvůli jeho zdravotním potížím poslána do likvidace a my ve vydavatelské činnosti pokračujeme. Letos jsme vydali asi deset knížek, minulý rok čtyři a každý rok tak pět cédéček. Fungujeme jako malé samizdatové vydavatelství, na nákladech se obvykle podílíme s autorem napůl či jinak. Pokračujeme také ve vydávání novin Uši a vítr.

Jak ses k Potulnému dělníkovi dostal ty jako dramaturg?
HB: To bylo skrze Erikovy zdravotní potíže. On byl dramaturgem všech večerů Potulné akademie sedm let v kuse, každý čtvrtek, nevynechal ani jednou. Od roku 2000 pořádá ještě festival poezie Potulný dělník a posledních deset let festival Napříč – na konci léta ve mlýně u Skaláka. Dramaturgii Potulného dělníka i Skaláka dělám poslední tři roky já, protože Erik už toho nebyl schopen ze zdravotních důvodů. Využívám jeho i Fidových kontaktů a všechno pokračuje za stejných podmínek.

Změnilo se něco s tvým příchodem, nebo je Erikův duch pořád určující?
HB: Erikův duch je určující, ale zároveň i chybějící. On vždy celým festivalem provázel, uváděl ho, staral se o kapely. Já mám na každou scénu moderátory a starám se o kapely jen organizačně: dám jim peníze, pivenky, komunikuju s nimi a to je tak všechno. Erik tam chybí jako sjednocující osoba, která je u všeho.

Festival se koná čtvrtým rokem bez sponzorů a dotací. Proč je nemáte – nechcete se prosit, nebo vám stejně nikdo nic nedá, je to ctnost, nebo znouzectnost?
HB: Dotace rozjel taky Erik a byl s nimi vždycky problém. Já jsem s nimi neměl nic společného, Fido jen částečně, ale bylo s tím obrovské papírování a získané peníze byly tak nízké, že se všechnu tu administratrivu nevyplatilo podstupovat. Poslední dotace, kterou si pamatuji, byla asi třicet tisíc na akci v Lipnici, kde se konal festival Napříč. Erik na to nějakou kombinací zázraku a svých schopností dostal ty peníze. Festival ale nemohl proběhnout a dotace se musela vyčerpat, tak se udělala akce v hospodě a díky ní vznikla u Skaláka malá scéna, kam pozval ikony české undergroundové poezie: Hrušku, Jirouse, Krchovského, Kozelku a další.

Ty k tomu, Jirko, něco nemáš?
JS: Já do všech akcí vnáším nějaké názory a poznámky, ale jinak dělám sólově každý měsíc tak zvané Večery napříč. Snažím se tam propojovat poezii s hudbou a výtvarným uměním, takže v rámci večera je vernisáž obrazů nebo fotografií, potom autorské čtení s uváděním známých i méně známých básníků a nakonec hudební produkce – většinou to bývají dvě kapely. Vyvrcholením těchto akcí je festival Napříč u Skaláka.
HB: Všechny naše akce děláme nejen bez sponzorů a dotací, ale žádný z našich účinkujících není ani registrovaný v OSA. A pokud je, tak se stává spoluorganizátorem.
JS: V dnešní době není ani tak moc problém si zažádat o dotace, ale je s tím náročná administrativa a někdo by se musel věnovat jenom tomu.
HB: Poslední městské dotace byly Erikovi zamítnuty v plné výši. Asi tak 5 let zpátky si stěžoval na to, jak magistrát rozděluje peníze a financuje z kulturních zdrojů věci, které by měly dostávat podporu spíš ze sociálních fondů. Postavil se proti tomu, napsal jim dopis, a nedostal nic.

Potulný dělník je především festival poezie, ale hudba má v programu taky velký podíl. Vybíráš kapely s větším zřetelem k textům než jindy?
HB: Rozhodně. Na festival poezie zpravidla nezvu instrumentální kapely ani takové, pro které texty nejsou stěžejní.

Má současný český underground tak zásadní autory textů jako byli Homér nebo Milan Kozelka?
HB: Určitě má, zmínil bych například brněnského Tomáše Lotockiho, martínkovského Pavla Herota, dál samozřejmě Pavel Zajíček z Prahy, z Ostravy Ivan Motýl a Petr Hruška. Dále např. lidi kolem Welesu, Umu pakultury, Herberku, královopolské školy Víta Slívy a lidí kolem něj.

Zůstaňme ještě u básníků: nejkratší historii z vašich festivalů má Homér’s Memorial. Co znamenal Pavel „Homér“ Ambrož pro nezávislé umění?
JS: On měl v podstatě vlastní kapelu Já jsem poznal, která léta zhudebňuje jeho básnickou tvorbu. Momentálně je v útlumu, ale připravují nové věci. Homér ovlivnil spoustu lidí, vydávají se knížky, cédéčka.
HB: Spousta kapel se k Homérovi hlásila a hlásí, s některými i vystupoval: Idiot Crusoe, Čočka, Lambrechtův psychometr, NicMoc kvintet, Česnekový hlavy…

Pořádáte několik akcí v průběhu celého roku – kde se vás sejde nejvíc, která z nich je vaše pilotní?
HB: Nejvíc se nás sejde jednoznačně na Krákoru. Má nejdelší tradici, Fido ho založil před sedmnácti lety a daří se ho už pátým rokem dělat u dálnice v Ostopovicích díky podpoře starosty Ostopovic Honzy Symona. Tam se většinou sejde dost lidí na to, aby se zaplatily všechny náklady.

Takže je zvládnete pokrýt ze vstupného?
HB: Ze vstupného a z toho, co se vypije a projí, vychází to tak půl napůl.
JS: Tyhle akce jsou samozřejmě možné jen díky obrovské vstřícnosti vystupujících. Ti muzikanti a básníci si vezmou jen peníze na benzín, na honoráře se většinou nehraje.
HB: Máme většinou nějaké tři nebo čtyři hvězdy, kterým se zaplatí víc než cesťák, a zároveň chceme, aby tam nebylo předražené pivo a jídlo jako na jiných festivalech. A taky rozumné vstupné – na dvoudenní akci dáváme dvě stovky, což je hodně málo.

Provozujete taky internetové rádio Dráťák – vysíláte nonstop?
JS: Dráťák je momentálně v útlumu. Fungoval tak, že se natáčely pořady, některé se vysílaly i živě, měl přehledný web s audioarchivem včetně popisů. Momentálně jsou tam pozvánky na některé připravované akce a běží audio archiv skladeb.

Jednou jste se mě v anketě ptali na můj postoj k autorským právům, tak se na oplátku zeptám: „Jaký je váš?“
HB: My je respektujeme, ale chceme o nich mluvit přímo s vystupujícími a jednáme o honorářích přímo s nimi. Nechceme platit dvakrát ještě někomu jinému, takže kapely zastupované OSA nebereme, pokud se nedohodneme jinak. A pokud kapely hrají nějaký cover, tak autora osloví samy.
JS: My se systémem, který OSA vede, zásadně nesouhlasíme. Pokud by chtěl umělec něajké právo na svoji věc, tak by to mělo být něco jako ochranná známka – aby to nemohl nikdo zneužít. Veškerá práva by měl ale uplatňovat sám umělec.

Co pro vás znamená underground? Nechci definici, ale váš osobní postoj – mluvíte tak o sobě, cítíte se jako součást nějakého hnutí…
HB: Já to tak nevnímám, cítím to, co dnes děláme, jako pokračování a logické vyústění starších věcí. Necítím se ale, že bych žil někde v undergroundu. Vydávám, pořádám, poslouchám a čtu věci, které se mi líbí a mají pro mě smysl, ať už je to cokoliv.
JS: Já na to mám prakticky stejný názor. Dělám samozřejmě věci, které jsou spojené s alternativní kulturou a vím, že je spojená s určitými lidmi, kteří se v ní pohybují. Ti jsou většinovou společností často považováni až za spodinu, ač neprávem.

Nepřipadne vám někdy undergroundová scéna příliš uzavřená?
JS: Ta scéna je otevřená, většinová společnost se spíš uzavírá vůči ní. Potom to vypadá, že uzavřenost vychází zevnitř, ale to není zdaleka pravda.
HB: Když se kdysi ptali Erika Friče, co pro něj znamená underground, tak říkal, že londýnské metro.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Já mám dost sprostou písničku Kamil a všichni si myslí, že je o mém současném klukovi. Ale ona vznikla šest roků zpátky. Někdy se to tak sejde a je to jeden z lepších paradoxů mýho života.“ Písničkářka Nikola Muchová byla nedávno na festivalu v Banátu, který podporuje české osady v Rumunsku, dnes v Kabinetu múz hraje pro lidi, kteří pomáhají uprchlíkům. Mluvili jsme spolu o tom, co se jí v hudbě i životě poslední dobou schází i neschází.  více

Hrozně měli donedávna na svém kontě několik demonahrávek a polooficiálních snímků, avšak Už není čas je jejich první skutečné album, oficiálně vydané a skvěle vypravené včetně fotografií v bookletu a textů všech písní.  více

Letošní dotace pro kulturu v Brně jsou schváleny a spokojeni mohou být v této chvíli jejich zastánci i odpůrci. Zastánci jásají, protože se povedlo změnit k lepšímu systém přidělování grantů a zastupitelé se nepokusili zpochybnit návrhy odborné komise. Odpůrci z řad zarputilých libertariánů mohou jásat taky: rozdělovala se tak malá částka, že ani nemá cenu o ní mluvit a nadávat na zlodějský stát, daně a přerozdělování.  více

Rozhovor s Karlem Heřmanem o  jeho domovských kapelách Čankišou a Ukulele Orchestra, muzikálech a kouzlu neměnného prostředí.  více

Nejlíp ji charakterizuje odpor k trendům a módním stylům, k nimž se staví odmítavě od počátku své kariéry až dodnes. „Říkejte mi Lady Gaza,“ požadovala v narážce na popovou hvězdu, která podle Lydie Lunch společně s Madonnou vykrádá underground a progresivní proudy. „Jedná se o kompletní defraudaci na všech frontách, jsou to mí nepřátelé,“ dodává ještě.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více