Dramaturgické motto „Kořeny“ provází letošní festival Janáček Brno 2026, konaný od 13. října do 17. listopadu. Na jmenované téma si připravil v neděli 1. listopadu komorní koncert věnovaný hudebnímu odkazu skladatelských velikánů Pavel Haas Quartet a klavírista Jan Bartoš.
Mezinárodní festival Janáček Brno si dává za cíl připomenout skladatelskou osobnost Leoše Janáčka (1854-1928) a umožňuje kontinuální interpretaci jeho díla. V Brně nabízí každé dva roky kompletní uvedení jeho devíti oper v podání zahraničních i českých souborů. Dále na dané téma představuje orchestrální a komorní koncerty, doprovodný program, workshopy a konference.
Pavel Haas Quartet vystupuje v nejprestižnějších koncertních sálech světa a za své nahrávky získal pět cen Gramophone Awards a řadu dalších ocenění, čímž si upevnil pozici jednoho z předních smyčcových kvartet. Soubor, který je znám jako přední interpret mistrovských děl východoevropské komorní hudby, byl jmenován velvyslancem Roku české hudby 2024. Od roku 2025 do roku 2027 je Pavel Haas Quartet uměleckým rezidentem festivalu Smetanova Litomyšl, a to společně s Českou filharmonií. Na nedělní koncert se k nim přidal renomovaný klavírista Jan Bartoš, který patří k výrazným interpretům středoevropského klavírního repertoáru od Mozarta a Beethovena až po Janáčka. Vystupuje na sólových recitálech i s významnými orchestry a dirigenty na předních světových pódiích. Je zakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu a institutu Prague Music Performance, platformy pro setkávání výrazných osobností klasické, jazzové a experimentální hudby.
Na úvod večera zaznělo Klavírní trio č. 4 „Dumky“, op. 90 od Antonína Dvořáka (1841-1904). Pro Dvořáka byl přelomový rok 1891 plný kariérních milníků – stal se ředitelem Pražské konzervatoře, získal čestné doktoráty a nabídku pracovat pro Newyorskou národní konzervatoř. Z tohoto roku je také jeho čtvrté klavírní trio, které oproti předchozím upouští od sonátové formy a přichází se šestivětou sazbou. Inspirované ukrajinskou lidovou písní dumka obnáší dílo melancholii i radostný tanec. Šest vět Lento maestoso – Poco adagio – Andante – Andante moderato – Allegro – Lento maestoso střídá hybnější a pomalá tempa, jednoduchá struktura založená na kontrastu a návratu dává prostor pro emoční vyjádření jednotlivých vět. Trio ve složení Veronika Jarůšková (housle), Peter Jarůšek (violoncello) a Jan Bartoš (klavír) dodalo dílu patřičný ráz. Expresivní smyčce plynule střídaly mezi tajemným zasněním táhlých melodií a dramatickým charakterem s folklórními prvky. Klavírista Jan Bartoš držel i ve více vypjatých pasážích naprostou lehkost a dokázal se perfektně napojit k energickým smyčcům, především v závěrečném unisonu páté věty. Na konci třetí věty se velmi vydařilo hladké pianissimo v partu violoncella, které na chvíli uklidnilo vnitřní pohyb. Veronika Jarůšková zazářila sólovou pasáží ve větě šesté finální citací plačtivé písně provedené velmi delikátně.
Následoval Janáčkův Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“ z roku 1923. Podobně jako ve skladatelových vrcholných operách i zde je hlavním subjektem ubohá žena, která se potýká se svým těžkým osudem v povídce Kreutzerova sonáta Lva Nikolajeviče Tolstého. Kvartet je napsán v jazyce hudební moderny a výrazové prostředky jsou vystavěny na krajních možnostech nástrojů. Úvodní dialog mezi hlasy mimikuje zoufalý výkřik, surová sténání prolíná průzračná homofonní sazba a jízlivé mozaikové plochy. Silný dojem zanechala štiplavá tremola v první větě a pomyslný souboj dvojic v dialogu věty druhé. Nabírající napětí jako zrychlující vlak třetí a čtvrté věty vyústilo v otevřený konec, který podtrhnul emoční nestálost a rozervanost. Pavel Haas Quartet byl ideální volbou pro vyjádření takto náročného kusu. Horlivý temperament hráči vložili do každé věty a společně vytvořili maximální věrohodnost každého afektu.
Po přestávce posluchače čekal v plném obsazení Klavírní kvintet g moll, op. 57 z pera Dmitrije Šostakoviče (1906-1975). Po politickém nátlaku sovětského režimu, který vyžadoval estetiku socialistického realismu, se musel Šostakovič odklonit od moderních kompozičních ideálů. Inspiraci našel v ozvěnách minulosti. Konkrétně se kvintet odkazuje k bachovskému kontrapunktu a barokním prvkům, které zpracoval ve svém autentickém pojetí. První dvě věty figurují jako preludium a fuga, třetí věta připomíná divoký karneval. Čtvrtá věta v podobě intermezza je klidným přechodem k páté větě attacca plné bouřlivého elánu. Provedení Pavel Haas Quartet a Jana Bartoše bylo všeříkající. Hráči věrně vyjádřili malé nuance, ironii i složité prolínání hlasů v perfektní souhře. Dokonalá přirozenost a čiré nadšení účinkujících pozvedlo večer na opravdu nezapomenutelný.
Účinkující:
Pavel Haas Quartet
Veronika Jarůšková – 1. housle
Marek Zwiebel – 2. housle
Šimon Truszka – viola
Peter Jarůšek – violoncello
Jan Bartoš – klavír
Program:
Antonín Dvořák
Klavírní trio č. 4 „Dumky“, op. 90, B166
Leoš Janáček
Kvartet z podnětu L. N. Tolstého „Kreutzerovy sonáty“, JW VII/8
Dimitrij Šostakovič
Klavírní kvintet g moll, op. 57
Neděle 1. listopadu v 19:00, Mozartův sál, Divadlo Reduta, Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..