Časoprostor. Balet rukou a vizuální básně

Časoprostor. Balet rukou a vizuální básně

Ojedinělý zážitek slibuje premiéra inscenace Časoprostor, kterou uvede 30. 11. brněnské Studio Marta. Na scéně Divadelní fakulty JAMU se odehraje pozoruhodný autorský projekt oboru Výchovná dramatika pro neslyšící. Novinkou inscenace Časoprostor je využití znakového jazyka nejen v básních a písních či tanci, ale i v čistě hovorové formě

V režii Zoji Mikotové se v týmové autorské inscenaci představí šest studentek 3. ročníku bakalářského studia a 2. ročníku magisterského studia zmíněného oboru. „V této inscenaci se snažíme odbourávat komunikační bariéry mezi slyšícími a neslyšícími, hledáme souhru mezi vizuálními a audiálními prostředky. Proto významnou roli hrají zvuky i hudba,“ uvedla dramaturgyně neobvyklé inscenace Veronika Broulíková. Jedná se podle ní o pohybově-výtvarnou inscenaci, emocionální výpověď, kde znakový jazyk je řečí i pohybem. „Jevištní znakový projev neslyšících herců je pro slyšícího diváka vizuálním zážitkem, baletem rukou a možností nahlédnout do duše neslyšícího člověka,“ dodala Broulíková.

Hlavními postavami jsou výhradně dívky – v tomto případě čtyři neslyšící dívky. Toto kvarteto studentek 3. ročníku bakalářského studia VDN-Výchovné dramatiky pro neslyšící (Věra Lištvanová, Veronika Mikulová, Nikola Slezáková, Anna Šperková) doplňuje studentka 2. ročníku magisterského studia VDN Jolana Chalupová a v epizodní postavě studentka 1. ročníku bakalářského studia VDN Nika Jáňová. Inscenace Časoprostor je o čtveřici dívek a o jejich přáních, pochybách, hledání, o síle fantazie a nutnosti vnitřní svobody.

Premiéra bude v neděli 30. listopadu v 19.00 hod. ve Studiu Marta. Pro rezervaci lístků pište na marta@jamu.cz

Co se odehrává v hlavě dívek, které si přivydělávají v kuchyni mytím nádobí? O čem sní, po čem touží a do jakých světů unikají během drhnutí talířů? Kým byly, kým jsou a kým by chtěly být? I takové otázky bude klást inscenace Časoprostor. „Jazyk neslyšících tedy znakový jazyk je vizuální a odehrává se tedy v čase a prostoru. Odtud název. V čase a prostoru se odehrává celý náš život. Jsou však i jiné časy a jiné prostory mimo ty běžné,“ poznamenala režisérka Zoja Mikotová. Součástí inscenace bude i autorská tvorba aktérek v podobě vizuálních básní.

Mnoho situací vznikalo podle inscenátorek společným hledáním všech tvůrců. Nebývalou roli hraje scénografie tedy výtvarná podoba inscenace. Studentky 1. ročníku magisterského studia scénografie Juliána Kvíčalová, Markéta Šlejmarová, Jana Tkáčová jsou také tvůrkyněmi zajímavě použité animace. Spojení animací a světelného designu zahraničního studenta Barucha Shpigelmana bude překvapivým rámcem celého pohybového dění.

Ateliér Výchovné dramatiky pro neslyšící uvedl ve studiu Marta od svého vzniku v roce 1992 řadu inscenací, které slavily úspěch i na mezinárodních festivalech. Za všechny lze jmenovat Capricos, Genesis, Bajky a sny, Sem tam, Písně, básně, balady a mnoho dalších.

Zdroj Luboš Mareček, JAMU. Foto Václav Mach

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Nejčtenější