Olomoucké hudební jaro. Obnovená tradice jarního festivalu vážné hudby

17. duben 2024, 1:00

Olomoucké hudební jaro. Obnovená tradice jarního festivalu vážné hudby

Návrat k tradičnímu festivalu artificiální hudby pod staronovým názvem Olomoucké hudební jaro je výsledkem spolupráce Moravské filharmonie Olomouc a Olomouckých barokních slavností. Společný projekt, který staví na festivalové historii sahající až do roku 1958, přinese jak tradiční velké symfonické koncerty s klasicko-romantickým repertoárem, tak novodobé premiéry a poučenou interpretaci tzv. staré hudby, zejména renesance a baroka. Festival zahrnuje sedm unikátních koncertů, které se uskuteční v Olomouci. Pomyslný novodobý nultý ročník začíná 19. dubna koncertem s podtitulem Milovník krásy.

„Považuji za úspěch, že se nám podařilo do Olomouce vrátit festival klasické hudby, který bude těžit z toho nejlepšího, na co byli olomoučtí posluchači zvyklí. Spolupráce s Olomouckými barokními slavnostmi je logickým vyústěním vývoje festivalové činnosti obou subjektů, kdy v posledních letech naše festivaly stály na rozhraní svého dalšího vývoje. Společným projektem se vracíme k tradičnímu názvu Olomoucké hudební jaro, ve kterém stavíme na programovému konceptu, který má dva pilíře. V tom prvním se opíráme o velikány českého skladatelství v čele s Antonínem Dvořákem. Ve druhém potom o genia loci města Olomouce, kterým je baroko, a to zejména ve spojení s umělci, kteří mají k Olomouci svůj osobní vztah a příběh,” vysvětluje ředitel Moravské filharmonie Olomouc Jonáš Harman.

„Není náhodou, že právě v roce 400. letého výročí narození zakladatele kroměřížské zámecké kapely, biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, došlo k transformaci dvou zásadních olomouckých festivalů. Podařilo se tak zachovat a dát novou perspektivu nejen kulturní nabídce, která svou dramaturgickou i interpretační úrovní může směle konkurovat té evropské, ale také společenským událostem, které mají dlouholetou tradici“ dodává k festivalu i celé spolupráci Karel Valenta, manažer festivalu.

Zahajovací koncert s podtitulem Milovník krásy, jehož dramaturgie je věnována 400. výročí narozenin Karla z Lichtensteinu-Castelcorna, olomouckého biskupa, a především mecenáše umění. I další koncerty zůstávají věrné vztahům umělců k Olomouci. Antonín Dvořák, který v Olomouci rovněž profesně působil, bude připomenut hned dvěma koncerty, a to 30. dubna a závěrečným koncertem 10. května. Po celý festival dále zazní díla mimo jiné od Philippa Jacoba Rittlera, Antonia Vivaldiho, Carla Ditterse z Dittersdorfu, Josefa Suka nebo třeba Bohuslava Martinů. Řada děl zazní ve svých novodobých premiérách. Mše Missa Sancti Theodori Josefa Nešvery, kapelníka katedrály sv. Václava v Olomouci, tak bude uvedena po více než 130 letech. Festival začíná 19. dubna a končí 10. května 2024.

Kromě orchestru Moravské filharmonie Olomouc vystoupí například Societas Incognitorum, Concerto Aventino či Musica figuralis. Premiérové účinkování v Olomouci bude mít Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Koncert bude dirigovat jeden z nejvýraznějších českých dirigentů své generace, Petr Altrichter.

Koncerty proběhnou například v kostele sv. Mořice, katedrále sv. Václava nebo ve Slavnostním freskovém sále ZŠ Komenium, ale také na domovském pódiu Moravské filharmonie – v Redutě.

Moravská filharmonie Olomouc/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Nejčtenější