Století mezi Satanem a Démonem v Divadle na Orlí

19. březen 2015, 9:24

Století mezi Satanem a Démonem v Divadle na Orlí

Opery Slzy nože a Zhasnutí od sebe dělí takřka slo let. Bohuslav Martinů se kvůli provokativnímu textu premiéry svého díla ani nedočkal, Jiří Najvar bude naopak premiéru svého Zhasnutí dirigovat. 

Premiéru inscenace dadaistické opery Slzy nože a soudobé opery Zhasnutí uvede Divadlo na Orlí v jednom večeru, obě opery se studenty JAMU inscenuje režisérka Zuzana Fischerová. Obě díla tématicky spojuje postava Satana (Slzy nože) a Démona (Zhasnutí), doprovázející oba příběhy. Slzy nože budou provedeny pod vedením dirigenta Marka Klimeše, Zhasnutí řídí autor. Premiéra se uskuteční v sobotu 21. března od 19.00 hod.

Slzy nože (1928) jsou typickou francouzskou dadaistickou operou, vysmívající se romantické citové estetice a psychologizování. Střídá se zde zpěv s mluveným slovem, zaznívá akordeon a žánrová pestrost hudby je vždy podmíněná jevištní situací. Hlavní postava – Eleonora – se zamiluje do oběšence a trápí ji, že je zcela netečný vůči jejím citům. Teprve její sebevražda přesvědčí mrtvého milence o síle jejího citu a přivede jej zpět k životu.

Původně plánovaná premiéra na festivalu soudobé hudby v Baden-Badenu v roce 1928 ztroskotala na námitkách k textu, který šokoval i avantgardní porotu (Burkard, Haas a Hindemith). Slzy nože byly poprvé uvedeny až v roce 1969 v Brně, tedy sedm let po autorově smrti.

Zhasnutí (2014) volně čerpá z Lermontovovy poémy Démon. Zabývá se aktuální problematikou slábnoucí mezilidské komunikace. A tvorbou vlastních pseudoosobností, které si nevědomky vytváříme ve virtuálním světě. Mrazivé překvapení nastává v momentě probuzení, když se na svůj odraz podíváme zvenku, uvědoměle a pravdivě.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Slzy nože / Zhasnutí (B. Martinů / J. Najvar)

21.3.2015, 19:00 / Divadlo Na Orlí



Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Nejčtenější