Století mezi Satanem a Démonem v Divadle na Orlí

19. březen 2015, 9:24

Století mezi Satanem a Démonem v Divadle na Orlí

Opery Slzy nože a Zhasnutí od sebe dělí takřka slo let. Bohuslav Martinů se kvůli provokativnímu textu premiéry svého díla ani nedočkal, Jiří Najvar bude naopak premiéru svého Zhasnutí dirigovat. 

Premiéru inscenace dadaistické opery Slzy nože a soudobé opery Zhasnutí uvede Divadlo na Orlí v jednom večeru, obě opery se studenty JAMU inscenuje režisérka Zuzana Fischerová. Obě díla tématicky spojuje postava Satana (Slzy nože) a Démona (Zhasnutí), doprovázející oba příběhy. Slzy nože budou provedeny pod vedením dirigenta Marka Klimeše, Zhasnutí řídí autor. Premiéra se uskuteční v sobotu 21. března od 19.00 hod.

Slzy nože (1928) jsou typickou francouzskou dadaistickou operou, vysmívající se romantické citové estetice a psychologizování. Střídá se zde zpěv s mluveným slovem, zaznívá akordeon a žánrová pestrost hudby je vždy podmíněná jevištní situací. Hlavní postava – Eleonora – se zamiluje do oběšence a trápí ji, že je zcela netečný vůči jejím citům. Teprve její sebevražda přesvědčí mrtvého milence o síle jejího citu a přivede jej zpět k životu.

Původně plánovaná premiéra na festivalu soudobé hudby v Baden-Badenu v roce 1928 ztroskotala na námitkách k textu, který šokoval i avantgardní porotu (Burkard, Haas a Hindemith). Slzy nože byly poprvé uvedeny až v roce 1969 v Brně, tedy sedm let po autorově smrti.

Zhasnutí (2014) volně čerpá z Lermontovovy poémy Démon. Zabývá se aktuální problematikou slábnoucí mezilidské komunikace. A tvorbou vlastních pseudoosobností, které si nevědomky vytváříme ve virtuálním světě. Mrazivé překvapení nastává v momentě probuzení, když se na svůj odraz podíváme zvenku, uvědoměle a pravdivě.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Slzy nože / Zhasnutí (B. Martinů / J. Najvar)

21.3.2015, 19:00 / Divadlo Na Orlí



Navzdory nepředvídatelnosti koronavirové situace byl v Janáčkově divadle v Brně včera zahájen festival Janáček Brno 2020. Slavnostní zahájení přehlídky obstarala premiéra opery Osud Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena, jednoho z oceňovaných operních režisérů současnosti. Ostatně brněnské publikum mělo možnost se s jeho režijními vizemi Janáčkových oper seznámit již v minulosti; Carsenovo uchopení Věci Makropulos či Káti Kabanové patří k tomu nejlepšímu, co se na prknech Národního divadla v Brně za poslední léta objevilo. Inscenace Osudu na letošním ročníku Janáčkovského festivalu je nicméně ještě o něco výjimečnější neboť ji režisér vytvořil tentokrát přímo pro brněnskou operu. Kostýmy navrhla Annemarie Woods, scénu vytvořil Radu Boruzescu. V roli skladatele Živného se představili Philip Sheffield (starý Živný) a Enrico Casari (mladý Živný), jeho osudovou lásku Mílu Válkovou ztvárnila Alžběta Poláčková a její matku Natascha Petrinsky. Jako dr. Suda vystoupil Peter Račko, jako malíř Lhotský Jan Šťáva a Lukáš Bařák propůjčil svůj hlas postavě Konečného. Hudebního nastudování je dílem Marko Ivanoviće, který včerejší premiéru také řídil.  více

Doufejme, že nedělní koncert k patnáctiletému výročí velké muziky brněnského Dětského národopisného souboru Valášek, nebude poslední akcí, kterou měnící se vládní nařízení povolí. Pokud by tomu tak nedejbože bylo, jednalo by se o rozloučení důstojné.  více

Nově postavený kostel na brněnském sídlišti Lesná inspiroval flétnistku Martinu Komínkovou k vytvoření alba Resonance. Obal CD zdobí fotografie stropu chrámu, který hraje všemi barvami duhy. Podobně barevné je i samotné album, na kterém hudebnice používá několik různých typů fléten.  více

Do luxusního berlínského hotelu roku 1929 zavede diváky nový muzikálový titul Městského divadla Brno. Na zdejší Hudební scéně se včera odehrála česká premiéra už zjara připravovaného titulu Grand Hotel. Čeká vás pulsující příjemná retro podívaná, v níž se nešetří chytlavými swingujícími melodiemi ani emocemi všeho druhu.  více

Na svém prvním albu L’épitaphe des papillons spojila brněnská skupina Plum Dumplings energický rock s francouzskými texty. Byl to koncept originální a nosný: na kontrastu mezi křehkou francouzštinou a zkreslenými kytarami se dalo stavět. Přesto se kapela na letos vydané desce Jiný místo rozhodla pro změnu. „Už nějakou dobu jsem měla potřebu, aby mi lidi rozuměli,“ vysvětluje zpěvačka Adéla Polka, proč se rozhodla zpívat ve svém rodném jazyce. Album Jiný místo s českými texty rozhodně není krokem někam zpět. Plum Dumplings se povedlo natočit energií nabité album plné poezie. A to bez jakýchkoli kompromisů.  více