Začíná podzimní Expozice nové hudby. Písně z jiného světa, světová premiéra a rozjímání v káznici

Začíná podzimní Expozice nové hudby. Písně z jiného světa, světová premiéra a rozjímání v káznici

Podzimní část Expozice nové hudby začíná už příští týden. Letos nabídne celkem čtyři akce na různých místech Brna. Motto letošního 31. ročníku je Když nestíháš, zpomal.

První večer Expozice nese název Mimo čas a prostor. Světově uznávaná sopranistka Lore Lixenberg poprvé přednese kompletní cyklus mysteriózních písní Písně kozoroha Giacinta Scelsiho. „Italský aristokrat a skladatel komponoval velmi osobitým způsobem. Posadil se, nechal rozplynout mysl i čas a předzpívával svá díla zapisovačům. Jeho skladby tak jakoby přicházely z jiného světa, kde naplatí zákony dnešní uspěchané doby,“ uvedl dramaturg festivalu Viktor Pantůček. Koncert se koná 11. října v 19:30 ve Vile Stiassni.

O dva dny později, tedy 13. října, se festivalové dění přenese do Besedního domu, kde vystoupí španělský soubor Plural Ensemble specializující se na provádění soudobé hudby. „Našim záměrem není pouhé představení špičkových hráčů a unikátních kompozic domácím publiku, ale také snaha o zařazování českých skladeb do repertoáru těchto vynikajících těles. Na koncertně tak zazní například světová premiéra kompozice brněnského skladatele Ivo Medka a španělského skladatele Fabiána Panisella,“ doplnil Pantůček. Koncert je podle něj koncipován tak, aby opět jiným způsobem evokoval ono někdy nutné zastavení, zpomalení.

Každý rok je záměrem festivalu dát prostor i místním interpretům. V podzimní části se tak představí Brno Conterporary Orchestra a to v kapli bývalé káznice na Cejlu. Večer s názvem Dům strach spojí básně nespravedlivě odsouzeného Jana Zahradníčka s hudbou Fausta Romitelliho. Básně napsané během dnů žalářních a v paralelním světě znějící expresivní a emočně vypjaté kompozice nemocného a předčasně zesnulého italského skladatele Fausta Romitelliho. Dvě různé cesty od amoku a utrpení k naději a zmrtvýchvstání, to vše v mimořádném prostředí. Příběh utrpení a naděje se odehraje 17. října od 19.30.

Festival zakončí 30. října slavnostní otevření Vašulka Kitchen Brno, slavnostní zahájení provozu výstavního a výzkumného centra. Plnohodnotně vybavený prostor je zasvěcen experimentálnímu výzkumu elektronických médií.

Lore Lixenberg/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Expozice nové hudby: Canti del Capricorno

11.10.2018, 19:30 / Vila Stiassni

Expozice nové hudby: Plural Ensemble

13.10.2018, 19:30 / Besední dům

Expozice nové hudby: Dům strach

17.10.2018, 19:30 / Káznice

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více