Písňové cykly ve Vile Tugendhat

Písňové cykly ve Vile Tugendhat

V architektonicky i akusticky specifických prostorách vily Tugendhat se v rámci festivalu Janáček Brno 1. listopadu uskutečnil komorní koncert. Program reprezentativně mapoval proměny evropské vokální tvorby od přelomu 19. a 20. století až po druhou polovinu století minulého v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Ahmada Hedara.

Koncert zahájil cyklus Tři písně Bilitiny (Trois chansons de Bilitis, L. 97) Clauda Debussyho. Skladatel kompozici vytvořil na texty Pierra Louÿse z roku 1894, který své básně mystifikačně připsal antické básnířce Bilitis. Debussy v díle spojil smyslnou poezii s mýtem antiky v hávu jemných impresionistických harmonií. První píseň Panova flétna (La Flûte de Pan) otevřela Bella Adamová s Ahmadem Hedarem v jemném pianissimu s typickou neúplnou lydickou stupnicí s tónem B v klavírním partu; vokální linie s mírnou deklamací vyústila v citlivý návrat úvodního motivu. Následující Vlasy (La Chevelure) nabídly akordickou sazbu s polyfonním zrcadlením zpěvu v doprovodu, kde klavírista i pěvkyně vygradovali výraz do vášnivého forte espressivo. Cyklus uzavřel Hrob Najád (Le Tombeau des Naïades) s ostinátním doprovodem a působivým vlněním mezi celotónovou a frygickou strukturou.

Druhým blokem byly Španělské písně, op. 100 Dmitrije Šostakoviče z roku 1956. Cyklus vychází z folklorních melodií španělských dětí evakuovaných do Sovětského svazu a Šostakovič v něm zvolil záměrně střídmou klavírní sazbu, aby nechal plně vyniknout vokální melodii. Úvodní elegie Sbohem, Granado v tempu largo zaujala v interpretaci Adamové deklamačním ponorem za úsporného doprovodu Hedara. Následující Hvězdičky přinesly lehký tečkovaný rytmus a svěžest. Kontrastní První setkání postavilo meditativní úvod do opozice vůči živému vivace, zatímco taneční Kolo (Rondo) stavělo na klesající ostinátní figuraci. Hravá Černooká pracovala s agogickými změnami a cyklus uzavřela snová miniatura Sen s plynule vedeným šestnáctinovým pohybem klavíru.

První polovinu koncertu uzavřel výběr z cyklu Benátky (Venezia) Reynalda Hahna z roku 1900 na texty v benátském dialektu. Píseň Nad spící vodou (Sopra l’acqua indormenzada) uvedla posluchače do atmosféry barkaroly. Vokálně-dramatickou strukturou následně zaujala píseň Loďka (La Barcheta), v níž Hedar i Adamová precizně vystihli napětí způsobené dvoučtvrtovým taktem klavíru proti šestiosminkovému zpěvu. Svižnější Varování (L’avertimento) evokovalo tradici italského bel canta a celý blok s bravurou uzavřela virtuózní tarantela Jaká škoda! (Che pecà!).

Po přestávce zazněly Čtyři lidové písně (Quattro canzoni popolari) Luciana Beria z let 1946–1952. V díle navazujícím na meziválečnou estetiku již prosvítal Beriův smysl pro moderní vokální tembr. Úvodní Sladký začátek (Dolce cominciamento) otevřela tichá, archaická vokální linie s modálními akordy. Následující Ideální žena (La donna ideale) přinesla hravé úsečné frázování, zatímco Mám velkou touhu (Avendo gran disio) přednesla Bella Adamová se vznešeným, neseným výrazem. Závěrečný Tanec (Ballo) uzavřel cyklus v rychlém, energickém tempu s živým kontrapunktem.

Dramaturgický oblouk pokračoval výběrem z druhého svazku Úprav lidových písní (Folk Song Arrangements, Volume 2: France) Benjamina Brittena z roku 1942. Úvodní Minulé Vánoce (La noël passée) stavěly na rozložených arpeggiích klavíru s dynamickým vzednutím do forte. Druhá píseň Přichází jaro (Voici le printemps) vnesla do sálu svěží pohyb v osminových hodnotách. Následující Přadlena (Fileuse) zaujala rytmickým pulsem imitujícím pohyb kolovratu (una corda), v němž dynamika citlivě reagovala na textovou proměnu. Blok uzavřela dramatická píseň Je tu někdo na světě (Il est quelqu’un sur terre) v tempu grave.

Závěrem koncertu zazněl cyklus Sedm španělských lidových písní (Siete canciones populares españolas) Manuela de Fally z roku 1914. Úvodní Maurskou látku (El paño moruno) zahájili interpreti v živém metrickém členění. Následovala temperamentní Murcijská seguidilla (Seguidilla murciana) s kytarovou stylizací v klavíru, křehká a modálně zakotvená Asturská (Asturiana) a rytmická exploze v aragonské Jotě. V intimní Ukolébavce (Nana) Falla podchytil metrickou volnost lidového zpěvu podloženou ostinatním doprovodem. Po lyrické Písni (Canción) dospěl koncert k dramatickému vrcholu v závěrečném Polu (Polo) s ráznou triolovou strukturou.

Dlouhotrvající ovace publika přiměly interprety k zařazení dvou přídavků. Jako první zazněla píseň Loučení od Leoše Janáčka a pomyslnou tečku za večerem udělalo strhující podání árie Près des remparts de Séville z Bizetovy opery Carmen.

BELLA ADAMOVA & AHMAD HEDAR 

Neděle 1. listopadu 2026 v 15 hodin 

Vila Tugendhat, Brno

Program:

  • Claude Debussy: Tři písně Bilitiny (Trois chansons de Bilitis, L. 97) (I. La Flûte de Pan, II. La Chevelure, III. Le Tombeau des Naïades)
  • Dmitrij Šostakovič: Španělské písně, op. 100 (I. Sbohem, Granado, II. Hvězdičky, III. První setkání, IV. Kolo, V. Černooká, VI. Sen)
  • Reynaldo Hahn: Benátky (Venezia) – výběr (I. Sopra l’acqua indormenzada, II. La Barcheta, III. L’avertimento, V. Che pecà!)
  • Luciano Berio: Čtyři lidové písně (Quattro canzoni popolari) (I. Dolce cominciamento, II. La donna ideale, III. Avendo Gran Disio, IV. Ballo)
  • Benjamin Britten: Úpravy lidových písní, sv. 2: Francie – výběr (I. La noël passée, II. Voici le printemps, III. Fileuse, IV. Il est quelqu’un sur terre)
  • Manuel de Falla: Sedm španělských lidových písní (Siete canciones populares españolas) (I. El paño moruno, II. Seguidilla murciana, III. Asturiana, IV. Jota, V. Nana, VI. Canción, VII. Polo)

Účinkující:

  • Bella Adamova – mezzosoprán
  • Ahmad Hedar – klavír

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Městské divadlo Brno uvedlo na Hudební scéně světovou premiéru muzikálu Carmen, příběh z New Yorku. Vznikl ve spolupráci se španělskými autory, skladatelem Ivánem Macíasem a libretistou Félixem Amadorem, kteří Brno znají od roku 2022 z muzikálu Medicus. Právě jeho mimořádný úspěch jim dodal odvahu svěřit další titul jako prvnímu divadlu právě značce MdB. Madridská inscenace má následovat na podzim příštího roku a bude vycházet z brněnské verze. Španělští autoři nechali brněnským tvůrcům volnou ruku a divadlo převzalo zhruba devadesát procent jejich materiálu: to je důvěra, jaká se vidí zřídka.  více

V architektonicky i akusticky specifických prostorách vily Tugendhat se v rámci festivalu Janáček Brno 1. listopadu uskutečnil komorní koncert. Program reprezentativně mapoval proměny evropské vokální tvorby od přelomu 19. a 20. století až po druhou polovinu století minulého v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Ahmada Hedara.  více

Festival Janáček Brno nabídl v Mozartově sále divadla Reduta sobotní klavírní večer v podání klavíristů Iva Kahánka a Martina Kasíka, které v úvodní skladbě doplnil recitátor Daniel Bambas. Dramaturgie postavila program na klavírních transkripcích děl Leoše Janáčka a melodramu jeho současníka Františka Neumanna. Koncert tak zároveň představoval poctu trojici klíčových janáčkovských dirigentů působících v brněnském divadle – Františku Neumannovi, Břetislavu Bakalovi a Františku Jílkovi.  více

Dramaturgické motto „Kořeny“ provází letošní festival Janáček Brno 2026, konaný od 13. října do 17. listopadu. Na jmenované téma si připravil v neděli 1. listopadu komorní koncert věnovaný hudebnímu odkazu skladatelských velikánů Pavel Haas Quartet a klavírista Jan Bartoš.  více

Festivalové uvedení inscenace opery Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a v podání operního souboru NdB v pátek nalákalo diváky do Janáčkova divadla. Intimní drama Leoše Janáčka (1854-1928) zaznělo jako šestá opera v programu mezinárodního festivalu Janáček Brno. Na tomto festivalu odezní hned dvě provedení tohoto titulu – hostující soubor Bayerische Staatsoper z Mnichova představí Káťu Kabanovou v režii Krzysztofa Warlikowského 13. listopadu 2026.  více

V rámci festivalu Janáček Brno uvedl soubor Janáčkovy opery NdB v premiéře operu Leoše Janáčka Šárka v její původní verzi z roku 1887. Komorní inscenace v sále Besedního domu se uskutečnila o státním svátku ve středu 28. října 2026. Letošní festivalové motto „Kořeny“ tímto počinem poukázalo na samotné počátky skladatelovy dramatické tvorby. Opera existuje ve dvou verzích – z roku 1887 v podobě klavírního výtahu a z roku 1925 v přepracované a instrumentované podobě. Režisér Jiří Heřman zvolil původní klavírní koncept a zasadil jej přímo do prostoru sálu. Klavírní part přednesl uznávaný britský klavírista Julius Drake.  více

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno uvedlo na Hudební scéně světovou premiéru muzikálu Carmen, příběh z New Yorku. Vznikl ve spolupráci se španělskými autory, skladatelem Ivánem Macíasem a libretistou Félixem Amadorem, kteří Brno znají od roku 2022 z muzikálu Medicus. Právě jeho mimořádný úspěch jim dodal odvahu svěřit další titul jako prvnímu divadlu právě značce MdB. Madridská inscenace má následovat na podzim příštího roku a bude vycházet z brněnské verze. Španělští autoři nechali brněnským tvůrcům volnou ruku a divadlo převzalo zhruba devadesát procent jejich materiálu: to je důvěra, jaká se vidí zřídka.  více