Utišení, pokora a rozjímání

5. listopadu 2025, 21:00
Utišení, pokora a rozjímání

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.

Jméno brněnského skladatele a pedagoga Pavla Zemka Nováka není návštěvníkům koncertu neznámé. Autor již několik let pravidelně navazuje spolupráci s orchestrem. Můžeme zmínit třeba uvedení skladeb například na festivalových koncertech (Velikonoční festival duchovní hudby nebo Forfest). Jeho nová kompozice Concerto da Chiesa s podtitulem Unisona s konsonantními intervaly pro harfu a komorní soubor byla napsána přímo pro chrámový prostor a těleso. Dílo lze rozčlenit do tří vět Unison – studií, v nichž skladatel pracuje i s číselnou symbolikou. Po formální stránce lze dílo označit za novodobý tvar koncertu, v němž převládá jednota sólisty (harfy) a orchestru, o čemž také píše sám autor ve svém komentáři: „Zmíněné jednotě napomáhá i přísnější tvar metrorytmu, ve kterém je zdůrazněna symbolika čísel 3 a 7.“ Harfa v podání Dominiky Kvardové se výtečně doplňovala se zbylým ansámblem právě skrze hudební materiál, metrorytmus a témbr. Barevnost Novákovy instrumentace podtrhoval nejen harfový part, ale také užití tří druhů fléten (Michal Vojáček) a perkusí (Anežka Nováková, Jakub Kub). Zakomponování flažoletů a vysokých smyčců v sobě skrývalo potencionální nebezpečí intonačního nesouladu, který se bohužel místy projevil. Mezi jednotlivými větami bylo možné zaznamenat určitou eskalaci hudebního proudu, jenž v závěru poslední věty přešel do katarze s dozvukem zvonů a chimes. Se vhodně zvolenou (a spíše kratší) duratou tak kompozice představovala příjemný meditativní úvod večera.

V české premiéře zazněly také Night Prayers (Noční modlitby) gruzínského autora Giji Kančeliho (1935–2019), které jsou součástí čtyřdílného cyklu Life without Christmas zkomponovaného mezi lety 1990–1992. Byť dílo bylo původně napsáno pro smyčcový kvartet, úterní koncert nabídl pozdější rozšířenou verzi pro sólový sopránový saxofon (Jiří Mráz), smyčcový orchestr a zvukovou nahrávku (Tomáš Řezníček, Jiří Klement). Právě zvukovou stopou, na níž je nahrán hrdelní zpěv a později ve skladbě dětský hlas, je celá skladba uvedena. Dlouhé barevné plochy smyčců, klastry, a také odlišné zacházení s časem v hudbě silně podporuje kontemplativní charakter díla. Do těchto ploch vstupuje saxofon ať už s drobnými melodickými motivy nebo s výraznými – barevně až expresivně ostrými – tóny, které místy střihem střídají pianissimové pasáže. Saxofon je skladatelem také zakomponován ve vztahu ke nahrávce lidského hlasu, který kopíruje a vytváří k němu v závěru skladby echo. Jak výkon Jiřího Mráze, tak také Ensemble Opera Diversa mohu označit za zdařilý, i když se i zde interpretace neobešla bez lehčích intonačních zaváhání, které však mohly vzejít například z nepříznivé (chladnější) teploty kostela.

Koncert završilo dílo slovenského skladatele Romana Bergera (1930–2020) s názvem Post scriptum. Skladatelův kompoziční přístup je typický transformací uvedeného materiálu, kdy se téma či drobný motiv postupně přetavují do nové podoby. Skladatelovi nejsou cizí výrazné kontrastní plochy, ať už po dynamické či tónové stránce. Oproti dvěma předešlým kompozicím je Bergerovo Post scriptum ve své hudební podstatě disonantnější a sdělením přímější. Po stránce mimohudební je znatelné, že autor ponechává prostor hlubokým a náročným myšlenkám. I v tomto případě se jednalo o zdařilé provedení díla v podání smyčcového orchestru, jež publikum duchovně, hudebně i emočně zasytilo.

Program:

Pavel Zemek Novák – Concerto da Chiesa

Gija Kančeli: Night Prayers 

Roman Berger: Post scriptum

Ensemble Opera Diversa

Dominika Kvardová – harfa

Jiří Mráz – sopránový saxofon

Gabriela Tardonová – dirigentka

Jan Bělohlávek – vedoucí orchestru

Úterý 4. 11. 2025 v 19h, kostel blahoslavené Marie Restituty

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Městské divadlo Brno uvedlo na Hudební scéně světovou premiéru muzikálu Carmen, příběh z New Yorku. Vznikl ve spolupráci se španělskými autory, skladatelem Ivánem Macíasem a libretistou Félixem Amadorem, kteří Brno znají od roku 2022 z muzikálu Medicus. Právě jeho mimořádný úspěch jim dodal odvahu svěřit další titul jako prvnímu divadlu právě značce MdB. Madridská inscenace má následovat na podzim příštího roku a bude vycházet z brněnské verze. Španělští autoři nechali brněnským tvůrcům volnou ruku a divadlo převzalo zhruba devadesát procent jejich materiálu: to je důvěra, jaká se vidí zřídka.  více

V architektonicky i akusticky specifických prostorách vily Tugendhat se v rámci festivalu Janáček Brno 1. listopadu uskutečnil komorní koncert. Program reprezentativně mapoval proměny evropské vokální tvorby od přelomu 19. a 20. století až po druhou polovinu století minulého v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Ahmada Hedara.  více

Festival Janáček Brno nabídl v Mozartově sále divadla Reduta sobotní klavírní večer v podání klavíristů Iva Kahánka a Martina Kasíka, které v úvodní skladbě doplnil recitátor Daniel Bambas. Dramaturgie postavila program na klavírních transkripcích děl Leoše Janáčka a melodramu jeho současníka Františka Neumanna. Koncert tak zároveň představoval poctu trojici klíčových janáčkovských dirigentů působících v brněnském divadle – Františku Neumannovi, Břetislavu Bakalovi a Františku Jílkovi.  více

Dramaturgické motto „Kořeny“ provází letošní festival Janáček Brno 2026, konaný od 13. října do 17. listopadu. Na jmenované téma si připravil v neděli 1. listopadu komorní koncert věnovaný hudebnímu odkazu skladatelských velikánů Pavel Haas Quartet a klavírista Jan Bartoš.  více

Festivalové uvedení inscenace opery Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena a v podání operního souboru NdB v pátek nalákalo diváky do Janáčkova divadla. Intimní drama Leoše Janáčka (1854-1928) zaznělo jako šestá opera v programu mezinárodního festivalu Janáček Brno. Na tomto festivalu odezní hned dvě provedení tohoto titulu – hostující soubor Bayerische Staatsoper z Mnichova představí Káťu Kabanovou v režii Krzysztofa Warlikowského 13. listopadu 2026.  více

V rámci festivalu Janáček Brno uvedl soubor Janáčkovy opery NdB v premiéře operu Leoše Janáčka Šárka v její původní verzi z roku 1887. Komorní inscenace v sále Besedního domu se uskutečnila o státním svátku ve středu 28. října 2026. Letošní festivalové motto „Kořeny“ tímto počinem poukázalo na samotné počátky skladatelovy dramatické tvorby. Opera existuje ve dvou verzích – z roku 1887 v podobě klavírního výtahu a z roku 1925 v přepracované a instrumentované podobě. Režisér Jiří Heřman zvolil původní klavírní koncept a zasadil jej přímo do prostoru sálu. Klavírní part přednesl uznávaný britský klavírista Julius Drake.  více

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno uvedlo na Hudební scéně světovou premiéru muzikálu Carmen, příběh z New Yorku. Vznikl ve spolupráci se španělskými autory, skladatelem Ivánem Macíasem a libretistou Félixem Amadorem, kteří Brno znají od roku 2022 z muzikálu Medicus. Právě jeho mimořádný úspěch jim dodal odvahu svěřit další titul jako prvnímu divadlu právě značce MdB. Madridská inscenace má následovat na podzim příštího roku a bude vycházet z brněnské verze. Španělští autoři nechali brněnským tvůrcům volnou ruku a divadlo převzalo zhruba devadesát procent jejich materiálu: to je důvěra, jaká se vidí zřídka.  více