Aktuálně: Projekční tým dnes podepsal s vedením Brna smlouvu o novém koncertním sále

Aktuálně: Projekční tým dnes podepsal s vedením Brna smlouvu o novém koncertním sále

Projekční tým ve složení Tomasz Konior (POL), Yasuhisa Toyota (US) a Petr Hrůša (CZ) dnes s představiteli města Brna podepsal smlouvu na projektovou dokumentaci pro stavební povolení a projektovou dokumentaci pro druhou etapu Janáčkova kulturního centra. Tedy nového koncertního sálu, na který Brno čeká desítky let.

„Dnes ráno jsme se byli podívat na zkoušce Filharmonie Brno a utvrdili se v tom, že je nádherné projektovat sál pro tak krásné město plné milovníků hudby. Doufám, že tím zde otevřeme novou éru kulturního a hudebního života,“ uvedl architekt a generální projektant týmu Tomasz Konior. Připomněl také svojí dřívější práci s Yasuhisu Toyotou. „Je to naprostý génius v oblasti akustiky. Společně jsme pracovali na koncertním sále v polských Katowicích, který se otevřel v roce 2014. Těším se na to, co máme ještě i společně s panem profesorem Hrůšou, před sebou,“ zdůraznil Konior.

Brněnský primátor Petr Vokřál vyjádřil na místě naději, že se Brno sálu opravdu dočká. „Věřím, že tím, že dnes podepíšeme smlouvu, se tento sen uskuteční. Je to pro město velký závazek. Přeji týmu, aby nám dodal to nejlepší, co v minulosti dodal jiným městům,“ uvedl Vokřál.

Projekční tým:

Tomasz Konior (1968)

generální projektant týmu

. polský architekt a urbanista

. zakladatel, majitel a hlavní architekt společnosti Konior Studio

. architekt mezinárodně oceňovaného koncertního sálu v polských Katowicích

. držitel mnoha mezinárodních ocenění a titulů

Yasuhisa Toyota (1952)

Hlavní akustik týmu

. ředitel americké pobočky společnosti Nagata Acoustics založené v roce 1971

. společnost má na svém kontě přes šest desítek koncertních sálů po celém světě, Toyota je hlavním akustikem padesáti z nich

. mezi jeho nejoceňovanější sály patří například Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Suntory Hall v Tokiu, Helsinki Music Center, z poslední doby potom sál Elbphilharmonie v Hamburku, nyní je pověřen renovací koncertního sálu Sydney Opera House

. je také hlavním akustikem sálu v Katowicích, na kterém spolupracoval s Tomaszem Koniorem

. o mimořádných schopnostech Yasuhisu Toyoty svědčí událost z Walt Disney Hall, na které spolupracoval s Frankem Gehrym. Orchestr zkoušel na slavnostní koncert k otevření nového sálu a při hlubších tónech se mu zdálo, že něco není v pořádku, že zvuk není takový, jaký by měl být. Pozvali si tedy pana Toyotu, ten si sedl do hlediště a hodinu poslouchal, jak hudebníci hrají. Poté vstal, ukázal na strop a řekl: „Vyměňte tuto desku a tam tu desku vzadu“. Později se ukázalo, že zmíněné dvě dřevěné desky měly jinou hustotu než ostatní.

Petr Hrůša (1955)

Projektant stavební části

. brněnský architekt a zakladatel společnosti Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o.

. držitel mnoha prestižních architektonických ocenění

. autor význačných brněnských staveb např. Galerie Vaňkovka, Pavilonu P na brněnském Výstavišti, Administrativního centra Trinity nebo Domini Parku, oceňované jsou i jeho úpravy veřejného prostoru, např. Moravského náměstí

Foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více