Bastard se vrací na Hudební scénu MdB

5. duben 2024, 1:00

Bastard se vrací na Hudební scénu MdB

Premiéra vizualizovaného oratoria Bastard proběhla v Městském divadle Brno v roce 1993. Společné dílo Zdenka Merty a Stanislava Moši se tedy na prkna MdB vrací po více než třiceti letech. Nová inscenace vzniká v režii Petra Gazdíka. V titulní roli se představí Dušan Vitázek, dále Jan Apolenář v roli Ducha svatého a Viktória Matušovová jako Satan.

Bastard zaznamenal od své premiéry v roce 1993 201 repríz, soubor s ním hostoval i v pražském Národním divadle, o inscenaci vznikl i dokument České televize a CD s nahrávkou. Na dílo, které vzniklo v první polovině devadesátých let, stále vzpomínají jak jeho tehdejší diváci, tak interpreti, z nichž mnozí dodnes v divadle působí. Jan Apolenář, Zdeněk Junák, Markéta Sedláčková, Jana Musilová, Ladislav Kolář hráli v hlavních rolích, ale již tenkrát další postavy ze všemožných světů, jimiž hlavní postava prochází, hráli Alena Antalová, Igor Ondříček, Tomáš Sagher, Erika Kubálková, Josef Jurásek, Zdeněk Bureš, Karel Mišurec a další herecké osobnosti, které jsou známé i dnešním divákům. Premiéra vizualizovaného oratoria Bastard proběhne na Hudební scéně 20. dubna 2024.

Oslavy 20 let od otevření Hudební scény tedy pomyslně zahájí znovuuvedení díla, které bylo původně napsáno pro jeviště scény Činoherní, ale ve zcela nové koncepci bude uvedeno na scéně Hudební. Autoři se při jeho tvorbě inspirovali především Goethovým Faustem, v jehož centru stojí člověk toužící po dalším a dalším poznání. Tohoto zástupce lidstva ovšem postavili mezi Dobro a Zlo, mezi Ducha svatého a Satana, a po vzoru středověkých moralit a pohádek nechali tyto dva protipóly, aby se střetly v boji o jeho duši. Bastard je zde jakýmsi Everymanem, člověkem, kterému je nabídnuta možnost podniknout cestu napříč světy a časy, aby se rozhodl, na čí stranu se přikloní. Satanem je stále lákán možnostmi mít vše, na co jen pomyslí, přičemž Duch svatý zůstává v pozadí a věří, že se člověk dokáže rozhodnout správně. V takovém rozhodování by mu měla pomoci láska v podobě čisté Markétky, kterou ovšem Bastard během svého putování znovu a znovu potkává a znovu a znovu zrazuje.

V režii Petra Gazdíka vzniká zcela původní inscenace, která se snaží příběh Bastarda přiblížit současnému světu. Fantazijní světy, které Satan Bastardovi nabízí, tak mohou připomínat situace a místa, která dnes důvěrně známe. A přesto text i hudba zůstávají stejné, což jen potvrzuje nadčasovost tohoto díla. V kostýmech Andrey Kučerové a scéně Petra Hlouška ožije jakýsi „cirkus vesmír“, ve kterém je vše možné. Součástí scény bude i sedmičlenná kapela spolu s bandleaderem a spoluautorem nového hudebního aranžmá Tonym Markem. Choreografkou inscenace je Hana Kratochvilová, také ona vytváří novou pohybovou podobu příběhu hledajícího odpovědi na otázky: „Kdo jsme? A kam jdeme?“

V titulní roli se diváci mohou těšit na Dušana Vitázka, o jehož duši bude bojovat Jan Apolenář v roli Ducha svatého a Viktória Matušovová jako Satan. Satan v nové koncepci je ovšem bytostí lstivou a mnohovrstevnatou, a proto se rozdělí ještě mezi další trojici hereček, Satanovy stíny si tedy zahrají Svetlana Janotová, Ivana Vaňková a Diana Velčická. Markétku bude hrát Esther Mertová, Bastardem stvořenou bytost Homunkula Ondřej Studénka, Černoděra Oldřich Smysl a Žebračku Zora Jandová. Company ze členů divadla tentokrát rozšíří i akrobatky brněnského Cirkusu LeGrando a členové orchestru usednou přímo na jeviště.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

Nejčtenější