Bastard se vrací na Hudební scénu MdB

5. duben 2024, 1:00

Bastard se vrací na Hudební scénu MdB

Premiéra vizualizovaného oratoria Bastard proběhla v Městském divadle Brno v roce 1993. Společné dílo Zdenka Merty a Stanislava Moši se tedy na prkna MdB vrací po více než třiceti letech. Nová inscenace vzniká v režii Petra Gazdíka. V titulní roli se představí Dušan Vitázek, dále Jan Apolenář v roli Ducha svatého a Viktória Matušovová jako Satan.

Bastard zaznamenal od své premiéry v roce 1993 201 repríz, soubor s ním hostoval i v pražském Národním divadle, o inscenaci vznikl i dokument České televize a CD s nahrávkou. Na dílo, které vzniklo v první polovině devadesátých let, stále vzpomínají jak jeho tehdejší diváci, tak interpreti, z nichž mnozí dodnes v divadle působí. Jan Apolenář, Zdeněk Junák, Markéta Sedláčková, Jana Musilová, Ladislav Kolář hráli v hlavních rolích, ale již tenkrát další postavy ze všemožných světů, jimiž hlavní postava prochází, hráli Alena Antalová, Igor Ondříček, Tomáš Sagher, Erika Kubálková, Josef Jurásek, Zdeněk Bureš, Karel Mišurec a další herecké osobnosti, které jsou známé i dnešním divákům. Premiéra vizualizovaného oratoria Bastard proběhne na Hudební scéně 20. dubna 2024.

Oslavy 20 let od otevření Hudební scény tedy pomyslně zahájí znovuuvedení díla, které bylo původně napsáno pro jeviště scény Činoherní, ale ve zcela nové koncepci bude uvedeno na scéně Hudební. Autoři se při jeho tvorbě inspirovali především Goethovým Faustem, v jehož centru stojí člověk toužící po dalším a dalším poznání. Tohoto zástupce lidstva ovšem postavili mezi Dobro a Zlo, mezi Ducha svatého a Satana, a po vzoru středověkých moralit a pohádek nechali tyto dva protipóly, aby se střetly v boji o jeho duši. Bastard je zde jakýmsi Everymanem, člověkem, kterému je nabídnuta možnost podniknout cestu napříč světy a časy, aby se rozhodl, na čí stranu se přikloní. Satanem je stále lákán možnostmi mít vše, na co jen pomyslí, přičemž Duch svatý zůstává v pozadí a věří, že se člověk dokáže rozhodnout správně. V takovém rozhodování by mu měla pomoci láska v podobě čisté Markétky, kterou ovšem Bastard během svého putování znovu a znovu potkává a znovu a znovu zrazuje.

V režii Petra Gazdíka vzniká zcela původní inscenace, která se snaží příběh Bastarda přiblížit současnému světu. Fantazijní světy, které Satan Bastardovi nabízí, tak mohou připomínat situace a místa, která dnes důvěrně známe. A přesto text i hudba zůstávají stejné, což jen potvrzuje nadčasovost tohoto díla. V kostýmech Andrey Kučerové a scéně Petra Hlouška ožije jakýsi „cirkus vesmír“, ve kterém je vše možné. Součástí scény bude i sedmičlenná kapela spolu s bandleaderem a spoluautorem nového hudebního aranžmá Tonym Markem. Choreografkou inscenace je Hana Kratochvilová, také ona vytváří novou pohybovou podobu příběhu hledajícího odpovědi na otázky: „Kdo jsme? A kam jdeme?“

V titulní roli se diváci mohou těšit na Dušana Vitázka, o jehož duši bude bojovat Jan Apolenář v roli Ducha svatého a Viktória Matušovová jako Satan. Satan v nové koncepci je ovšem bytostí lstivou a mnohovrstevnatou, a proto se rozdělí ještě mezi další trojici hereček, Satanovy stíny si tedy zahrají Svetlana Janotová, Ivana Vaňková a Diana Velčická. Markétku bude hrát Esther Mertová, Bastardem stvořenou bytost Homunkula Ondřej Studénka, Černoděra Oldřich Smysl a Žebračku Zora Jandová. Company ze členů divadla tentokrát rozšíří i akrobatky brněnského Cirkusu LeGrando a členové orchestru usednou přímo na jeviště.

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Nejčtenější