Bývalý Výzkumný ústav matematických strojů ožil matematickými výpočty skladatelů

20. duben 2024, 17:00
Bývalý Výzkumný ústav matematických strojů ožil matematickými výpočty skladatelů

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-Verhoeven, Dominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.

Koncert byl rozdělen na dvě poloviny po třech skladbách, které oddělovala pauza s drobným občerstvením. První půle večera obsahovala „klasiku“ z děl a autorů 20. století, kterou započala transkripce Pěti preludií op. 74 od Alexandera Scriabina z pera samotného dirigenta Pavla Šnajdra. Ten kompozičně překvapil invencí, co se barevnosti a zvukovosti týče. Potvrdil takto, že dobře zná svůj orchestr a naplno jeho potenciál v transkripci využil. Slavná kompozice Edgara Varese Octandre je napsána pro osm nástrojů ve formě tří vět s kontrastními tempy. Precizní provedení vynikalo právě v sólových výstupech, a to především hoboje, flétny, klarinetu, fagotu a kontrabasu. První trojici skladeb zakončil jeden z dalších oktetů večera Anaktoria z roku 1969 řeckého skladatele, architekta a vizionáře Iannise Xenakise. Naprosto strhujícím provedením v podání Brno Contemporary Orchestra (BCO) prostupovala absolutní koncentrace hráčů. Kromě znatelné racionality v kompoziční metodě Xenakise dominovaly skladbě nejrůznější hráčské techniky dotýkající se jistého extrému v oblasti interpretace. Díky tomu komicky místy ansámbl svým zvukem připomínal ladění rádiopřijímačů.

Po krátké přestávce večer pokračoval kompozicí francouzského matematika a skladatele Joëla-Francois Duranda s názvem Trios Melodies pro mezzosoprán a pět nástrojů. Tři zhudebněné básně Yvese Bonnefoy autor přetvořil do hudebních miniatur, kde výborně uplatnila svou tajemně zastřenou barvu hlasu Marie Kopecká-Verhoeven. Lyricko-melancholicky zabarvené verše ve druhé části doplnily jemné kontrabasové flažolety zdůrazňující křehkost básní. Závěrečnou třetí větu témbrem a rytmikou podpořily bicí. Dílo amerického tvůrce Toma Johnsona usazeného v Paříži se skladatelskou technikou navrací ke Stevu Reichovi a minimalismu. Eight patterns for eight instruments je osm miniatur pro stejný počet nespecifikovaných nástrojů, s nimiž si autor hraje s vlastními metro-rytmickými vzorci. Hudební tok založený na mírném obměňování pulzace po určité době z hlediska tónového materiálu nepřináší nic nového, nicméně díky zvolené kombinaci smyčcového kvarteta a dechů dostalo dílo impozantní dynamický tvar. Kouzlo momentu se ukrývalo v přelévání patternů napříč sekcemi i jednotlivými nástroji. Z pohledu posluchačského kvituji výběr skladby, která i díky bravurnímu nastudování v kontextu ostatních – poslechově velmi náročných děl – zapůsobila jako taková jednohubka na uvolnění.

Prostor kavárny Pole Rebelbean nebyl zvolen náhodně. Dříve ve zvýšeném přízemí a otevřeném suterénu fungoval Výzkumný ústav matematických strojů (VÚMS) jako první a nejrozsáhlejší pracoviště v Československu zabývající se vývojem výpočetní techniky. Velká betonová stěna, která je společně se schodištěm dominantou tohoto prostoru, představuje dílo výtvarnice – sochařky Evy Kmentové. Zeď na svých vertikálách nese bílé a zlaté kopule symbolizující počítačovou techniku doby. Umělecký subjekt inspiroval orchestr, který oslovil skladatele Jana Krejčíka žijícího ve Francii s objednávkou zkomponovat dílo inspirované tvorbou Evy Kmentové. Tak vznikla čtyřvětá kompozice Světy Evy Kmentové, která v sobě propojuje nejen výtvarné umění a hudbu, ale také soubory BCO a skladatelův domovský kolektiv Rés(O)nances. Sochařka po sobě zanechala několik poetických textů, v nichž je hojně zastoupena tematika vody. Proto skladatel Jan Krejčík využil přenosné řeky ovládané Dominiquem Defontaines pro vizuál vodního toku, jež se promítal na zeď, a také unikátního nástroje kofonu – kontinuálního vibrafonu trefně doplňující netradiční kombinaci obrazových a zvukových efektů. Zpěvu přednášejícího texty se opět ujala mezzosopranistka Kopecká-Verhoeven. Občasná vokalíza v první větě prostupuje i instrumentálními party fagotu či flétny. Melodie však má sestupnou tendenci, kdy zpěvačka spíše recituje na jednom tónu a postupně s orchestrem rozsahově klesá. Polovinu skladby oznamuje mezihra, ve které hlavní roli hrají bicí udávající rytmický charakter. Zrytmizované klastry jsou tak velice náchylné na rozsypání orchestru, které však naštěstí nenastalo. Grotesknost a laškování se projevuje v jásotu na samohláskách (i, á, u) doprovázeném unisonem sólových nástrojů. Celá faktura se postupně rytmicky tříští, přitom zahušťuje, až se zde opět (zvukově) valí voda. Efekt podpořila také přenosná řeka, při jejímž spuštění a při hlubším zaposlouchání se měli diváci možnost slyšet reálný zvuk tekoucí vody. „Nic. A přece všechno.“ Takto končí poslední, čtvrtá část díla svou vzestupnou melodickou linií představující protipól počáteční věty.

BCO se svými hosty publiku připomnělo, jak jsou si hudba a matematika velice blízké nejen neotřelou dramaturgií, ale také famózními výkony.

Program:

Alexander Scriabin – Pět preludií op. 74 (1914) – transkripce pro BCO Pavla Šnajdra

Edgar Varese – Octandre

Iannis Xenakis – Anaktorie

Joël-Francois Durand – 3 melodies

Tom Johnson – Eight Patterns for Eight Instruments

Jan Krejčík – Světy Evy Kemntové (objednávka BCO)

Marie Kopecká-Verhoeven – mezzosoprán

Dominique Defontaines – přenosná řeka, videoprojekce

Rés(O)nances

Brno Contemporary Orchestra

Pavel Šnajdr – dirigent

Čtvrtek 18. dubna 2024 v 19h, kavárna Pole Rebelbean

Foto Kateřina Václavíková 

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více