Pohřbení Rapsodie v modrém v předvečer jejího stého výročí

Pohřbení Rapsodie v modrém v předvečer jejího stého výročí

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.

Čtvrteční večer zahájila Symfonie č. 2 Ervína Schulhoffa (1894–1942), který by letos v červnu oslavil své 130. narozeniny. Jeho Druhá symfonie v sobě spojuje vlivy vídeňského klasicismu, které jsou ovšem kombinovány s dráždivými disonancemi a vlivy populární hudby, zejména jazzu. Filharmonie Brno skladbu odstartovala přesným začátkem v ukázkovém pianu. To byla ovšem jedna z posledních ukázek výraznější dynamické bohatosti. Daviesovo uchopení nebylo špatné, postrádalo ale silnější náboj a energii. Muzikanti přesto ladili a byli vcelku sehraní. Pochvalu si zaslouží především sólové vstupy, kterých je v díle hned několik. Nejvýraznější bylo trubkové sólo, které vévodilo III. tedy nejjazzovější větě. Sólu není co vytknout. Technicky bylo zahráno perfektně a svým tónem a výrazem skvěle pasovalo do jazzového charakteru věty. Celkově skladba nevyzněla špatně, určitě by jí ale neublížila větší energie a silnější zápal do hry. Schulhoffova Symfonie č. 2 je vskutku výborná kompozice, jejíž potenciál ale nebyl plně využitý.

rapsodie_fb_2024_foto_vojtech_kaba_03

Jako druhá přišla na řadu Rapsodie v modrém George Gershwina (1898–1937). Dílo, které dalo celému koncertu název, mělo svoji premiéru 12. února 1924 v podání orchestru Paula Whitemana a skladatele jako sólisty. Rapsodie v modrém je dnes nejčastěji hrána ve verzi pro klavír a symfonický orchestr, kterou zaranžoval, stejně jako verzi původní – pro piano a jazzový orchestr, Whitemanův aranžér a klavírista Ferde Grofé. Filharmonie Brno se společně s Dennisem Russellem Daviesem coby sólistou v předvečer stého výročí premiéry vrátila k původní verzi. Zhostit se dvojrole dirigent/sólista, jak to s oblibou praktikoval například americký dirigent Leonard Bernstein, bylo velice odvážné. Je ale bohužel nutno konstatovat, že tento krok nevyšel. Když účinkoval sám orchestr, neobjevila se výraznější závada. Úvodní tempo nebylo zvoleno špatně a nástroje ladily. To samé se dá říci o místech, kde Davies přednesl klavírní vstupy sólo, které byly, až na pár chyb, zahrány obstojně. Problém ale nastal, když hrál klavír s orchestrem dohromady, neboť již v prvním tutti byl rozdíl mezi sólistou a filharmonií téměř půl doby. V místech s výraznější rytmikou, která tempo držela, byla pak sehranost obstojná. Tyto pasáže ale bohužel celou skladbu nezachránily.

rapsodie_fb_2024_foto_vojtech_kaba_02

Dennis Russell Davies, v místech, kde také hrál, orchestru téměř vůbec neukazoval nástupy ani neudával tempo. Je samozřejmé, že rukama ani ukazovat nemohl, přesto by bylo záhodno, kdyby hlavou či zbytkem těla dirigování alespoň naznačoval. V několika místech, zejména těch technicky náročnějších, navíc občas přišlo neočekávatelné ritardando, které souhru ještě více rozhodilo. Celkovému zvuku nepomohl ani fakt, že filharmonie byla rozesazena až v zadní části pódia a mezi klavírem a orchestrem tak vznikla velká mezera. Ke zmíněným výtkám se pak přidalo také utopení klavíru v celkovém zvuku. Tento part vyžaduje od sólisty opravdu velkou energii, aby dílo vyznělo tak, jak má. Toho se ale Rapsodie v modrém v podání Dennise Russella Daviese nedočkala.

Po přestávce přišla na řadu Symfonie in fis, jediná symfonie brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda (1897–1957). Ten začal na díle pracovat ve Vídni v roce 1950 a dokončil jej o dva roky později v Los Angeles. Premiéry se Symfonie in fis dočkala 17. října 1954 a letos tedy oslaví sedmdesát let od prvního provedení. Oproti konci první poloviny koncertu přišlo výrazné zlepšení. Muzikanti byli sehraní, ve většině místech výborně ladili, sólové vstupy muzikantů nebo časté záseky v první větě byly povedené a tempa zvolená Dennisem Russellem Daviesem fungovala dobře. Podobně jako v Schulhoffově symfonii ale kompozici chyběla přidaná hodnota v podobě větší energie. Výraznější zápal do hry se začal postupně objevovat až ve třetí větě, jenž v podání Filharmonie Brno vyzněla velmi pěkně. Taktéž závěrečné Finale se poměrně povedlo. Kdyby Davies spolu s orchestrem vložil takovou energii do celé skladby jako do posledních několika taktů, provedení by se dalo označit za velice povedené.

Filharmonie Brno pod vedením jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese připravila program složený ze zajímavých děl, včetně známé a velmi oblíbené Rapsodie v modrém. Kdyby se její provedení povedlo alespoň tak, jak se podařily další dvě kompozice čtvrtečního programu, jednalo by se o poměrně příjemný večer, i když by neuškodilo, kdyby muzikanti a zejména dirigent vložili do hry více emocí. Zmíněné rapsodii ublížilo zejména sloučení rolí dirigenta a sólisty, na které si moc lidí netroufá. Davies se tohoto odvážného úkolu zhostil, výsledek ale bohužel neobstál.

Ervín Schulhoff – Symfonie č. 2

George Gershwin – Rapsodie v modrém

Erich Wolfgang Korngold – Symfonie in Fis op. 40

Filharmonie Brno

Dennis Russell Davies – dirigent, klavír

čtvrtek 11. dubna 2024 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

Foto Vojtěch Kába

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více