Akustikem koncertního sálu v Brně se stane společnost Nagata

Akustikem koncertního sálu v Brně se stane společnost Nagata

Nagata Acoustics America, Konior Studio a Architekti Hrůša & spol., Atelier Brno. Tento by se měl stát dodavatelem projektové dokumentace pro stavební povolení a projektové dokumentace pro nadzemní části Janáčkova kulturního centra. Tedy nového koncertního sálu, ve kterém najde zázemí Filharmonie Brno.

Odborná komise dnes doporučila zadavateli, aby vybral tento tým. „Jsem nesmírně rád, že konečně známe jméno vítěze a můžeme tedy pokračovat v přípravách projektu. Výběrové řízení bylo velmi náročné a složité,“ uvedl náměstek brněnského primátora Matěj Hollan. „S vítězným týmem jsem velmi spokojený. Nagata totiž patří mezi nejuznávanější akustické společnosti na světě,“ zdůraznil Hollan.

Do soutěžního kola se kvalifikovaly dva týmy, komise hodnotila cenovou nabídku, kterou předložily. Podle zákona o zadávání veřejných zakázek musela vybrat nabídku s nižší cenou. Druhý tým komise vyloučila pro nesplnění podmínek požadovaných zákonem o zadávání veřejných zakázek. Nyní běží patnáctidení lhůta na podání odvolání, poté může město uzavřít smlouvu s vítězným týmem. „Prvním úkolem projektantů bude provázání podzemní a nadzemní části stavby. Dělníci nyní ukončují první etapu, tedy podzemní garáže, kterou mají předat v lednu příštího roku,“ dopnil Hollan.

Společnost Nagata Acoustic v čele s Yasuhisu Toyotou navrhla od roku 1971 bezmála šest desítek koncertních sálů po celém světě. V kvalifikačním kole se prokázala nejnovější realizací z Paříže, Šanghaje a polských Katovic. Je známá také díky nedávno otevřené budově Labské filharmonie v Hamburku. Druhým členem týmu je architekt Tomasz Konior, který se společností Nagata navrhl zmíněný sál v Katowicích. Trojici doplňuje brněnský architekt Petr Hrůša se svým studiem jakožto subjekt zajišťující autorizace a kvalifikace, které vyžaduje český právní řád.

Výběrové řízení na projekční tým město vypsalo loni v srpnu. A od počátku se netajilo tím, že nastavilo podmínky velmi přísně. „Podobný specifický prostor vznikl v České republice před více než sto lety – byla to Smetanova síň pražského Obecního domu. Není tedy mnoho odborníků, kteří s takovými projekty mají zkušenosti,“ vysvětlila ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Město proto v podmínkách soutěže požadovalo, aby se každý tým jako celek prokázal realizací nejméně tří sálů pro symfonickou hudbu s potřebnou kapacitou a přirozenou akustikou, délkou praxe nebo zkušeností se stavbami podobného objemu v památkové zóně. „Tým navrhne podobu koncertního sálu – jeho tvar, odhlučnění, umístění varhan, materiály a podobně. Tedy srdce celého koncertního domu,“ dodala Kučerová.

Nový koncertní sál se má otevřít v sezóně 2020 - 2021. Nabídne kapacitu přes 1200 míst a akustické parametry nejvyšší světové úrovně. Celkové náklady mají dosáhnout 1,276 miliardy korun. Podle memoranda z 1. října 2016 má stát přispět částkou 600 milionů korun, město Brno 562 miliony a Jihomoravský kraj 100 miliony korun.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více