Lukáš Pavlica

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Brněnské Národní divadlo zahájilo sezonu věnovanou české hudbě operou Jakobín od Antonína Dvořáka. Premiéra inscenace v režii ředitele divadla Martina Glasera se odehrála 8. října v Janáčkově divadle pod vedením Jakuba Kleckera, který se souborem dílo rovněž hudebně nastudoval. Scénu přichystal Pavel Borák, kostýmy navrhl David Janošek a světelný design připravil Martin Špetlík. Na premiérovém večeru vystoupili v sólových rolích David Szendiuch (hrabě Vilém z Harasova), Roman Hoza (jeho syn Bohuš), Pavla Vykopalová (Bohušova žena Julie), Tadeáš Hoza (Adolf z Harasova), Jan Šťáva (purkrabí Filip), Aleš Briscein (učitelský mládenec Jiří), Petr Levíček (učitel Benda), Lucie Kaňková (Bendova dcera Terinka) a Jitka Zerhauová (klíčnice Lotinka). Sbor řídil Pavel Koňárek.  více

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Miklošková.  více

Letošní 28. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma „Mezi Kroměříží a Vídní“ skončil. Slavnostní závěrečný koncert hudebního tělesa Solamente Naturali – složeného z uměleckého vedoucího, houslisty, violisty a hráče na zlobcoky Miloše Valenta, houslisty Janka Kružliaka, violisty Petera Vrbinčíka, hráče na violon Attilly Szilagyi, cembalistky Rity Papp a hráčky na hackbrett Andreji Stračinové – se odehrál v úterý 27. června v Panském dvoře Telč. Podtitulem slavnostního koncertu bylo spojení „Wien – Kremsier – Leutschaw“, které hlavní téma ročníku rozšířilo ještě o město Levoča ležící na východním Slovensku. Pravidelným návštěvníkům festivalu nejsou Solamente Naturali neznámí. V roce 2017 na něm vystoupili s programem propojujícím komponované skladby ze šlechtického dvora s rustikálními nápěvy z pomyslného lidového „podzámčí“. Podobně tomu bylo také na letošním finálním koncertě, kde zazněla díla Johanna Heinricha Schmelzera, Heinricha Ignaze Franze Bibera, Antonia Bertaliho a Pavla Josefa Vejvanovského po boku osobitých úprav tanců a lidových písní z hudebních sbírek 17. století.  více

Ačkoliv letošní 28. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní, zaujímá v jeho dramaturgii speciální místo třídenní projekt Ostrov louten virtuózního loutnisty a kytaristy Pierra Pitzla. Ve dnech 16. až 18. června oživila loutna, vihuela či barokní kytara prostory zámků v Lysicích a Rájci-Jestřebí. Zazněly skladby renesančních a ranně barokních autorů. Vyvrcholení projektu, kterého si rovněž všímám, připravili organizátoři festivalu na sobotu 17. června v prostorách zámku Rájce-Jestřebí. Kromě hráče na vihuelu a barokní kytaru Pierra Pitzla vystoupili rovněž hráč na renesanční loutnu Ryosuke Sakamoto a theorbista David Bergmülller.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více