Alžběta a Salomena v ND Brno

Alžběta a Salomena v ND Brno

Přední moravská cimbalistka a skladatelka Zuzana Lapčíková a choreografka a režisérka Hana Litterová v těchto dnech připravují nový společný projekt Alžběta a Salomena. Kromě mimořádných pohybových výkonů na diváky tentokrát čeká také napínavý příběh, vyprávěný syntézou tance, hudby a činoherního umění.

Autorky úspěšné baletní inscenace Balady z roku 2006 se tentokrát přenesly do úplně odlišného prostředí než je moravská vesnice. Hrdinkami jsou dvě sestry z bohatého rodu, dvě odlišné povahy a kontrast krásy a ošklivosti. Když vyjde najevo, že matkou zavrhovaná Alžběta udržuje poměr s poddaným, rodina ji uvrhne do vězení. To ale k tomu, aby vzpurná dcera mohla být také zbavena majetku, nestačí. Jak situaci vyřešit? Provdáním druhé dívky, oblíbené Salomeny? Nebo snad vraždou? A co když se Alžběta nakonec dočká zcela nečekané pomoci? Strhující komorní příběh se odehrává na pozadí skutečných dějinných událostí.

Zuzana Lapčíková

folklórní a folková zpěvačka, cimbalistka, folkloristka, scenáristka, skladatelka a hudební aranžérka, se narodila 16. března 1968 ve Zlíně. Po absolutoriu gymnázia studovala hru na cimbál u Milady Vlasákové na brněnské konzervatoři. Díky svému sympatickému projevu i zjevu, kultivovanému vystupování, velmi znělému a čistému hlasu i nepřeslechnutelné přirozené muzikalitě se velmi záhy stala naší nejpopulárnější folklórní cimbalistkou i zpěvačkou. Svůj zájem o folklór projevila dalším studiem etnologie a hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně.

Od roku 1980 působí nejen jako zpěvačka a muzikantka souboru Včelaran, ale též jako tanečnice a autorka. Vystupuje a nahrává s cimbálovými muzikami, z nichž nejvýznamnější je Brněnský soubor lidových nástrojů (BROLN). Věnuje se také sběratelské činnosti moravských lidových písní. Nahrává i se soubory z oblasti vážné hudby, jako je např. Státní filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie nebo soubor Virtuosi di Praga, spolupracuje s hudebním skladatelem Milošem Štědroněm a zpěvačkou Idou Kelarovou.

Významná je její činnost na poli experimentálního folku, kdy se pokouší o různé fúze moravského folklóru s jinými směry či žánry populární hudby, s Emilem Viklickým a jeho jazzovým triem pak vystupuje pravidelně doma i v zahraničí.

Pro Městské divadlo Zlín složila hudbu k inscenaci Valašské remadúzy, pro Městské divadlo Brno připravila multižánrový hudební projekt Ej, hora. V roce 2005 také zahájila spolupráci s Národním divadlem v Brně, kde se spolu s choreografkou Hanou Litterovou spolupodílela coby autorka hudby i námětu a spoluautorka scénáře na přípravě tanečního a hudebního představení Balady – Juliána.

Foto Jakub Jíra

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Aida

4.12.2014, 18:00 / Janáčkovo divadlo

Alžběta a Salomena

4.12.2014, 19:00 / Reduta

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější